Banáni

Mnohem raději mám Allenovo filmy, které nejsou tak „crazy,“ ale Banáni patří mezi ty povedené ztřeštěnosti. Komedie je to vskutku trefná, neboť latisnkoameričtí diktátoři jsou od Fidela po Chavéze jsou pěkná svoloč a v zásadě jsou všichni stejní. Film je nacpán porůznu vtipnými gagy, přičemž převažují ty opravdu dobré. Nejvtipnější scény jsou následují po tom, co Fielding Mellish dorazí San Marcos. Woody Allen chtěl co nejvíc rozesmát, a tomuto možná trochu obětoval i ucelenější příběh a smysl existence některých scén, které ve filmu moc význam nemají. Jinak místy prosvítá skvělá režie, která napovídá že kdyby Allen chtěl zvládnul by natočit i vážný film na stejné téma. (07.12.2011)

Samotný film ako satirická kritika si nedokáže stanoviť rozsah svojich kritických rozmerov. Nezameriava sa na určitú oblasť (armáda), ale snaží sa sparodovať takmer všetko, s čím sa hlavná Allenova postava stretne. Scenár som síce čakal podobne rozkafraný, no s tou neucelenosťou to tentokrát Woody prehnal. Napriek tomu si vo filme pohral so vzbúreneckou myšlienkou a pár absurdnými situáciami celkom trefne a film zbytočne nenaťahoval. 60%. (13.09.2007)

Při vší lásce k Woodymu, Banáni jsou nejslabší film z jeho crazykomediálního období. Ze všeho nejvíc dělají dojem pásma skečů na témata, která zpracoval dřív nebo později i jinde a většinou líp. Takže některé scény jsou tady nejspíš proto, že už se nevešly do Seber prachy a zmiz (přepad rychlého občerstvení, proklatě vtipná sekvence u soudu) nebo Allen ještě nepřišel na lepší způsob, jak s nimi naložit (s diktátory si to vyřídil líp ve Spáči, s úlisností televizní zábavy ve Všem, co jste kdy chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat, se vztahy intelektuálních neurotiků v Annii Hallové). Ale ne že by to nebyla legrace! Kdo, komu v žilách koluje krev, by nevyprsknul smíchy třeba při pohledu na dámu, která u soudu pateticky přísahá, že bude vypovídat pravdu a nic než pravdu, načež se představí jako J. Edgar Hoover? :-) 70% (24.10.2005)

Několik málo geniálních fórů v umaštěném a osoleném obalu? Ale nakonec proč ne. Ultimátní scéna s Novým zákonem ke konci jak vystřižená z České sody a soud slibovaly mé odpuštění, kdyby se celý film tak trochu nepohnojil závěrečnou částí v posteli, která měla nevyužitý potenciál jako ostatně dost dalších poslepovaných scének. (22.08.2007)

Skvělá komedie bavící pochopitelně především gagy Woodyho Allena. Často mě během filmu napadlo srovnávat ho s Monty Pythony nebo i s Chaplinem - třeba scéna se sportem v kanceláři mi velice připadala inspirovaná krmícím strojem z "Moderní doby". Na začátku a v závěru film paroduje dryáčnické televizní reportáže (viz. uřvaný reportér, který se snaží dostat nějaké dojmy z umírajícího člověka). Bohužel asi ve třech čtvrtinách filmu už jsem trochu zazíval a čekal konec, taktéž legrace v podobě poprav už pro mě byla v tomto případě přece jenom silné kafe. 7/10 (31.10.2005)