poster

Perzekuce

  • Francie

    Persécution

  • Německo

    Ruhelos

  • Slovensko

    Prenasledovanie

    (festivalový název)

Drama / Psychologický

Francie / Německo, 2009, 100 min

  • danliofer
    ****

    U tohoto filmu mě konečně napadlo, jestli je to jen shoda náhod, že si režiséři vybírají Charlotte Gainsbourg hlavně do rolí záhadných femme fatale. A ani v tomto snímku tomu není jinak. Moc ráda bych ji jednou viděla i v roli usměvavé ničím nezatížené ženy... Patrice Chéreau mě kdysi silně oslovil snímkem Intimita, který byl syrový až do morku kosti. Možná i tím, že v něm angličtí protagonisté až tak moc nemluvili, ale jednali. A když už padlo slovo, ťalo do živého. Perzekuce se svým stylem Intimitě dost přibližuje, ale je francouzsky moc upovídaná. Víc se v ní mluví a analyzuje, než jedná. Pouto dvou hlavních představitelů mi zde přijde nesouměrné a spíš nevěrohodné, až jsem si přála, aby si konečně nalili čistého vína. Velmi zajímavou vsuvkou je osoba cvoka, jejíž přítomnost dělí film na život "před cvokem" a "po cvokovi". Je to takový osvěžující trickster celého příběhu, který se vytrácí v momentě konečného rozuzlení... I proto stojí film za viděnou.(12.6.2011)

  • Enšpígl
    **

    No tak to sou vztahy, že by se z toho jeden posral fakt. Jak se do toho namotal ten buzerant, to mě hlava nebrala, to bylo fakt přepálený. Na film jsem se díval hlavně kvůli Charlotte, ale ona zase ve filmu tolik není a že ukáže svoje bradavky ? Nechci vypadat neskromně, ale kdyby místo toho dostala větší herecký prostor ocenil bych to víc. Bradevk v dnešní době vidí člověk denně tuny. Jinak magořina na třetí co si budeme povídat.(1.6.2011)

  • sklennenka
    **

    S první scénou z metra se mi zdálo, že by se děj mohl docela slušně vyvíjet, ale nestalo se tak. Ztratila jsem se jak v příběhu, tak i v jeho postavách. Přišlo mi to vše příliš nerealistické a povrchní. Na rozdíl od uživatele F-reda, já musím vyzdvihnout nahé pozadí herců Romaina Durise a Jeana Huguese Angladeho.(3.6.2011)

  • Aaron.
    ****

    I na krátkou stopáž mi Persécution přišlo moc dlouhý. Klade se velký důraz na rozvíjení postav, ale velmi pomalým tempem. Nicméně hodně na tomto snímku oceňuji to, že oba měli na danou věc svůj pohled a svoji pravdu, přikrášlovaly si věci podle sebe, tak jak se jim to hodilo, což já dělám hodně často. Průměrný film s trochu deprimující atmosférou, přesto tomu trošku přidám (i když si to asi moc nezaslouží). „V minulých vztazích jsem neměla pocit, že jsem sama sebou. Pořád jsem se jmenovala Sonia, ale jinak jsem mluvila, jinak jsem se chovala. Jako bych hrála záskok. Za skutečnou Soniu.“(21.5.2014)

  • claudel
    ***

    Milostný příběh mírně vyšinutého Daniela a rozpolcené, nevyrovnané a nerozhodné Sonii. Viděl jsem film v původním znění bez titulků a místy jsem měl značné problémy porozumět, zvláště, když Romain Duris spustil jeden ze svých záchvatů. Je to patrně snímek ke dvěma či více zhlédnutím, neboť je na dialozích vysloveně postaven, pak bych možná hodnocení zvednul. Ve vedlejší roli se mi líbil Gilles Cohen a naopak nechápu, co měla znamenat postava v podání Anglada.(21.4.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace