Panika v městečku

,,VŠECHNO NEJLEPŠÍ KONI“..... /// Je 21. června a kůň má narozeniny. Leží na gauči a čte noviny. Tahle informace ovšem kapku rozhodila jeho přátele – kovboje a indiána... Umělohmotný postavičky z pytlíků v rolích, který by mě bavilo ,,dabovat“. Třeba koně, teda pana Koně, kterej nemá hudební vlohy a vyzvednout zvířata z hudební školy jezdí autem. Animák (?) na hranici šílenství a geniality. Takže šílenství.... Rozhodně největší podivuhodnost, co jsem dneska viděl. Zajímalo by mě, co by na to řekla Hermína Týrlová. Ale třeba by si u dezertu slámy s čokoládou ani nepomyslela, že tady někomu slušně hráblo... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Je 20. června a mám koně (doporučuju mu koupit radši čepici...). 2.) Jsem obdivovatel vtipů typu : Sedí..... 3.) Hledám příjemnej film k poslechu muziky od Vincenta Venery. 4.) Thx za titule ,,Domingo Pittman“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR *** AKCE * NAPĚTÍ ne (10.11.2011)

Na úvod nutno říct: "Ou uí!" neboli francouzsky "Oh yeah!", protože frankofonní část Evropy tímhle neskutečně zaválela. No, teda, ta politická korektnost je děsná, takže si budu muset ulevit třeba připomínkou, že takoví Francouzi jsou jen banda zženštilých alkoholiků, prokletých básníků a kolaborantů, v té troše volného času mezi různými stávkami bezdůvodně se opájejících pocitem vlastní výjimečnosti, pramenícím z historie do roku 1815 (přičemž ten Napoleon vlastně ani nebyl Francouz), kde zřejmě skončilo zaznamenávání jejich paměti. A teď už můžu mluvit k věci:) Panika V Městečku má naprosto neskutečný nástup, první půlhodina vás úplně zničí. Zbytek už je takový slabší, a nedovedu posoudit jestli je to určitým otupením "smyslů" na straně mojí nebo vystřílením prachu na straně tvůrců. Tak či tak, vysoko nastavenou laťku kvality (samozřejmě v měřítkách absurdního humoru) až do konce nikdo nepodlézá, jenom to její překonávání už nemá takovou rezervu. No a pokud jste měli jako malí některé z postaviček hlavních hrdinů doma, tak si můžete přičíst dalších deset procent. Originalita, šílenost, zábava - čili rozhodně ne Frekvence 1;) Ode mě 80%. (10.08.2011)

Unikátní film, jehož koncepce je tak originální, že dovede královsky bavit asi čtvrt hodiny a pak už začíná uondávat. Vezměte staré plastové, případně cíněné hračky, jako jsou kovboj, indián, kůň, traktor a podobně a hrajte si s nimi, jako byste byli malí, přestože už dávno máte pár křížků na krku._________Představuju si ten původní večerníček pro dospělé, ovíněné či zkouřené, a moc bych si přál, aby se někdy vysílal i u nás, třeba na ČT2 v pozdních nočních hodinách, v původním francouzském znění. Krátká stopáž dovede všechny ty surrealistické výstřelky, dané často nikoli neomezenými ale spíše omezenými možnostmi, využít naplno. Jakmile ale legrace trvá přes hodinu, člověku je jasné, že pokračovat se dá v podobném duchu donekonečna a pomalu ztrácí zájem.______________ Každopádně, na téměř žádném filmu jsem nezažil tak hurónské výbuchy smíchu v celém sále, jako u této bezskrupulózní koniny, kde se kůň sprchuje, čte si noviny, surfuje na internetu a chce chodit do hudebky učit se hrát na piáno, ale bohužel mu to nevychází, protože mu pořád někdo krade zdi domu a on se při pátrání po zlodějích propadne přes zemské jádro až do Antarktidy a..a.. to to to není vše přátelé, tádydádydá. _____________ Mírně překvapující je, že se tvůrci vyvarovali zbytečně lascivních vtípků, což bývá první krok, kudy se obvykle vydává naše fantazie. Panika v městečku opravdu je návratem do dětství, kdy zapomeneme na všechny dospělácké problémy a typická dospělácká témata, nicméně dětská hravost je podpořena určitými zkušenostmi a nadhledem, kterého děti ještě nejsou schopny. (13.11.2009)

Je-li tenhle film surrealistický, pak je surrealistická i dětská fantazie. Dejte rozpustilému mládežníkovi odpovídající figurky a vymyslí stejně ujetou hovězinu. Přimíchejte tam dospěláckou zkušenost se syžety braku a máte Paniku v městečku, něco jako Wallace a Grommita na lehkých drogách, střiženého pošahanou kinetikou South Parku. Strašně příjemný regres a očista. (21.11.2009)

Neuvěřitelně vyhrocený, ale zároveň neuvěřitelně svěží gejzír pošahaných nápadů. Celá první půlhodina pro mě znamenala to nejzábavnější setkání s animákem v rámci všech dob, zbytek je "jen" hodně nadprůměrná taškařice, která se postupně okoukává, ale končí právě včas na to, aby nespadla do nudného stereotypu. Francouzi jedou jako blázen. (12.07.2009)