Panika v městečku

Dadaistická zběsilost s oživlými plastovými figurkami pro děti v surealistickém příběhu nepříběhu. S postavami a gagy daleko za hranicí byť i zdání normality, přesto ale v situacích jednoduše přehledných a přes svou infantilně sjetou pošahanost i snadno pochopitelných. A kupodivu to skvěle funguje nejen v krátkých skečích, ale i v celovečerním filmu. 8/10 (06.12.2009)

Na rovnomenný televízny seriál sa vo vodách inšpiratívneho animátorstva za posledných pár rokov nechýta asi nič. Keď si odmyslím výnimočný Parkov plastelínový projekt "Wallace & Gromit" či Elliotovho úchvatného "Harvieho Krumpeta", tak sa mi v krátkometrážnom (!) rozhraní nejaví žiadny väčší konkurent. V minimálnom časovom intervale belgickí animátori rozdávajú jeden frk za druhým (čo drb to perla bez sílených vulgarizmov), pričom celý tento kinetický flám stojí na papundeklových kulisách, cínových panáčikoch a zabehnutej "stop-motion" technike. Ja vôči celovečernej minutáži námietky nemám kedže je logické, že tak svižná palba gagov na báze hravej triviálnosti má len malú šancu baviť "non-stop" od začiatku až do konca a ochudobňovať sa kvôli tomuto "nedostatku" o ten najpriaznivejší dojem (alebo ak chcete ošiaľ) z (konečne) únosne excentrickej+vynachádzavosťou napratanej nálože mi príde moooc divné. Preto sa nad poslabším epilógom príliš neodbavujem a vychutnávam si odzbrojujúce patálie koňa-kovboja-indiána, ktorí sa potácajú po surreálnych krajinkách od vidieku, cez tundry až do stredu zeme vrátene návštevy podvodného mestečka a riešia nespočetné množstvo bizardných situácií. "Panique au village" nepredčí skečového súputnika, pretože-ako už vieme-naplno neutiahne hodinovú dĺžku, ale-kebyže ešte nevieme-zaslúži si rovnakú pochvalu a to z dvoch prostých dôvodov. Sprostredkúva detské pokušenie podporené dospeláckou vyspelosťou, čiže ponúka výhradne komplexný (ako sa vravieva) zážitok "se vším všudy" a navyše (!), oproti iným-tuctovým spektáklom od niektorých "známych firiem" sa jedná o hotový zázrak. Neviem kedy naposledy som mal také nutkanie vysloviť onu otrepanú frázu: "v jednoduchosti je krása", ale teraz nemôžem nič iné ako len tomuto prísloviu prikývnuť-je to tak a Karolínka vieš že: "koni ty si kůň." :-))))))) (12.08.2011)

Indien, Kauboj a Ševal jsou bezpochyby nejúžasnější plastová trojka v dějinách kinematografie. Skvělá komedie, která nešetří absurdním humorem a oživuje vzpomínky na dětská léta strávená s vojáčky dobývajícími pevnosti z lega. Panika v městečku není nic jiného než čirá radost ze hry, fantazii se zde meze nekladou. (23.08.2010)

Pardon, ale k tomuhle lze říct jenom jediné ... megahustá blbost, která má naprosto brutální humor ve všech podobách. Nejlepší kámoši Kovboj, Indián a Kůň - který má neskutečný hygienický návyky ... :)) tohle vám prostě zůstane v hlavě ... a že to vypadá, jako kdyby to vymyslelo vaše 3leté dítě? No a? Jestli má takový smysl pro humor, máte se na co těšit!:) (28.10.2016)

Francouzské komedie jsou začasté postaveny na gagu, provozovaném nějakým neurotikem. Žabodlabálkům to přijde evidentně veselé, mě to nutí k zamyšlení, zda by se onomu jedinci i světu neulevilo, kdyby se našel hrdina s povolením jej utratit. Luisa z Funíkova byla spasena vynikajícím dabingem od papá rodu Filipovských, jinak by na mé já tento archetyp potrhlého ústřeďáka galských humoriád působil obdobně. Panika ve štatlu je pokusem o přenesení chaotického ftipkování do světa za zrcadlem. To vše za pomoci gumového indoše, kovboje a nadrbaného oře. Všichni, kteří si našli v díle porci originality, neotřelého houmra či dokonce ,,gejzír nápadů", mají nepochybně pravdu. Mě to sralo jako notorika kofola. (04.10.2012)