Chi bi xia: Jue zhan tian xia

Je to perfektný historický film, ktorý je pokračovaním skvelej jednotky a zároveň aj ukončením jedného skvelého historického spracovania, ktoré podľa mňa nemá v rámci žánru absolútne žiadnu konkurenciu. K tomuto filmu nie je potrebné písať plnohodnotný komentár, kedže prakticky všetko podstatné som už vyjadril k jednotke. Zase je to úchvatné dielo, na ktoré sa veľmi dobre pozerá, sú tu nádherné scenérie, zaujímavé interiéri, dokonalá réžia. Z jednotky som bol nadšený, ale musím povedať, že toto pokračovanie sa mi páči ešte o niečo viac. Môže za to asi mierne zaujímavejší scenár, kvôli ktorému sa mi nebojové scény dvojky páčia ešte viac ako jednotky. Zaujalo ma kamarátstvo špiónky s protivníkovým vojakom a mnohé zaujímavé scény ako napríklad kradnutie šípov. Ale určite prekvapí fakt, že rozdiel medzi bojovými scénami oboch dielov nie je moc veľký. Môže za to hlavne námorná bitka, ktorá nie je až tak dobrá, aj ked´ dobrých momentov sa aj tu dosť nájde. Ale našťastie pozemná bitka je už perfektná a obsahuje mnohé skvelé scény. V tomto filme ma veľmi zaujali aj dialógy a monológy. Milujem tieto čínske myšlienky, jednoducho čo veta, to zážitok. Jediný zlý pocit, ktorý som z tohto filmu mal je ten, že sa skončil a to si myslím, že jasne hovorí o kvalitách filmu. 90% (14.03.2009)

horší než první díl... jeden z důvodů proč jsem byl lehce zklamán je, že neustále ztrácím pojem o tom, kdo s kým proti komu a proč... závěrečná bitva je na jedno brdo... prostě ty jedni převálcuje ty druhý... bitva na moři... prej. vždyt to žádná bitva nebyla a supermanské scény sice k čínské kinematografii patří, ale co je moc, to je moc... (09.04.2010)

Jestliže se Johnův návrat z dobrovolného vyhnanství nesl již v prvním partu v neuvěřitelně omračujícím stylu, ze kterého mi spadla čelist během několika málo obrazů (navíc podbarvených jímavou hudbou Tara Iwashira), tak teprve druhým poločasem svého epického diptychu rozšiřuje slovníkové definice pojmů jako maximalismus, megalománie a opulentnost o proporce dosud netušené. Dá se říci, že Red Cliff je dílo fenomenální v každém ohledu, ale v podobných prohlášeních bych raději zůstal při povrchu zemském a nesnažil se obalamutit gravitaci jako neporazitelný čínský válečník. Předně by se dala vytýkat značná eklektičnost v užitých "tricích" (viz kamera letící s šípy apod.), které evokují snad všechny významné čínské historické eposy posledních let (obsahem a důrazem na taktiku ponejvíce Válku rozumu a cti, třebaže Red Cliff je - dle rozcestníků wooovské cesty - větší melodrama). Divák se k tomu může postavit dvojím způsobem: buď ho to odradí a rozladí, nebo naopak potěší a bude obě dvě části vnímat jako syntax postupů pro daný žánr a zem původu typických. Na obhajobu však musím poznamenat, že přes všechen efektní balast (který stejně zbožňuji) je Red Cliff dostatečně "wooovský" na to, aby naplnil očekávání každého, kdo se s oblibou rochní v detailech režijního rukopisu. Já mám ve svém postoji jasno. A jak se k tomu postavíte vy? :) // Největší změnou oproti prvnímu dílu je snížení počtu projevů solitérního "wu-xia" heroismu na nutné minimum. // K plné spokojenosti mi, čistě pro srovnání, chybí pouze znalost Wooových starších a méně známých "šermířských" a kung-fu snímků. (02.04.2009)

Ohňom, šípom a čajom. Dvojka má väčšinu toho, čo som od nej po prvej časti chcel. Ubudlo z priam až rozprávkovej naivity a čiernobielosti, pátos je podaný vkusnejšie (namiesto hecovacieho prejavu pred bitkou milá scéna s ryžovými bochníčkami), postavy sú prepracovanejšie a Woo sa až tak nevykráda (trochu odpisuje od Yimoua, ale to nevadí). Rozdelenie na dva diely sa ukazuje ako maximálne účelné, pretože na rozdiel od nonstop akčnej jednotky je v dvojke prvá hodina venovaná "iba" taktizovaniu, špionáži, intrigám a prehlbovaniu vzťahov. Pozerajúc to na jeden záťah, tretia štvrtina by mi asi pripadala rozvláčna a únavná. V samostatnom filme však funguje vynikajúco a príbeh cez ňu výborne graduje k záverečnej megabitke. Nuž a v poslednej hodine eposu sa Woo načisto odtrhne z reťaze a predvádza manévre, nad ktorými by uznanlivo kývali hlavami aj Bondarčuk, Kurosawa či Jackson. Celkovo je to viac hrdinská dobrodružná legenda než temná vojnová dráma, nájdu sa určite takí, ktorým toto poňatie nesadne, ale tvorcovia sa ho cieľavedomo držia od začiatku do konca a celý epos pôsobí veľmi kompaktným dojmom. Dojem narúša iba úplný záver, ktorý je nečakane uponáhľaný a v mnohých veciach (naznačený vzťah medzi hlavným stratégom a princeznou) nedopovedaný - tu poriadne úradoval strihač a tipujem, že sa dočkáme nejakej rozšírenej verzie. Takisto ma mrzí dezercia Chowa Yun-Fata - nič proti Kaneširovi či Leungovi, ale Chow by filmu dodal trochu toho "kráľovského lesku". A bol by to pompézny reunion režiséra a jeho niekdajšej hlavnej hviezdy. Veľká škoda, že sa to nepodarilo. (15.03.2009)

Lahodné dovršení famózního "návratu" Johna Woo. Jedna monumentální bitva ve finále je jen třešínkou na chutném dortu plným dlouhých rozmluv nad šálkem čaje, taktizování, neoblomných přátelských vztahů a dnes možná příliš naivních idealů, pro které nemá každá pochopení (já ano :)). Pro někoho možná zdlouhavé, pro jiné promyšlené, emocionálně nabité. Nemůžu být méně, než nadšen :). (07.03.2009)