Dread

Je mi docela ukradený, jestli je to dle nějaké povídky nebo ne. Hodnotím film, který se žánrově pohybuje na hranici psychologického dramatu a hororu, a od kterého jsem čekal prachobyčejnou teenagerovskou vyvražďovačku, ale dostalo se mi především milého překvapení, a to v podobě originálního námětu, který řeší myšlenku strachu tedy fóbií z čehokoli a jestli je možné ji překonat. Co mě trochu mrzí, je málo rozvinutý potenciál. Z hororového hlediska je totiž nejzajímavější až poslední půl hodinka. To předtím je bohužel jen průměrná podívaná a leckoho může nudit. Já jsem to vzal v podobě, jaké mi to bylo naservírováno a myslím, že si Dread ty 4 hvězdičky zaslouží - hlavně díky lepšímu konci. (PS: při té scéně s masem sem málem blil, hnus) 70% (16.11.2011)

Jsem velkým fanouškem Clivea Barkera a vždy uvítám filmové zpracování jeho románů nebo povídek. Clive Barker je géniem horroru a proto není jednoduché jeho příběhy zfilmovat tak, aby přesně odrážely filosofii jeho díla. V tomto případě se to povedlo velice dobře, což ale může ohodnotit opravdu jen člověk, který povídku s názvem "Strach" (Clive Barker - 2. kniha krve) četl. Až tedy na výjimky bylo dílo celkem věrně zpracováno. Hlavně v závěru byly úlohy postav pozměněny, hlavní filosofická linie tím však dotčena nebyla. Nevím, jak to bylo s právy na zfilmování, ale každý režisér si chce dát do díla něco svého. Takže bych to neodsuzoval. Důležitější pro mě byla audiovizuální stránka filmu, která byla opravdu temná a trochu svazující. Perfektní kamera + velmi dobře zvolená hudba, to celé dalo filmu punc obrovské autenticity. Postavy byly zvoleny výborně, kde každá jedna přesně zahrála charakter, který jsem očekával. Mimochodem Jackson Rathbone mi připomínal Johna Deppa. Musím se ale zastavit u scény, na kterou jsem se obzvlášť těšil, a tou je pojídání zkaženého masa, ve kterém už byla nakladena muší vajíčka. Musím říct, že toto jsou ty syrové scény, které - aniž by ukápla kapka krve - jsou daleko drastičtější než scény např. z mnou nedávno viděného filmu "À l'intérieur ". PS: Vzhledem k tomu, že je zde zatím jen 34 hodnocení, věřím, že později půjde hodnocení výš. Protože se k němu připojí i ti, co tuto povídku skutečně četli. (26.02.2010)

Pěkné nicméně až zbytečně dlouhé a roztahující se ale na druhou stranu chápu že režisérovy prostě musejí dojít nápady, takovejhle film není moc dobré natáčet tak aby byl tak dlouhý a tak moc nechápu proč z toho je přes 100 minut dlouhý horor. Nicméně příběh je poměrně zdařilý a celý takový šedivý a ponurý takže atmosféra ujde. A donucení ženské sníst maso bylo božžský a zároven docela bizarně nechutný. Herci jsou ucházející ale film bych zkrátil tak aby trval tak hodinu protože takhle musím dát jen 3*. (29.07.2012)

Nadprůměrný kus hororové filmařiny s nadprůměrným námětem ( jak jinak , Clive Barker je Clive Barker), nadprůměrnými herci ( v rámci hororu samozřejmě), nadprůměrným technickým zpracováním ( prostě to dobře vypadá, nemyslím tím nějaké digitální hrátky) a nadprůměrnou gradací děje ( Quaidovo vyrovnání se se svým strachem opravdu stojí za to). A celou dobu jsem měl pocit, že Rathbone a Evans jsou mladší bráchové Deppa a Dafoea:) (30.11.2012)

Barker se musí chytat za hlavu, jak se dá jeho povídka sprznit. Do školního projektu stylizovaný nízkorozpočtový céčkový jakože horor až pokokot napěchovaný klišé. Tmavá kamera, nulová výprava, nesympatické obsazení a pokulhávající scénář (důležitost studentů, kteří makaj na rádoby temném projektu, mě nutil po celou dobu mlátit pěstí do zdi) jsou výsledky, které jsou jasné po deseti minutách téhle neřešitelné rovnice. (19.06.2013)