Poklad z Yankee Zephyru

Neznámý a dost nepovedený pokus o akčně laděný dobrodružný snímek. Film na jednu stránku má vše co by měl mít jako je zápletka o hledání pokladu, dva neústale se (slovně i fyzicky) pošťuchující sympaťáky, honičky vzduchem, zemí i mořem i neschopné padouchy ale žádná z těchto složek nefunguje tak jak má a já se opravdu hodně nudil. (19.08.2010)

Až příliš velkou nostalgií zavánějící souboj napěchovaný dobrodružstvím i sympatickými postavami. Ochmelka Gibbie jednoho dne objeví v jezeře vrak válečného letadla Yankee Zephyru. Netuší, že vedle láhví alkoholu a starých metálů, jsou na palubě také bedny zlatých cihliček, na které si brousí chtivé pařáty i banda zabijáků vedená patřičně úlisným bossem. Jednoduše vedený příběh už něco pamatuje a vznikl ještě před nástupem hollywoodské vlny dobrodružných filmů, kterým vévodil Indiana Jones a Honba za diamantem. Jelikož tenhle snímek vznikl v australsko-novozélandské koprodukci, a jen s malým přispěním americké spolupráce, nemá pel hollywoodského spektáklu, což ho činí tak trochu neobyčejně obyčejným a nevtíravým. V jistém ohledu se to dá brát za přednost. V akčních scénách to není na zlatou cihličku. Ve vzduchu se divák nejednou proletí helikoptérou, kterou pilotuje (pro dámy) fešný Ken Wahl, který měl všechny předpoklady stát se velkou filmovou star, ale tohle je k mému údivu jediný film, který jsem s ním viděl. Roli hlavní hvězdy filmu nenápadně převzal Donald Pleasence, jehož alkoholik projevující větší radost nad láhví dobře proleželého alkoholu než nad bohatstvím, je velmi svérazná postava. Trojici dobrodruhů doplnila sympatická Lesley Ann Warren v roli jeho dcery. Opačnou stranu reprezentuje slizký šéf, kterého ztvárnil zesnulý George Peppard, jež měl pod palcem bandu noshledů v nažehlených oblecích. Souboj o poklad nepostrádá tempo, z kterého občas nemile vypadává, nekorektní hlášky, originální hádky i špičkování mezi ústřední generačně vzdálenou dvojicí mladý pilot vs. vysloužilý ochlasta i zběsilou honičku na motorových člunech a není výjimkou, že se film nebere tolik vážně a je k sobě nečekaně ironický. Veškerá akce ve filmu z dnešního pohledu vyznívá průměrně až slabě, v podstatě ničím nenadchne, ale má své neotřelé kouzlo i časté sympatické náznaky řemeslné režie. Hudební doprovod dodal Brian May a ten už snese, jak přísné měřítko, tak i možné pokárání, když jeden z použitých hudebních motivů zní až podezřele podobně jako slavný ústřední motiv z klasiky "Velký útěk". Film si příliš velké ambice neklade. Odpovídá tomu i volnější dramaturgie, která do filmu ve větší míře pouští i jiné žánrové prvky, které film dělají originálním, ale ve své podstatě převládá typická osmdesátková naivita a jednoduchost., která modernímu divákovi nemusí být zrovna po chuti. Film se ve své době promítal i v našich kinech, kde byl opatřen výborným dabingem, ve kterém po boku Jiřího Bartošky a Soni Dvořákové, také exceloval Zdeněk Dítě dabující Donalda Pleasence. Škoda, že tak excelentně po režijní i scénáristické stránce nebyla vybavena tahle dobrodružná (skoro) komedie, jež spolehlivě obstojí hlavně v nostalgických vzpomínkách těch, kteří si ji pamatují z dob, kdy v kinech bylo filmové pusto a prázdno. Kdo ji neviděl, neprohloupí, když si ji pustí. S tím jejím stářím to není až tak hrozné - je třeba stejný ročník jako Britney Spears. 60% (02.01.2015)

Kdysi za mých mladých let to byl skoro kultovní snímek - ono sem do kin moc dobrodružných snímků ze západu nepřišlo :-) po letech to člověk vidí střízlivěji a víc s odstupem, ale něco funguje pořád - je to docela vtipný a odsejpá to a člověk se slušně baví... a vlastně až teď po letech jsem zjistil, že to režíroval David Hemmings a hudbu napsal Brian May - no to jsou mi věci :-) asi úplně přesný by byly 3 hvězdy, ale za tu nostalgii přidávám jednu navíc... (21.08.2013)

Dneska už je to poněkud dýchavičné retro, ale ve druhé polovině osmdesátých let, kdy mi bylo kolem deseti, to v kině s dabingem tria Bartoška-Moravec-Krampol byla naprostá paráda. Vrtulníky patrně australská produkce pořídila od kolegů z legendárního seriálu Skippy (stepná kangura) a příroda hraje taky své. Mínusy? Hudba jmenovce slavnějšího Briana Maye je teda po letech otravná až běda, a na Yankeeho Zephyra reálně dojde až v úplném závěru, což mi tehdy ani nedošlo, ale teď to z filmu dost trčí. Velmi dobře vypointovaný závěr ale obstojí i na dnešní standardy. 60 %. (03.10.2022)

Tento nenáročný snímek od protinožců zaujme hlavně příznivce dobrodružných filmů. Ze známějších tváří je zde k vidění jen Donald Pleasence, známý hlavně z "Halloweenské" série, ale to kvalitu nijak nesráží směrem dolů, ovšem ani nezvedá směrem vzhůru. Pokud nemáte na sobotní odpoledne nic lepšího na práci, můžete 2 hodiny klidně zaplácnout sledováním tohoto snímku (pokud jej zrovna bude uvádět některá TV, nebo jej budete mít na videu). (03.01.2003)