Jen proto, že jsme jiní

Tady prostě nemohu hodnotit jinak než maximálním počtem hvězd, protože mé nadšení z tohoto komediálního dramatu nezná hranic. Je neuvěřitelné, jak lehce se film posouvá dopředu, a přitom ani chvilku nenudí a dokáže být zajímavý po celou dobu. Celý příběh je přitom poskládán tak perfektně, že jsem ani na chvilku neměl pochybnosti, že takhle by se to mohlo stát i ve skutečnosti. Film je založen na jednoduchém nápadu, hlavní hrdina je homosexuál a chce dítě, vyzkouší několik možností a nakonec se dočká svého vytouženého štěstí. Samozřejmě cesta ke štěstí je ale velmi dlouhá a rozhodně ne přímá, ale tak už to ve filmech chodí, kdyby měl hlavní hrdina svého přání dosáhnout bez komplikací, tak z celovečeráku máme krátkometrážní film. Ale zde vše bez problému sedí a funguje a dokonce jsem se i několikrát zasmál nahlas, např. scénka, kdy Manu s Finou vysvětlují Manuově rodině, že se budou brát a že Manu bude otcem je opravdu kouzelná a neuvěřitelně vtipná. Vynikající příběh pak doplňují perfektní herecké výkony všech zúčastněných, Lambert Wilson, Pilar López de Ayala i Pascal Elbé své role zahráli naprosto dokonale a hlavně maximálně uvěřitelně, takže jsem ani na vteřinu o nich nezapochyboval.Zkrátka tohle je geniální a bezchybný film, ze kterého jsem nadšený, a tak absolutně nevidím důvod pro jakékoliv snižování hodnocení. Je to bez jakýchkoliv pochyb za pět hvězd. (15.05.2010)

Po dlouhé době zase kýčovitý polorodinný film. Starší muž chce dítě, ale jeho partner ho nechce a vezme do zaječích. Ale poté co se odhodlá darovat svou tekutinu neboť je jeho potencionálně bývalý protějšek neplodný a zároveň mu jeho nový objev dá kopačky neboť mu připadá starý, začne cítit že už by měl přijít k hotovému, vrátí se ke svému původnímu a stane se téže milujícím otcem. Čekala jsem že se do toho bude angažovat i matka toho dítěte, ale na základě toho, že se zamilovala do toho neplodného, nedokázala s nimi být v kontaktu. A když se celá rodinka sejde u jednoho stolku, tak zvídaví malí kluci že: Kde je maminka holčičky? Gay pár vysvětlí, kluci stále nechápou a táta na ně: Kluci běžte si hrát na dvorek. A kluci že: Tam sněží. :-) (12.03.2022)

Kam se poděla šťavnatá plnokrevnost francouzských komedií? 1) Nepoděla se, milé děti, prostě zemřela (Mistr Cimrman mi jistě tuto parafrázi odpustí). Jako odchovanec funesovských a belmondovských snímků nějak nemohu přijít na chuť bezbarvým pseudokomediím posledních deseti - dvaceti let, kterými nás české distribuce zahrnují. Kde je, ptám se, jiskřivý esprit francouzských komiků či duchaplné napětí psychologických snímků? No kde? 2) Režisér a scénárista Vincent Garenq natočil film podle skutečných událostí svého přítele...a autentičnost je snad jediné výrazné plus tohoto díla. Příjemní herci a pár záběrů na pařížskou La Défence dotvářejí přívětivý image snímku. Ale to je taky vše. Zbytek je nuda topící se v cukrkandlovém balení s hollywoodským zakončením. (30.07.2009)

Film o homosexuálech napsaný heterosexuály a cílený taky na heterosexuály. Ovšem nikoliv cílený na jejich osvětu a pochopení, ale cílený na to, aby se u filmu necítili nepohodlně a měli mýlný dojem, že když se jim tento film líbí, jsou vlastně liberální. Proto taky kupříkladu jediná milostná scéna, kterou v něm najdete, je podivný úlet gaye s ženou. (19.10.2014)

Ale proč ne? Komedie to rozhodně není, jenže kolikrát se distributoři seknou? (Pochybuju, že některé filmy vůbec vidí.) Žádné zkarikování postav, jen příběh člověka, který má svůj sen a hodlá pro jeho splnění udělat cokoliv. Samozřejmě, příběh nepočítá s dalšími komplikacemi, všechno prakticky jde jako na drátkách - ale upřímně řečeno jde o odraz doby. Kdoví, za dvacet let možná nikoho nenapadne takový příběh natočit, tak, jako by dnes v USA nikdo netočil Hádej, kdo přijde na večeři. (Podotýkám, že nepatřím ke čtyřprocentní menšině.) (05.08.2009)