Si
Poézia
Režie:
Chang-dong LeeScénář:
Chang-dong LeeHrají:
Jeong-hee Yoon, David Lee, Nae-sang Ahn, Hira Kim, Bok-gi Min, Min-jae Kim, Jong-goo Kim, Myeong-shin Park, Eun-jin Kang, Hee-ra Kim, Ja-young Kim (více)Obsahy(1)
Mi-ja žije v malém venkovském městě, jímž protéká řeka. Je jí už víc než šedesát, ale vypadá mladistvě a ráda se dobře obléká. Její klobouky působí trochu excentricky, ale vypovídají o Mi-jině zálibě v kráse a poezii. Ráda by se naučila psát básně, proto se přihlásí do kurzu poezie v místním kulturním domě a stane se jeho zanícenou posluchačkou. Nebrání jí to pečovat o ochrnutého starce, a vydělávat si tak na živobytí. Chování dospívajícího vnuka, který s ní žije, Mi-ju netrápí, dokud nevyjde najevo, že je zapleten do případu sebevraždy své spolužačky. Mi-ja zjišťuje, že skutečnost není tak krásná, jakou by ji ráda viděla. „Co to znamená, napsat báseň v době, kdy poezie skomírá?“ ptá se režisér Lee Chang-dong. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (26)
Chnag-dong Lee citlivě vypráví příběh o hledání poezie - umění se dívat a vyjádřit to krásné v našem žití. Poezie se ovšem neslučuje s realitou, život drtivou většinou přináší problémy a starosti, jak ostatně poznává i hlavní hrdinka filmu v mistrném ztvárnění Jeong-hee Yoon. Korejské herečce se neuvěřitelným způsobem podařilo zachytit vnitřní svět hlavní postavy, jeho vývoj a přechody mezi štastným a naplňujícím objevováním básnictví a stresující realitou. Velmi se mi libilo orámování úvodu a konce řekou. Celkově hodnotím solidními čtyřmi hvězdičkami. ()
U tohoto filmu jsem si uvědomila, že pokud je asijská kinematografie podobná, jako tento film, pak to asi pro mě nebude to pravé ořechové. V rámci více než dvou hodin se nic neděje a ani závěrečný pohled na tekoucí řeku mě nepřesvědčil o kvalitách tohoto filmu. Sorry. ()
Žena, která chce napsat báseň, ale život jí připravuje jednu špatnou zprávu za druhou a proto ji nedokáže napsat. Život je svině a Korejci zase ukázali, že umí natáčet filmy. Po shlédnutí jsem měl víc otázek než odpovědí (co se stalo s vnukem a opravdu skočila z mostu), avšak tu báseň napsala. ()
keby bolo sedadlo v kine pohodlnejsie vedela by som na tu pani pozerat aj desat hodin. ()
Objektivně jsem se nedokázala rozhodnout, jestli filmu přidělím tři nebo čtyři *. Ale vzhledem k tomu, že jsem si vůbec neuvědomila délku filmu a že i týden po jeho shlédnutí na mně silně působí jeho závěr, dávám nakonec čtyři. Lidé na světě jsou tak jiní a přitom tak stejní, stejně jako jejich problémy... ()