Kdo je kdo

V zásadě pro tenhle film platí, že dva Vaškové Neckářové jsou lepší než jeden. A rovněž v zásadě platí, že si každý režisér během svojí kariéry musí natočit nějakou ptákovinku, jinak by to režírování snad ani nemělo smysl. Své o tom ví i renomovaný režisér Antonín Moskalyk, který si střihl tuctovku s tehdejším populárním idolem Václavem Neckářem, kterému byla svěřena stěžejní dvojrole. Film je založený na tom, kterak je populární zpěvák Václav Dubský k nerozeznání podobný obyčejnému automechanikovi Josefu Kotrbovi přebývajícím v jakémsi zapadákově. A náhoda tomu chtěla, aby ti dva na sebe narazili, role si náhodně vyměnili a? Dál se dala čekat komedie plná omylů, záměn a nedorozumění z toho vyplývajících a něco v tom smyslu opravdu je k vidění, ale to by nesměl být autorem scénáře Pavel Hajný, s nímž mám tu zkušenost, že jeho scénáře jsou jalové, a i když se jich většinou ujal dobrý režisér, obdobně jako v tomto případě, tak nelze čekat něco mimořádně vtipného. Problém také tkví v tom, že dvojrole byla napsána tak, že bylo zhola nemožné odlišit ty dva nějak výrazně od sebe. Neckář hrál zkrátka oba stejně a nejednou jsem měl potíže opravdu rozeznat kdo je kdo. Nezapracovalo se na žádném výrazném charakterovém rysu u některého z dvojníků. Tím jediným bylo u jednoho virtuózní hra na kytaru, zatímco druhý to nedovedl, ale nic zvláštního to do příběhu nevneslo. Situace kolem záměn postrádaly vtipnost a nebyly nijak přehnané ani "crejzy". Jako celek to celé působilo matným dojmem. Herecky to vytáhl tradičně skvělý Václav Lohniský jako vedoucí hotelu, Neckář s plastickým účesem a v kalhotách do zvonu, byl celkem bizár. Ve filmu se nesoudruhovalo, nebyl zatížen dobou vzniku, až na výskyt nepopulárních "esenbáků". Moskalykova režie byla více než dobrá. Kdyby pracoval s plnokrevnějším scénářem, co má v zásobě i nějaké gagy, asi by se to z hlavy tak rychle bezprostředně po skončení titulek nevyčoudilo. Závěrečná úvaha o skutečných hodnotách života a práce působila asi nejvíc jako poplatná době. 60% (14.12.2013)

Trocha nostalgie z mládí. 1) 30letý Václav Neckář své roli herecky nic nedal. Navíc mu to ani nějak neslušelo. 26letý Jan Kanyza (Neckářův manager) se tu taky nepředvedl. 18letá Simona Stašová a rovněž 18letá Jana Paulová byly zato fanynky jedna báseň. A kdo chce pana herce, pro toho tu byl nezapomenutelný 53letý Václav Lohnický - fantastický, ať už hrál cokoli. 2) Děj je ovšem fádní, dialogy tuctové, herecké výkony nevýrazné, děsivé dobové oblečení a tak celkový dojem nic moc. Ale bylo to mé mládí... 3) Přesný koment: kingik***. (20.08.2016)

"Ale já vopravdu nejsem Dubský !!" - "Já vím !! Jsi Enrico Caruso a já veverka Zrzečka !!" ;) Typická crazy komedie operující se záměnou osob stojí a padá s hlavním hrdinou, jehož však Antonín Moskalyk jako jediný světlý bod téhle duchaplnosti obsadil Vaškem Neckářem, který však při nejlepší vůli není schopen Hajného jalový příběh nablblý jak dlabaný necky utáhnout ani omylem.. (01.11.2015)

Záměna osob bývá v komediích velmi vděčným tématem a divák se u toho slušně pobaví. Nijak zvlášť jsem se nebavila. Spíše se nudila a sledovala Neckářovo pobíhání někam. Stopáž mi při sledování přišla ještě delší než ve skutečnosti byla. Tenhle počin beru jen jako takovou malou zajímavost nebo odbočku. (04.11.2013)

Hezký a přímočarý příběh s jednoduchou zápletkou, který jsem poprvé viděl až téměř 40 let od jeho natočení. I proto mě zaujaly mladičké fanynky tehdejší veliké umělecké hvězdy, Václava Neckáře, ve kterých lze dnes stěží poznat současné dámy a hvězdy divadelní scény i filmu - Simonu Stašovou a Janu Paulovou. (20.03.2012)