Pod vlivem lásky

Je tam všetko, a všetkého veľa škodí. Prvá polovica filmu bola odľahčená teenage komédia a la Tarantino, ale tak vtipná, že som sotva chytal dych medzi záchvatmi smiechu. Tá druhá polovica zas dráma o sekte, na aké sme u Japoncov zvyknutí. ovšem s v neobvyklej situácii zakomponovanou citáciou z biblie, štipkou už trochu opozeraného humoru a s obvyklým americkým happy endom. Nebyť dejovej línie so sektou, dal by som 100%. A ak by film skončil po prvej polovici, stal by sa pre mňa hitom desaťročia. Ale takto dávam 80%. Ale za jednu, možno dve projekcie to stojí. Uvidíte totiž to, čo ste doteraz asi ešte nikdy nevideli. (09.02.2010)

Dynamický, pod kožu lezúci epos o láske, náboženských otázkach a umení nepozorovaného fotenia ženských nohavičiek. Hlboká sonda do vnútra sveta rôznych úchyliek, mánií a duševne narušených jedincov. Sonovi sa podarilo vytvoriť akúsi čudno smiešnu karikatúru, v ktorej spoločenské problémy (hlavne v súvislosti s mladšou generáciou a pozeraním animovaných seriálov) nadobúdajú bizarný, uletený charakter. Užil som si každú minútu, neuveriteľne uhrančivé veľdielo. Videné v rámci Season Challenge Tour. (18.09.2015)

Tohle jest Film s velkým F. Těžko říci, kolik hodin bych musel strávit popisem veškerých zážitků z každé minuty této šílenosti, ale rozhodně to nemám v úmyslu zkoušet, neboť by to v tom případě chtělo hodně času a kofeinu, přičemž ani jednoho nemá má maličkost dostatek. Zkusím se tedy omezit jen na to nejpodstatnější. –– Za prvé: je to šílený film. Nedělá mi problém zaškatulkovat jej jako jeden z nejšílenějších filmů, jaké jsem doposud viděl, a to do stejné sorty, v jaké mám například Antikrista, Turkish Star Wars nebo The Room. Čtyřhodinový epos, v němž se stříhají penisy, hledá Panna Marie, stalkuje ostošest, praktikuje umění fotografování ženských kalhotek, dělají perverzní zpovědi a vybuchují bomby, prostě nemůže být úplně normálním filmem ani na japonské poměry. –– Za druhé: takovou plejádu emocí a žánrů, jako je právě v tomto snímku, najdete v jednom filmu jen těžko. Jednou se smějete, až vám slzy tečou z očí, podruhé jste zhrozeni a zhnusení děním na obrazovce, potřetí jste úplně napjatí jak struna, počtvrté se nostalgicky uculujete a popáté se popadáte za hlavu s myšlenkou, jaká že je to blbost. Sledujete totiž zároveň nervy drásající krvák, kriminálku, thriller, romantickou komedii, parodii, bojový film, film s duchovním tématem, akční film, erotiku… a určitě jsem na něco ještě zapomněl. To všechno v tomhle filmu najdete. –– A to nejdůležitější je za třetí: všechno výše jmenované spolu perfektně funguje. Ne, opravdu nevěřím tomu, že by film, který by výše uvedené prvky obsahoval, uměl vyvolat stejné emoce a zároveň se dal dokoukat do konce, dokázal natočit jiný národ než právě Japonci. Já bych tento film popsal ve zkratce asi takto: Dogma meets Antichrist meets My Sassy Girl. Samozřejmě by se k tomu dalo přilepit ještě několik dalších "meets", ale jako skvělá mixáž právě těchto tří filmů mi to připadalo nejvíce. Nezapomenutelný, vskutku nezapomenutelný film to jest. Pokud jste tedy tento film ještě neviděl a nemáte opravdu vážný pocit, že byste měli do čtyř hodin odejít na onen svět, určitě na to mrkněte, neboť film zaměnitelný s tímto vskutku nenajdete. (04.04.2013)

Dokonalost. Je to tak precizně promyšlený snímek, dopilovaný k dokonalosti a tomu by dvě hodiny rozhodně nestačily. Během těch čtyř hodin mě ani nenapadlo pomyslet si, že je to moc dlouhé nebo nudné, naopak jsem jsem si říkala, jak moc mě to baví a jsem zvědavá, jak se bude dál vyvíjet. Příběh je příběhem o lásce trochu jinak, ale o krásné lásce. Všechny postavy jsou tak trochu nenormální a mají své „original sins“, ale přitom jsou lidské a většina z nich se dá pochopit. Vystupují zde osoby perverzní, ale snímek sám o sobě perverzní není, jen roztomile provokativní a divák/divačka jej musím brát trochu s nadhledem. Má zvláštní, poutavou atmosféru, je vtipný, děsivý i smutný, vyvolá směsici nejrůznějších pocitů. Pro mě jistě jeden z nejsilnějších filmových zážitků vůbec. Nedá se říci nic jiného, než že je třeba se na Ai no mukidaši podívat, aby člověk pochopil tu genialitu, ale bezpochyby se najdou i tací, kterým podobný styl filmů nesedne a se znechucením jej hodí do odpadu, takže jej nelze doporučit každému. Já nemohu být spokojenější. (17.07.2010)

All perverts are born equal. Znáte ty filmové kecy typu "Jestli mi to s ní nevyjde, tak si můžu hodit mašli, protože můj život je nenávratně v prdeli"? Tady nic takového nezazní ani jednou, a přesto nejpozději v druhé třetině zjistíte, že právě tohle se vám honí hlavou. Ultimátní završení romantického žánru a filmů o lásce, jakékoli další snahy jsou po tomto opusu zcela zbytečné. (06.01.2010)