Režie:
Ján RoháčKamera:
Jiří LebedaÚčinkují:
Miloslav Šimek, Luděk Sobota, Petr Nárožný, Zuzana Burianová, Pavel Bobek, Jana Robbová, Zdenka Lorencová, Jana Giergielová, Miroslav Paleček, Michael JaníkObsahy(1)
Z pořadů, které zaznamenala televize v divadle Semafor, jsme tentokrát vybrali ten s trojicí protagonistů. Po úmrtí J. Grossmanna (1971) si M. Šimek přizval ke spolupráci dva komiky – excentrického Luďka Sobotu a tehdy neherce Petra Nárožného. V představení Ze Soboty na Šimka aneb Návštěvní den v divadle Semafor vytvořili různé typy – L. Sobota svého typického popletu a P. Nárožný rtuťovitého a vzteklého nápovědu. Vytvořili tak zábavné představení, kde kromě scének tradičně zazní písničky v podání P. Bobka (Vincent, Dík, že smím pár přátel mít), dua M. Janík a M. Paleček a dalších. (Česká televize)
(více)Recenze (26)
Jako předěl mezi dvěma (geniálníma) Šimkovýma érama u mě tohle prostě nemohlo obstát, sorry. Na jevišti se v tý ani ne půlce stopáže, kterou komikum zpravidla přenechávaj zpěváci, páchá povětšinou nekontrolovanej a hlavně nevtipnej bordel. Šimek jako by si dával tvůrčí pauzu a stále se vzpamatovával ze smrti kamaráda; prim hrajou hlavně stále stejní Sobota s Nárožnym. Za mě teda stokrát radši tu výběrovku i s pozdější, kvalitnější tvorbou tohohle tria. ()
Šimek je velmi přeceňovaný.Dnes už není žádným tajemstvím, že ve dvojici s Grossmannem byl mozkem této dvojice Jiří Grossmann.Poté už byl Šimkův humor úplně jiný.velice násilný a místy trapný.Vrcholem jeho konce byla dvojice s Krampolem, to už bylo úplně o ničem.Ve své době to špatné nebylo, ale dnes to působí opravdu trapně. ()
Šimek, Sobota a Nárožný pokračují v tradici zábavných pořadů Šimka a Grossmanna a koncipují podobně i svůj pořad. Scénky jsou prokládány písničkami, někdy jen na kratičký výstup hned navazuje písnička. Humor už je samozřejmě zcela jiný, přizpůsobený Sobotově "tupovitému" a Nárožného "nervovému" herectví. A tak se dočkáme jejich verze v úryvku z Lucerny, pak Sobota ze své snahy o Cyrana se dostane až do hraní stylem spícího herce a na závěr si komická trojice popovídá u vrhačských koulí o nápovědě. Pořad je to sice výrazně zábavný, ale Šimek s Grossmannem - to bylo přeci jen o něčem jiném. A povídky - ty opravdu chybějí. 29. ledna 2014 vyhrabala ČT z archivu díl č. 3 (pokud jsem to dobře poznal z úvodních titulků) a odvysílala tak díl, který jsem před tím nikdy neviděl. Styl představení je naprosto tradiční, jen je to celé tak nějak o ničem. Nic nevypovídající scénky o kapesníku, Sobotův výstup s mečem při Nárožného nápovědě, písničky Šimka se Sobotou na "š", a pak už nic. Tenhle díl může být opravdu zapomenut v archivu, na něm totiž vtipné není téměř nic. ()
"Jen tudy, dudy, bez dud, bez dud..." Zkouška Lucerny patří k mým nejoblíbenějším scénkám. Sobotu nějak zvlášť nemusím, ale tehdy to ještě šlo. Šimek je bez Grossmana taky trochu bezhlavej, zato hysterický cholerik Nárožný jako neustále vybuchující bedna dynamitu úplně báječný, opravdu komik na jedničku. Bobek byl tehdy ještě spíš takový Bobeček. Zábava nejvyšší kvality, i když méně by bylo tentokrát víc co se týče hudebních částí. ()
Zlaté časy českého humoru, všichni tři pánové ve formě a s nimi vtipy, které mě rozesmějí vždy a všude, úžasný Pavel Bobek zpívající dvě mé nejmilejší písně, celá ta hezká semaforská atmosféra... Prostě pohlazení. Snad jen bez potrhlé Jany Robbové bych se obešel.__P.S. Scénka s Lucernou je v audioverzi ještě delší a ještě lepší. ()
Reklama