Zločin à la Neapol

Ze začátku mi to přišlo poněkud prostoduché, ale postupně si mě to získalo. Jednak je to vážně strašná sranda a jednak to má výtečné obsazení - Mastroianni výborný jako vždy a Ornella Muti - zde ve svých oslnivých 23 letech - mě naprosto uchvátila a okouzlila. Svého času to skutečně byla neobyčejná krásná žena. Celkově jsem rád, že jsem to mohl vidět, i když ten scénář je skutečně jedna velká italská šílenost. (22.09.2018)

Zločin a lá Neapol si vyžaduje oddýchnutého diváka, pretože Sergio Corbucci režijne zamiešal do jedného filmu naraz kriminálku so zložitou zápletkou, príbeh fyzicky postihnutého profesora mandolíny, ktorý ťahá z malérov svojho tatka, všetko prehrávajúceho v hazardných hrách, odvalenú taliansku deštrukčnú bláznivinu, milostný príbeh aj nejednoznačnú hru s policajtom, ktorý síce všade je, no tvári sa ako prísny neschopák a predsa vie oveľa viac. Vyznať sa v tejto mäteži je preto naozaj len pre oddýchnutých. No netreba skláňať hlavy, výsledok umne balansuje na lane a neskĺzava ani do jednej z uvedených polôh. Vyvážená skvelá práca a vďaka spomenutým namiešaným rôznorodým žánrom aj netradičný, no dobre pozerateľný film. (09.10.2016)

Kdysi už viděný film, který jsem si nyní připoměl a který mi udělal radost. Velmi solidní kriminální komedie plná černého humoru, ironické nadsázky a slušných dialogů. Navíc je velmi dobře obsazená, Marcello Mastroianni je výborný charakterní herec s charismatem a Ornella Muti v 70. letech na plátně zářila díky svému půvabu. Není to až tak skvělá herečka, ale v jejím případě stačí ve filmu prostě jen být a mužská část publika jihne. Pokud jde o klasickou krásu, asi bych dal přednost Catherine Deneuve, ale pokud jde o smyslnost, ty hluboké oči Ornelly Muti spolehlivě vítězí. Film má funkční scénář a dobře napsané postavy. Funguje jednak jako detektivka, jednak jako veselohra a má i zajímavou pointu. Celkový dojem: 75 %. (13.05.2009)

Je vždycky příjemné, znenadání objevit nějaký dosud neviděný film s Marcello Mastroiannim; naposledy to byly dva pětihvězdové filmy, už ze závěru jeho herecké kariery: Přerušený krok čápa a Včelař. A ta kariera je skutečně famózní. Mnohokrát jsem se divil, proč ho "draftovali" do role, v níž přece nemůže obstát. Ale obstál vždycky - pokud mu to nezkazil jinojazyčný dabing, jako zde. Tolik proměn neprodělal dosud snad žádný člověk/herec. Někde a někdy by stálo za to se zamyslet, proč nás herci typu Jeana Marais, Yves Montanda nebo právě Marcella Mastroianniho tak berou. Určitě je do toho nějak zapleteno lacanovské stádium zrcadla, co ale skutečně odráží? (11.11.2017)

Nejsem zrovna ten, koho by mohl zklamat snímek s Mastroiannim, Muti a Pozzettem v hlavních rolích. Tohle je ale navíc opravdu skvěle "koukatelné", nejen pro příznivce italské kinematografie. Snímek s detektivní zápletkou, krásnou ženu a dobrým humorem. Zajímavé jsou vcelku nezvyklé role Pozzetta i Mastroianniho. Jelikož detektiv byl spíš bázlivý než drsňák z Neapole, mohl ho zahrát a také výborně zahrál právě Pozzetto. V roli po obrně kulhajícím hráči na mandolínu, bych dokázal vidět někoho jiného než Mastroianniho, ale zahrál také dobře. Moc se mi líbil Peppino De Filippo jako otec (Natale Capece) a dialogy, mezi ním a synem Raffaelem (M.M.) jsou povedené. Celý film příjemně ubíhá až do závěru pro někoho šťastnějšího, pro někoho méně. Vždyť šlo přeci o "cinquanta milioni di franchi svizzero". (29.09.2011)