Raifu

Sato je nejlepší student školy Nishidate a sebemenší zaškobrtnutí v něm vyvolává nepatřičný strach. Nikoliv strach z neúspěchu jako takového, ale strach ze svého otce. Ten ho neustále mlátí za každou špatně odvedenou věc a tím v něm pomalu vytvářel stejně zkažené monstrum, jenž si libuje v násilí. ■ Manami je dívka, pro kterou tatínek udělá všechno, ale díky špatnému vymezování hranic v dětství, z ní vznikla poměrně egocentrická osobnost. I přesto, že jí otec dopřál vše co chtěla, tak u ní můžeme vidět nedostatek porozumění lidským citům, což můžeme nejspíše dát za vinu nedostatečnému citovému odkazu od rodičů a blízkých. V každé maličkosti vidí zradu a toho kdo jí zradí nekompromisně zničí týráním. Mnohdy jen manipuluje s okolím, aby ohavné činy prováděli za ní, ale jsou také chvíle, při níž je sama v popředí. ■ Shiiba je dívka, jenž se stala obětí Sata a Manami. Na svůj útlý věk si prošla spoustou strašlivých událostí. Doprovází jí pocit viny za sebevraždu blízké kamarádky, je objektem sexuálního a psychického nátlaku ze strany Sata a k tomu všemu je navíc skrze Manaminu manipulaci s lidmi, obětí šikany. Aby toho nebylo málo, tak jí z počátku nikdo nepomůže a vedení školy dělá nevidomé. Shiiba se ale nenechá šikanovat věčně a s pomocí pár přátel začne se svou situací bojovat. ■ V Raifu můžeme vidět jak školní šikanu a její přehlížení, tak domácí týrání a její následky. Vše však cíleně vyhnané nad rámec běžného vyobrazení natolik, že se sledování místy stává velmi obtížné. (26.01.2015)

Na rozdíl od ostatních japonských doramat, co jsem zatím viděla, se v LIFE nevyskytuje ani náznak humoru, a tak jsem se tak jako jindy nesmála šílenému japonskému humoru. Tento seriál je naopak mrazivě děsivý, je to ukázka té nejtvrdší šikany a nejhrozivějších lidských charakterů. I přestože to zpočátku vypadalo na pesimistický seriál plný nenávisti, krutosti a zrady, hlavní postava Ajumu si našla blízké přátele a tím trochu prosvětlila pesimistický stín, který se snášel nad celým seriálem. Po několika epizodách jsem seriálu vytýkala zřetelné rozlišení na dobro a zlo, ale postupně ta jasná hranice bledla a pomalu se to začalo promíchávat a zůstalo na divákovi či divačce, jak si vše vyloží. Žádná minuta není hluchá, stále se děje něco nového, co seriál rozšiřuje do nových rozměrů, takže jsem byla napjatá a zvědavě se dívala na další a další díly, až jsem s nelibým překvapením zjistila, že už jsem u konce... Zajímavá myšlenka, neobyčejný příběh, skvělé obsazení, skvělá hudba, mistrné nezobrazení celé pravdy a prostor pro osobu u obrazovky, aby si to vyložila po svém, to vše a mnohem více dělá z LIFE výjimečný seriál, které si určitě zaslouží místo mezi mými oblíbenými seriály. (07.05.2010)

Seriál má závažný námět a v mnoha ohledech velmi dobře postihuje subjekty, vztahy a procesy, které jsou v šikaně zapojeny. Oběti, iniciátoři, sebe sama chránící participátoři, popřípadě neteční - ti všichni jsou zde zastoupeni. Avšak - zřejmě kvůli komiksovému dědictví - je všechno opravdu šíleně přehnané a přepjaté. Od scénáře, přes hudbu, mnohdy jednání postav až po herecké výkony (herci vehementně přehrávají) - vše je notně přitažené za vlasy. Je to možná obecná vlastnost j-doramat, nemám s nimi prakticky žádnou zkušenost, takže nevím, ale mně to prostě vadilo. A řekl bych, že to také do značné míry snižuje výpovědní hodnotu.Je to škoda, protože na tom je jinak vidět, že tvůrci opravdu dobře vědí, jak to chodí, a dovedou to zachytit. Ale i tak jsem si seriál užil a zkouknul ho za méně jak týden (ach, to zkouškové.. :-)). Mohlo to být ale mnohem lepší. Jinak koncentrace nádherných hereček je zde opravdu nastandardní :-). (25.01.2011)

Na začiatku je to stále dokola to isté, šikana a zase šikana... Keď sa tam už niekto konečne "zobudil" a spravil niečo pekné, skoro sa mi až slzy tlačili do očí, lenže v ďalšej časti bolo už všetko po starom... Bol to očividne zámer, no mňa to skôr začínalo nudiť... Predpokladal som, že všetko smeruje jednoducho k akémusi hromadnému prebudeniu, ale to by to nebol tento úžasný seriál...;) ... (19.02.2011)

Je to vyhajpované občas až ad absurdum. Slepí učitelé a šikanátoři se skoro nadpřirozenými schopnostmi. Jenže tohle není realismus, je to adaptace mangy (jako v Japonsku skoro všechno) a tak je to třeba vnímat. Ke komiksovému základu odkazuje často i vizuální podoba, postavení postav či rakurz kamery. Mě štvaly neustálé úsměvy záporáků, jako by divák už dávno nevěděl, že lžou a tváří se jako neviňátka, i když páchají zlo. Ze začátku mi celkem neseděla dramaturgie jednotlivých epizod, které se nezdály být kompaktní, ale nakonec to bylo "příjemné" pokoukání. (31.01.2014)