Vzpoura

Kromě jako vždy vynikajícího Toshira Mifuneho zde Tatsuya Nakadai výborně ztvárnil postavu samuraje, nuceného volit mezi loialitou vůči příteli a vůči pánovi a který v každém případě odmítá jednat nečestně. Otázky spojené se ctí, láskou a poslušností vůči rodovým zákonům jsou ostatně tématem celého snímku Vzpoura - uhrančivého příběhu z vrcholného období šógunátu Tokugawa. (27.07.2007)

Další z vynikajících filmů pana Kobajašiho. Poutavý, silný a působivý ve svém zobrazení i ve svém sdělení. Atraktivní ve svém zasazení do romantického prostředí dávných samurajských časů. Vznešenost, morálka, obřadní pravidla etikety, podřízenost a vyžadovaná poslušnost. Ale i v takovýchto přísných podmínkách hierarchie stačí jedna pověstná kapka, aby pohár trpělivosti s pokryteckým a amorálním představitelem moci přetekl. A začíná boj proti zavedeným pořádkům, proti zneužívání moci, za sebeúctu, sebeurčení a vlastní čest. Donkichotský boj vážně naruší i zdánlivou rodinnou soudržnost a jedinec musí vynaložit veškeré své fyzické i morální síly, aby obhájil svůj malý životní prostor. V tomto boji exceluje samuraj ve výslužbě Isaburo Sasahara (vynikající Toširo Mifune), kterého nevyvede z míry sebevíce bezvýchodná situace. Z dalších rolí se musí zmínit Isaburův syn Jogora (Takeši Kato), zapuzená konkubína Iči (Jóko Cukasa), Isaburova panovačná manželka Suga (Mičiko Otsuka), bojacný Isaburův syn Bunzo (Tacujoši Ehara), velký pán Masakata Macudaira (Tacuo Macumura), mocní Šobei Cučija (Isao Jamagata) a Geki Takahaši (Šigeru Kójama). A zajímavý Isaburův přítel Tatewaki Asano (Tacuja Nakadai) se svojí nevděčně schizofrenní úlohou v příběhu. Úchvatný a nezapomenutelný příběh o boji jednotlivce proti bezpráví, nespravedlnosti a amorální autoritě moci a jejího zneužívání. O cestě svědomí. (07.04.2014)

Minimalisté historické drama, které nám ukazuje jak byla utvářena společnost v japonské minulosti. Vhodně zvolený černobílý materiál podrhuje syrovost příběhu, nebylo třeba ani stavět nákladné kulisy, filmaři si bohatě vystačili s jedním domem a pár místnostmi. Díky závěrné bitvě jsem dospěl k přesvědčení, že jsem film musel jako dítě vidět v televizi. Tóru Takemicu opět složil pro mne neposlouhatelnou hudbu. (21.11.2012)

Z běžného pohledu romantický film o nešťastné lásce. Z trochu komplexnějšího (a pro mě také nejzajímavějšího) pohledu, "Bildungsroman" o zrání otce Isabura, jeho syna Jogora a jeho ženy Iči. Z pohledu historicky sociálního, kodex bušido v praxi - i zde ovšem výjimka potvrzuje pravidlo. A z pohledu Kobajašiho díla, není to zrovna jeho majstštyk. (16.08.2015)

Souboj emocí a intrik na pozadí zdánlivě neprůstřelného samurajského řádu. Podobně jako Harakiri to na rozdíl od dalších námětem spřízněných filmů nepopularizuje feudální Japonsko, ale naopak docela kritizuje, což je určitě zajímavý pohled. Na rozdíl od vynikajícího Harakiri jsem tu ale měl (malý) problém s tempem. (11.04.2013)