Jian yu

Mistr akčního žánru opět nezklamal a naservíroval divákovi téměř dvou hodinovou akční jízdu nabitou kung-fu souboji s meči i bez, kde se nehraje na přírodní zákony, ale na efekt. Vše decentně proloženo romantikou, která neurazí ani diváka, který je na slaďáky vyloženě alergický. A pokud i to nepřekousne, žasne nad fenomenální výpravou celého snímku. Stručně řečeno prostě pořád je na co koukat. Navíc dílko disponuje i perfektním příběhem, ve kterém sledujeme bývalou vražedkyni, která se hodlá mordy pověsit na hřebík a vést normální život. V tomto jí bohužel nepomůže ani plastická operace obličeje ani skromný život prodavačky látek v hlavním městě, protože klan černého kamene neodpouští a odhalení na sebe nenechá dlouho čekat. Vůdce klanu však protivníka v zamilované dívce těžce podceňuje. Krom výše popsaných kladů zde máme i perfektní herce, nějaké to „potřebné“ klišé, morální kodexy a v neposlední řadě woovi trademarky včetně pověstných zpomalovačem. Jinak holubice opět nebyly. V podstatě nemám, kromě těch holubic snímku co vytknout, královsky jsem se bavil. Za mě jednoznačně plný počet. (21.01.2013)

Tento rok mě zklamalo hodně filmů z východu, na které jsem se těšil. Reign of Assassins je nejmenším zklamáním. Ale pořád to ještě není to, co bych si přál. Souboje jsou někdy moc zběsile sestříhané, je jich méně, než jsem doufal a jen dva nebo tři se mi zdály na vysoce naprůměrné úrovni. Navíc je film z počátku dost zdlouhavý a některé postavy nemají tolik času, kolik by si zasloužily. Ale Michelle je skvělá. (05.11.2010)

Deset let po "Tygr a drak" se v hromadě titulů, které více či méně zkoušely kráčet ve šlépějích filmu Anga Leeho, konečně objevil jeden, který se může důstojně poměřovat s titulem, jenž revitalizoval žánr wu-sia. "Reign of Assassins" sice není tak delikátně vybalancovaný a spíš než na mezinárodní publiku je cílený na domácí diváky, ale přesto představuje důmyslnou reflexi a intenzifikaci určitých tendencí wu-sia. Nadsazeným stylem film připomíná klasické pásově vyráběné wu-sai snímky od studia Shaw Brothers, ale stejně jako se "Tygr a drak" z klasických elementů vyzdvihl citový život a emancipaci ženských postav, tak se "Reign of Assassins" zaměřuje na soukromý život šermířů poté, co složí či alespoň na chvíli odloží zbraně, a romanticky pojaté motivy osudu a karmy. V porovnání s Leeho opusem je film debutujícího režiséra (naštěstí pouze marketingově zaštítěný jménem Johna Woo) sice stylově roztěkaný a přílišně sklouzává k povrchní dojemnosti, přesto se jedná o vítané osvěžení v žánru, který upadl do rutiny výpravných kostýmních spektáklů. (23.01.2011)

Po zklamáních, kterých jsem se z HK potažmo číny dočkal za poslední rok celkem dost, jsem od tohohle ani nic extra neočekával, i když v tom má prsty mistr masakrů John Woo a k ruce hereckou elitu jako Michelle Yeoh nebo Woo-sung Junga, ale přece jenom wuxia neni zrovna jeho šálek akce, takže jsem byl tak trochu v očekávání, co z toho vlastně vypadne. No, vypad z toho slušnej film a dobrá akce, ale nic převratnýho, samotná akce tu je ze začátku sice velice střídmě, ale je na skvělý úrovni a většinu jí táhne pořád výborná Michelle Yeoh, která i když se blíží k padesátce, tak pořád umí a vypadá skvěle, ale i ostatní, včetně Woo-sung Junga, Shawna Yueho nebo Xue Qi Wanga, se tam bijou parádně a hlavně v povedený choreografii i vizuálu, ale přece jenom tomu ještě něco chybí k úplný dokonalosti, navíc příběh by rozhodně potřeboval nějakou výraznější linii a pohnutky hlavního záporáka by se hodily spíš do parodie, ale jinak jsem se bavil a určitě to je zatim to nejlepší, co jsem letos viděl, i když moc silná konkurence nebyla (09.10.2010)

Sice se tu objevují legendární jména jako John Woo nebo Michelle Yeoh, ale přesto se jedná o nevýrazný a ničím inovativní variaci, na asijské snímky, které slavily mimořádné úspěchy po roce 2000. Raději se podívám na "Tygra a draka" nebo "Klan létajících dýk", které mají kouzlo i po letech. U tohoto snímku jsem okamžitě zapomněl o čem byl a těch pár bojových scén, nikoho nevytrhne. (14.09.2013)