Pan Bobr

Nevím, jestli to bylo mou náladou, ale pohled na dva výborné oscarové herce s loutkou bobra mě nějak nechytil. Alespoň ne na těch správných místech. To už mě víc brala linie Anton Yelchin/Jennifer Lawrence. A těch devadesát minut docela bolelo, navíc Foster, pečlivá ve výběru látek i rolí, si pro sebe paradoxně nechala dost mizerně napsanou postavu. A to minimálně zamrzí.. (26.10.2011)

He, že Bobor. Musím povedať, že sa mi to ťažko hodnotí, pretože mám s toho dosť zmiešané pocity. Zo začiatku mi to prišlo dosť nudné, dej išiel fakt mimo mňa, skrátka to bolo nezaujímavé. Ale nejako som to do konca pretrpel. A ešte že som tak spravil inak by bolo moje hodnotenie ešte nižšie.Gibson je skvelý herec, no zo začiatku ma moc o tom nepresvedčil. Takže mi ostalo len jediné spoľahnúť sa na to, že ma bude zaujímať aspoň mladý Yelchin s peknou Jennifer. A tento párik ma zo začiatku zaujímal viac ako Pán Bobor. Aj keď síce ty dvaja tiež niesu moc zaujímavý, ale skrátka pri ich scénach som sa nenudil. Jennifer Lawrence a Anton Yelchin svoje postavy zahrali dobre a ani neboli také nudné. Zlom filmu prišiel až ku koncu, keď film z ničoho nič naberal na dramatičnosti a herecký talent Gibsona bol opäť cítiť všade. Záver filmu, cca pol hodinka je dosť fajn, ale kazí to ten nudný uťahaný začiatok. Ten dej je podaný tak, že zo začiatku to fakt moc nemá čím zaujať, čo je velka škoda, pretože ten koniec je perfektný. Každopádne pozerať sa to dá, ale dalo sa s toho spraviť viac ako len toto. 60% - 3* (10.12.2011)

Po rozvleklém a nudném začátku začal být the Beaver zajímavý. Mel, který se pere s bobrem (=sám sebou) mě vážně pobavila, ale film měl mnohem větší potenciál a z režisérského křesla Jodie Foster by se dalo vytřískat mnohem víc. Hodnotím to jako mírný nadprůměr a střelenost a jedinečnost BOBRA jakožto hlavní postavy. (19.08.2011)

Bobří maňásek na vaší ruce, který si s vámi povídá, radí vám a občas je na vás zlý, je jasným znamením, že jste totální mešuge. Gibson hraje chlapíka v depresi, který jen leží a nic ho netěší, dokud nenajde hračku, nenavlékne si ji na ruku a začne konečně komunikovat s okolím. Jako by plyšový bobr dokázal rozhryzat zeď, která stála mezi ubitým mužem a okolním světem. Věci se pak stanou stále šílenějšími a psychický stav hlavního hrdiny dojde nápravy až poté, co všechny jeho psychické problémy prasknou jako hnisavý vřed. OK. Snímek má všechny rysy nezávislého filmu, ale byl natočený mainstreamovým stylem s důrazem na rodinnou pospolitost a tradiční hodnoty. Docela nezáživné. (14.05.2018)

,,OSOBA, KTERÁ VÁM PŘEDALA TUHLE KARTIČKU JE V PÉČI LOUTKY NA PŘEDPIS, NAVRŽENÉ PRO VYTVOŘENÍ PSYCHOLOGICKÉ BARIÉRY MEZI NÍM A NEGATIVNÍMI ASPEKTY JEHO OSOBNOSTI“...... /// To bylo tenkrát, když Oksana řekla Meloušovi ,,Sbohem!“ Cestou za očistou svýho jména se stavil u Jodie, a prej jestli by o něm nenatočila film. Když slíbil, že ji nebude řezat – souhlasila. Musela však splnit jednu podmínku: ,,aby ten film byl o tom, co na Oksaně nejvíc obdivoval....“ Podařilo se! Samozřejmě, všechno je to mnohem složitější. Baví mě styl, kterým je příběh beznadějně deprimovanýho jedince rozehranej a předvedenej. NIKDY NEVYHRAJEŠ! Nedokážu říct, jestli je bobr Jodie lepší než ten Oksany, ale má vizi, energii a sílu. Komedie? Tragédie? Film vzbuzuje emoce. Špatný i dobrý. Optimismus dostává K.O. od pesimismu a je dost možný, že by se to mohlo stát i vám (mě!). Proto nezapomeňte: ,,Nemít bobra přece není důvodem k tomu bejt sám!“ /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych natočit film o svých depresích. 2.) Chtěl bych vám něco říct, ale loutka mi to nedovolí. 3.) Chtěl bych poděkovat za titule ,,SaNcHeZ“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (16.08.2011)