Socialismus

Film, který ukazuje, že Jean-Luc Godard je schopen natáčet i v dnešní době, že nezůstal v minulosti, ale jeho styl je pro mě prostě tak zvláštní, že mě na podobné filmy nebaví koukat. Cítím, že je zde nějaká hlubší myšlenka, ale díky formě se mi ji ani nechce hledat. Jako experiment je to zajímavé, jako výpověď je to dle mého spíše prázdné. (12.12.2016)

Podle Lyotarda byl rozpad "velkých vyprávění" moderny provázen truchlením - truchlením "post-moderních" lidí konce století nad jistotami, které jim ony velké jednotící příběhy o emancipaci, svobodě a pokroku skýtaly. A zde můžeme vidět rozpad jednoho z takových velkých vyprávění hned nadvakrát - nejen rozpad onoho příběhu o svobodě a rovnosti, ideálu socialismu a lepší společnosti, ale i rozpad příběhu o lineárně vyprávěném příběhu filmovém, o filmu sjednoceném určitým principem (ať už je to hollywoodský buržoazní sen o zásadní roli hlavních postav, jejichž motivace sjednocují děj, nebo jiná zeslabená forma sjednocování, např. určitým poselstvím, chronologií událostí, logickou kauzalitou příběhu atp.). A vrátíme-li se k onomu truchlení - je jasně vidět, že i ono se nám vrací nadvakrát. Nejen v rámci Godardova sdělení, stesku nad zpronevěření se Evropy svým ideálům, své snaze se změnit a stát se lepší, ale opět i čistě v rámci filmu a jeho formy - vždyť co jiného než toto truchlení dokáže "spojit" (když nesmím použít slovo sjednotit...) jednotlivé střípky, cézury, singulární fragmenty, z nichž se film skládá, než právě toto smutné leč osvobozující lidské a filmové truchlení? (30.03.2015)

Dlouho jsem chtěl dát slabší 3*, protože první polovina se mi celkem líbila. Sice tam není vůbec žádný děj (jako v celém filmu), ale jako experiment se mi to zamlouvalo. Hodně se mi na tomhle filmu líbil zvuk, měl jsem sluchátka a nejednou jsem měl pocit, jako by někdo hlasitě mluvil přímo za mnou, i když za mnou je jenom zeď. To se mi skoro nikdy nestalo, že bych mě film zmátl tak, že bych si myslel, že na mě někdo v realitě mluví, ale přitom to je jen v tom filmu. Nevím, jestli by to na mě tak působilo i bez sluchátek, každopádně díky tomu se mi ten film líbí o to víc. Ono dokud se to odehrává na té lodi, tak se to celkem dá, teda pokud vám nevadí experimenty. Druhá polovina, kdy vylezou na souš mě ale nudila, ubylo experimentování a už mi to zase lezlo na nervy. A pak už se to nijak nezlepšilo, bohužel. Jak už jsem psal, děj v tom filmu není, jenom si tam lidi nesouvisle povídají (je v tom pár myšlenek směřující k celku o zkaženosti dnešní doby - s něčím souhlasím, s něčím ne, aspoň v rámci toho, co jsem z toho pobral) do toho se střídají nesouvislé záběry všeho možného, podobně jako u Sbohem jazyku, ale tady mi to nelezlo na nervy. Naopak, občas to je i vtipné, nevím jestli záměrně nebo ne, ať je to tak nebo tak, mám díky tomu z tohohle filmu lepší dojem. Bohužel to ve finále na víc jak lepší 2* nevidím, i když bych rád dal víc. EDIT: Po letech silné 3* (17.07.2019)

A liberal muslim homosexual ACLU lawyer professor and abortion doctor was teaching a class on Karl Marx, known atheist: ”Before the class begins, you must get on your knees and worship Marx and accept that he was the most highly-evolved being the world has ever known, even greater than Jesus Christ!” _ At this moment, a brave, patriotic, pro-life Navy SEAL champion who had served 1500 tours of duty and understood the necessity of war and fully supported all military decision made by the United States stood up and held up a rock: ”How old is this rock, pinhead?” _ The arrogant professor smirked quite Jewishly and smugly replied: "4.6 billion years, you stupid Christian” _ ”Wrong. It’s been 5,000 years since God created it. If it was 4.6 billion years old and evolution, as you say, is real… then it should be an animal now” _ The professor was visibly shaken, and dropped his chalk and copy of Origin of the Species. He stormed out of the room crying those liberal crocodile tears. The same tears liberals cry for the “poor” (who today live in such luxury that most own refrigerators) when they jealously try to claw justly earned wealth from the deserving job creators. There is no doubt that at this point our professor, DeShawn Washington, wished he had pulled himself up by his bootstraps and become more than a sophist liberal professor. He wished so much that he had a gun to shoot himself from embarrassment, but he himself had petitioned against them! _ The students applauded and all registered Republican that day and accepted Jesus as their lord and savior. An eagle named “Small Government” flew into the room and perched atop the American Flag and shed a tear on the chalk. The pledge of allegiance was read several times, and God himself showed up and enacted a flat tax rate across the country. _ The professor lost his tenure and was fired the next day. He died of the gay plague AIDS and was tossed into the lake of fire for all eternity. (01.07.2012)

Bohužel to šlo úplně mimo mě. Fakt mi je to líto, protože bych rád, ale nepochopil jsem to. První třičtvrtě hodina vypadá jak domácí video, záběry na sebe nenavazujou, žádná hudba, přírodní ruchy. Myšlenku jsem vůbec nepochytil a mohlo se to jmenovat úplně jinak a vůbec by to nevadilo. Moc o tom napsat nejde. Přijde mi to jako taková dost bláznivá koláž, kde se Godard chce pravděpodobně vyrovnat s nějakým úpadkem společnosti. Ale dělá to nějak moc složitě a po svém prostě. Moc se mi to nelíbilo a nějak k tomu nemám co napsat. Godard nikdy nebude mým oblíbeným režisérem. Ty dvě hvězdy dávám za ty trošku vtipné pasáže v rodině toho kandidáta ve volbách. Tam mi to přišlo jasné a srozumitelné. Škoda, že takový neni celý film. 30% (02.11.2010)