Reklama

Reklama

San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílení se stává předmětem soudního líčení pro údajnou obscénnost. Podle strážců veřejné morálky je „neamerická“, protože otevřeně zpodobňuje homosexualitu a užívání drog. Děj filmu se skládá z několika vzájemně propletených linií, v nichž se odráží nejen reakce americké společnosti na nejslavnější dílo beatnické generace, ale i bouřlivý Ginsbergův život a jeho snaha najít co nejautentičtější umělecké vyjádření bez ohledu na konformní morálku a touha uniknout halucinogenní realitě. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (209)

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Vždycky jsem si chtěla přečíst Ginsbergovo Kvílení, ale znáte to, jedno pro druhý... tak proč nevyužít příležitost a nenechat si dílo předložit v podobě téměř autorské? Lze se domnívat, že tvůrci byli dílu schopni porozumět natolik, že mohli předat dál a zřejmě udělali, co mohli - od výběru Jamese Franca, přes hrané čb pasáže míchané s dokumentárním stylem v barvě, dobové záběry, fantasmagorické animace, atmosférický piano doprovod až po přednes poezie samotné - to vše vcucne diváka do víru básníkova pološílenství, i když v momentech, kdy je už už navázáno tenké pouto pochopení, dochází k jeho zpřetrhání soudními humoreskami, kde se zástupci světa rozumných navzájem ubíjejí argumenty o formálních hranicích obscénnosti v literatuře - nejspíš pro zachování zdravého odstupu, ale rozhodně i pro složku zábavnou, a to hlavně ve chvílích, kdy žalobce ironickým tónem předčítá kontroverzní úseky a vyžaduje racionální vysvětlivky, jakoby se nikdy nesetkal s hipstery s andělskými hlavami, celé žhavé po prastarém nebeském kontaktu s hvězdným dynamem ve strojovně noci... Byla jsem... pobavená :-) ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Nějak takhle bych si to moc nepředstavoval. Z těch básní jsem sice celé četl jen Kvílení a ze zbytků jen sem tam nějaké úryvky, ale kdybych měl styl beat generation převést na plátno, tak to určitě nebude tak doslovné jako tady. Na těch animovaných pasážích je to dost vidět - vnímání básní je sice u každého subjektivní, nicméně tu nejznámější, Kvílení, zde pocitově pojali úplně mimo to co jsem z ní cítil já. Dost mi vadí ale taky to, že když je to celé o životě Allana Ginsberga (který psal tak, jak psal), tak bych to čekal experimentálněji podané, ale tady se všechny zajímavé nápady buď vyčerpají ze začátku a nebo se rychle omrzí a zbytek filmu je poměrně standardně (a poněkud nezajímavě) natočený. A do toho všeho tu máme očekávatelnou myšlenku o tvůrčí svobodě a snahu beat generation co nejvíc obhájit a udělat z nich skutečný literární klenot, ale ve finále to působí jedině tak povrchně. A to beat generation není nic, co bych obhajoval, ba naopak, měl bych k nim dost výtek, ale zase je zajímavé si o nich číst. Tohle mě ale ve finále zklamalo a to jsem od toho nečekal moc. A ačkoli mám Jamese Franca hodně rád, tady dostal roli, do které se nehodil a buď se do ní nedokázal správně vžít a nebo je to vina režisérů, kteří pořádně nevěděli, jak přesně chtějí Ginsberga představit. Popravdě bych jako správnou možnost viděl spíš tu druhou, vzhledem k tomu, jak vypadá celek a jaké tu jsou stěžejní problémy... 2* ()

Reklama

ABLABLABLA 

všechny recenze uživatele

"Teď nepřímo dělá to, co má zakázáno dělat přímo." Tak první postřeh byl, že James Franco je milionkrát víc sexy, než kdy byl Allen ve skutečnosti - na něj se fakt potom víc hodil Radcliffe. I když v těch studentských letech je fakt, že v reálu až tak odpudivě nepůsobil, ale i tak Franco je Franco:) Velmi zajímavé propojení básně s animací, výslechy ze soudních síní a jeho reportáží/rozhovorem. Ten les kokotov z nichž vystřeloval ohňostroj.. ehm.. zajímavá animace vskutku. Jo byla tam i zmínka o Praze, postřehli jste? "...jak jsme se opili a nechali si strčit do zadku násadu od smetáku v pražském hotelu Ambassador...." Ale i tak to bylo trošku moc psychedelické, místy trošku moc nesmyslné, i když to propojování bylo moc fajné - 3-4*. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Máme tu první čtení titulní básně autorem, stejným hlasem (samozřejmě s odlišnou intonací) podbarvenou animovanou podobu, soudní líčení s vydavatelem obviněným z šíření obscénní literatury, dva roky později uskutečněný rozhovor s autorem básně a ve formě flashbacků vizualizované jeho vzpomínky. Vše samo o sobě perfektní (hlavně animace a výkon Jamese Franca jsou špičkové), ale střídání těchto pasáží se spíš ruší než umocňuje. Nemá to rytmus té básně ani její buřičství. Vznikl film o literárním dílu, ale jakoby k němu autoři nenašli klíč. ()

F.man 

všechny recenze uživatele

Ono, přenést báseň do filmu není nic moc lehkého a režisérové Kvílení se toho jednoduše zhostili dobře. Jasně že pro ně hrála skutečnost, že Kvílení není zakódováné v náznakové lyrice, ale přesto Ginsbergův svět tvořený svým vlastním jazzovým jazykem má svou neopakovatelnou atmosféru. Tu se kupodivu povedlo v animované části zachytit a i když samotnou báseň onen feeling neinterpretuje ani z poloviny, jako krátký diskurz to nezasvěcenému dá myslím hodně. Dobrá je i interpretace jednotlivých veršů, překlad hispetorových obratů a jiné doplňují informace o beat generation. Pravdou je, že jednotlivé linky do sebe moc nehrajou a hltači Ginsberga si tak nepříjdou na své, protože snímek je točen spíše pro masovější diváctvo, kterému má Kvílení sloužit jako jiskra, ale práce to není odvedena špatně. I saw the best minds of my generation destroyed by madness, starving hysterical naked, dragging themselves through the negro streets at dawn looking for an angry fix, Angel-headed hipsters burning for the ancient heavenly connection to the starry dynamo in the machinery of night. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (3)

  • Autorom väčšiny pôvodných fotografií, ktoré su použité vo filme, je Allen Ginsberg. Okrem obrovského spisovateľského talentu disponoval aj zmyslom pre vizuálne umenie, čo uplatnil vo fotografii. Známe sú napr. fotografie, ktoré boli okrem iného použité ako book cover artworks Kerouacovych kníh a pod. (ZOUi)
  • Osm let po slavném procesu se kultovní básník dostal do obdobných potíží i v tehdejším Československu: poté, co byl při své návštěvě Prahy zvolen králem Majálesu, ho zatkla StB, byl obviněn z „kažení mládeže“ a deportován na letiště. [Zdroj: AČFK] (POMO)

Reklama

Reklama