Kdyby...

"Tak za takovou spojeneckou pomoc pěkně děkujeme!" Závěr dokumentu uvádí, že se jedná o pokus o odpověď a skromnost je sympaticky na místě, protože o nic přelomového nejde, nejlepší výkon podává hlas, mluvící z radia. Ale je to jedna z pravděpodobných variant, byť zrovna tento pohled nesdílím. Ale jako člověku, zajímajícímu se o militarismus, vojenství a 2. světovou válku, se mi celkem líbilo. Sám jsem zastánce názoru, že jsme se měli bránit, ale nevěřím tomu, že by Hitler zaútočil okamžitě a plnou silou už v roce 38. Určitě by se pokoušel na nás zatlačit přes naše spojence, kde věřím, že by se na nás nejspíš vykašlali a v okamžiku vyhlášení úplné mobilisace by se naopak stáhl, dokud by neměl jistotu, že to ostatní národy, proti kterým v té době ještě bojovat nechtěl, neschválili...a do té doby bychom dokázali mnohé...jak s našimi obrannými liniemi, tak především s našimi špičkovými vojáky a letci... (16.03.2014)

Já vím, že kdyby, kdyby, byly v těch místech ryby a nebyly by rybníky, tak by tyto dokumenty zákonitě devadesát procent měly, protože by důležitá poznání přinesly. Ale i přes to se přece jen jedná o dílo, které je poutavě zpracované, přistupuje k tématu co nejobjektivněji a tak nějak si člověk uvědomí, že je lepší to, co se stalo, než to, co by se tehdy stát mohlo. 70% (10.06.2012)

Neměl jsem nikdy v úmyslu komentovat dokumentární pořady, to zde považujme za výjimku. Když jsem si jako kluk v roce 1968 nahrál desku Vanilla Fudge „The Beat Goes On“, poprvé jsem uslyšel slavný projevem premiéra Nevilla Chamberlaina (nadarmo se mu neříkalo Chamberlejno – anglicky Chambershit): "This morning I had another talk with the German Chancellor, Herr Hitler, and here is the paper which bears his name upon it as well as mine… We regard the agreement signed last night, and the Anglo-German Naval Agreement, as symbolic of the desire of our two peoples never to go to war with one another again." Na desce hudebníci opakují motiv „never to go to war with one another again (nikdy nepůjdeme do války proti sobě)“ a vyjmenovávají zničená a obsazená hlavní města dobytých zemí. Během doby jsem se stal probenešovcem a jeho řešení mnichovské krize považoval za správné. V dokumentu byly úvahy, kterými se jistě obíral i prezident Beneš: zrada Anglie (politika Francie byla na Anglii až příliš závislá) byla totální a neodvolatelná, odsouzení ČSR jako „agresora“, brutalita německých vojenských složek a především SS (vraždy zajatců, vypálené vesnice, města srovnaná se zemí), jednota a loajalita nepřítele na základě „morální převahy“ a „rasové nadřazenosti“ atd.). Dokument byl napínavý a měl spád (vyzdvihuji představení velitelů obrany ČSR a jejich hlášení) a hlavně odpovídal mé vizi nepřijetí mnichovské kapitulace. Další viz Djkoma. (16.03.2014)

Kdyby... Kdyby podobný pořad natočil mladý student FAMU a já ho shlédl v rámci Noci filmových nadějí, dal bych s přehledem čtyři hvězdičky. Za nápad a zpracování odpovídající technickým možnostem, mizivému rozpočtu a nedostatku zkušeností. Pokud mi něco takového naservírují jako profesionální dokument České televize, pak musím mít řadu zásadních výhrad. Dokumentární fikce obohacená hranými pasážemi je už dlouhodobě používaný a oblíbený formát, se kterým má zkušenosti především BBC. Věci, které vycházejí z její dílny, jsou opravdu chytré a často špičkově natočené. Potíž je, že o Kdyby... se tohle nedá říct ani omylem. Hrané pasáže jsou po herecké i scénáristické stránce na odpad a celé to zavání děsivou laciností. Opravdu se nedaly najít zajímavější a příhodnější archivní materiály, opravdu se nedala zrežírovat žádná exteriérová scéna, opravdu museli vojenští velitelé mluvit tak toporně? Jedna hvězdička je za nápad a druhá za snahu předvídat vývoj událostí logickým a historicky podloženým způsobem. Celkový dojem: 35 %. (14.11.2008)

KDYBY.. bylo Michalu Najbrtovi patnáct, KDYBY.. se tohoto projektu nechopilo tradičně upachtěné Ostravské studio České televize a KDYBY.. tvůrci toto potenciálem natřískané téma nepoužili místo toaletního papíru, tleskal bych nejspíš vstoje nadšením, takto se jen nesmírně divím, hlavu si můžu ukroutit, jak moc hlad po podobných záležitostech stírá rozdíl mezi kvalitou, o níž zde nemůže být ani řeči, potažmo výpovědní hodnotou, a samotnou existencí !! (18.03.2014)