poster

Desátá oběť

  • Itálie

    La Decima vittima

  • Francie

    La Dixième victime

  • Velká Británie

    The Tenth Victim

  • USA

    The 10th Victim

Sci-Fi / Akční / Thriller / Komedie

Itálie / Francie, 1965, 92 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • noriaki
    *****

    Elio Petri svou kariéru zasvětil točení levicových filmů tepajících do kapitalismu a moci peněz. Tady si vzal na mušku snad všechny neřesti doby. La Decima vittima je sžíravá satira na úpadek manželství, rozleptávání tradiční rodiny, uvolněnou morálku a násilí ve společnosti. Na kapitalismus pochopitelně taky nezapomněl. V roce 2000 je svět jiný, respektive stále á la 60. léta, jen dovedený ad absurdum. Cudnost se definitivně přežila, partnerská věrnost též, morálka zmutovala do hédonismu a na vraždu člověka se pohlíží jako na výbornou zábavu. Lidé žijí pro hru zvanou Velký lov, v níž počítače spárují dva náhodně vybrané lidi. Jednomu určí roli lovce, druhému roli oběti. Lovec dostane informace o svém cíli a kořist upozornění že je lovena. Kdo přežije, vyhrál. Už samotný námět je parádní. Když navíc los vybere do dvojice Marcella Mastroianniho a Ursulu Andress a vzájemná chemie oba dva pořádně znejistí, tak nemůže vzniknout nic jiného než klenot. Závěrečná scéna, v níž je akt sezdání popsán v celé své nahotě, nemá žádnou chybu.(28.7.2012)

  • Dionysos
    ****

    Film rozpracovává v satirickém duchu řadu vážných témat a je překvapivé (což není myšleno jako hodnotící soud, ale prosté konstatování), jak společenskokritický Petri po celou dobu tohoto ducha neopustí. Vždyť příběh o institucionalizaci barbarského násilí - vydávané za jeho ovládnutí a přitom jej vlastně přenášející přímo doprostřed naší společnosti a plodící tím mezi lidmi ostudnou lhostejnost, plynoucí z pocitu, že legalizovaný akt konaný někým jiným pod rouškou všeobecné prospěšnosti naše mravní svědomí nemusí nijak narušovat - přímo volá po moralizování. Žánr komedie však není porušen a my si můžeme užívat především skvělou estetickou rovinu filmu. Neboť pokud si jako pisatel těchto řádků myslíte, že 60. léta jsou estetický vrchol posledního půlstoletí, je tento film pro vás. To nejprogresivnější reálné z 60. let (př. Jaguar E-Type) se tu snoubí s projektováním představ 60. let na budoucnost a tím samozřejmě odhalující zase jenom představy 60. let (móda, interiéry atd.). A k estetice pochopitelně patří i forma, kterou má Petri vždy mistrně zvládnutou (není se co divit, když kameramanovi G. Di Venanzovi dělal asistenta Pasqualino De Santis).(7.7.2014)

  • Jara.Cimrman.jr
    ****

    "Pozor! Jsem oběť!" Centrální mozek lidstva, tentokrát umístěný v Ženevě, vybral k dalšímu duelu Caroline, lovce číslo 14632 a Marcella, oběť číslo14879. Lepší dvojici nám snad ani futuristická budoucnost, která je pro mne již 16 let minulostí, nemohla nabídnout. Já se přitom tedy skvěle pobavil, což je celkem zarážející, neboť italsky umím pouze počítat do deseti a titulky ani dabing si ke mně cestu nenašly.(23.3.2016)

  • Anderton
    ****

    Talianske sci-fi je jav vskutku ojedinelý, o to viac poteší, ak sa jedná o príjemné prekvapenie. Divákov očakávajúcich taliansku komédiu v žánrovom obale môže zaskočiť prítomné násilie, kde prichádzajú o život v rámci zvrátenej hry aj krásne ženy. Petri natočil satiru a alegóriu na partnerský a manželský život, vyjadruje sa prostredníctvom prehnaného futuristického príbehu k talianskej spoločnosti a pripravil niekoľko koncov, ktoré Petrimu a producentovi Pontimu schvaľujem. Nebol som nimi sklamaný ako autor tunajšieho obsahu.(13.6.2012)

  • Jellini
    *****

    Při dokonalém dualismu formy a obsahu je nám tu představena Petriho vize budoucnosti, ve které již lidstvo zapomnělo a zcela rezignovalo na jakékoliv morální, etické a duchovní hodnoty (ještě lépe: lidstvo jakoby takové hodnoty ani nikdy nemělo). Vize společnosti, fungující na principech zažitého a normalizovaného fašismu, v duchovní sféře se navracející k primitivním pohanským rituálům, a v rovině všudypřítomného a nejmodernějšího entertainmentu oživující starověké gladiátorské zápasy na život a na smrt. V částečně komediálním, částečně dramatické a místy melodramatickém podání a za výrazné podpory skvělé hudby Piera Piccioniho energií nabitý film. A z dosud mnou shlédnutých Petriho filmů asi nejlepší. (věčná škoda toho debilního, producentem Pontim vynuceného konce, který veškerá témata filmu úspěšné zametá pod koberec).(24.6.2014)

  • - Snímek byl natočen na motivy povídky Roberta Sheckleyho „The Seventh Victim“. (Hans.)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace