Desátá oběť

Akční sci-fi satira, která v mnohém předběhla dobu. Máme tu medializaci násilí, reality TV, mobilní telefony a další v polovině 60. let nezvyklé prvky. Marcello Mastroianni v roli oběti a Ursula Andress v roli vraha tu spolu rozehrají něco mezi akčním thrillerem a romantickou komedií, díky čemuž rozhodně nehrozí záměna s modernějšími filmy typu Battle Royale nebo Hunger Games. Navíc tu má Ursula ještě lepší plavky než v Dr. No. ;-) (15.07.2014)

Mastroianni a sci-fi komédia ? Netradičné spojenie vytvorilo netradičný zážitok. Charizmatický herec si evidentne oddýchol od žánroviek, ktorými získal slávu a odskočil si do myšlienkovo drsnej sci-fi komédie, či skor satire. Sekunduje mu okrasa Ursula Andress, ktorá v tých rokoch prežívala najlepšie obdobie, čo bolo logické, lebo hereckého talentu veľa nepobrala. Tak či onak, obom to svedčilo. Doležitý je výborný scenár a samotný príbeh, ktorý sa odohráva v roku 2000 v časoch bez vojen. Aby sa ukojila ľudská agresivita, na globálnej úrovni sa vymyslela hra na lovca a obeť. Do hry sa dostanú dvaja lovci, kedy americká lovkyňa za účasti mediálnej show musí zabiť talianskeho lovca. Tak sa z muža stáva jej desiata obeť... (11.09.2017)

"Pozor! Jsem oběť!" Centrální mozek lidstva, tentokrát umístěnej v Ženevě, vybral k dalšímu duelu Caroline, lovce číslo 14632 a Marcella, oběť číslo14879. Lepší dvojici nám snad ani futuristická budoucnost, která je pro mne v tuto chvíli již 16 let minulostí, nemohla nabídnout. Já se přitom tedy skvěle pobavil, což je celkem zarážející, neboť italsky umím pouze počítat do deseti a titulky ani dabing si ke mně cestu nenašly. (23.03.2016)

Talianske sci-fi je jav vskutku ojedinelý, o to viac poteší, ak sa jedná o príjemné prekvapenie. Divákov očakávajúcich taliansku komédiu v žánrovom obale môže zaskočiť prítomné násilie, kde prichádzajú o život v rámci zvrátenej hry aj krásne ženy. Petri natočil satiru a alegóriu na partnerský a manželský život, vyjadruje sa prostredníctvom prehnaného futuristického príbehu k talianskej spoločnosti a pripravil niekoľko koncov, ktoré Petrimu a producentovi Pontimu schvaľujem. Nebol som nimi sklamaný ako autor tunajšieho obsahu. (13.06.2012)

Vskutku výborný snímek, který v italském teatrálním duchu ukazuje to, kam se může společnost dostat ve chvíli, kdy naprosto propadne televizi, kdy naprosto propadne komerčním iluzím a cokoli se pro ně stane zábavou. Dnes nikoli tak objevné, ale v roce 1965 přece jen skvělá kritika, která funguje i dnes, pouze s tím rozdílem, že vzniklo více podobných děl. (13.02.2015)