Obsahy(1)
Přestože Tři sestry vznikly před více než sto lety, je to navýsost současná hra, plná velkých a čistých emocí. "Byla to perná práce, napsat Tři sestry," přiznal tehdy čtyřicetiletý autor. "Vždyť hrdinky jsou tři - a každá z nich musí mít svůj vlastní charakter." To, co si Čechov předsevzal, také splnil. Každá ze sester je jiná: Nejstarší Olga, učitelka na gymnáziu, akceptuje úděl nikdy nemilované ženy - prostřední Máša, která je už sedm let nešťastně vdaná, se zamiluje do ženatého muže - a nejmladší Irina smysl lásky i života teprve hledá. Tragikomedii Tři sestry zalidňují ještě další pozoruhodné postavy - např. okouzlující a poněkud užvaněný podplukovník Veršinin - Mášin vševědoucí nudný manžel Kulygin - nešťastně zamilovaný romantický baron Tuzenbach a jeho rival, neomalenec Solený a v neposlední řadě typicky čechovovský charakter, všemi oblíbený vojenský lékař, zbabělec Čebutykin. Čechov, lékař a umělec v jedné osobě, považoval za jednu z nejvážnějších chorob lidskou pasivitu. Soucítil s každým, kdo poctivě hledal smysl své existence. Současně však byl ironický ke každému, u něhož diagnostikoval duševní či fyzickou lenost a především vědomé setrvávání ve lži. Z dosahu své hořké ironie nevyloučil ani postavy tří sester.
I když obrozené Divadlo Na Fidlovačce existuje už celé desetiletí, na A. P. Čechova "si trouflo" teprve ve své jedenácté sezoně. To proto, že k velikosti Čechova musí soubor dozrát? Andrea Černá a Otakar Brousek ml. byli za své výkony v této inscenaci nominováni na Cenu Thálie 2009.
(oficiální text distributora)
Recenze (2)
Námět a zápletka: 8/10 ... Vizuální stránka: 8/10 ... Soundtrack: 6/10 ... Didaktický potenciál: 7/10 ... Celkový dojem: 8/10. ()
Někdy jsem si říkal, jestli je to vůbec drama, když bylo prokládaných vtipných prvků víc (obzvlášť hned v prvních minutách a pak nekdy v půlce), jindy zase příběh zvážněl víc. Ale humor pomáhal udržovat pozornost 3 hodiny, byť poslední třetinu příběh vážněl a já jsem lehce vadnul. Nezapomenu na ty drobné, ale o to úsměvnější vtípky, na příběh, na kterém jsem občas viděl mouchy (ale asi jsem moc velký idealista a Čechov to holt viděl jinak), na herce, zejména Andreu Černou nebo Tomáše Töpffera (na záporáky a prudiče časem stejně zapomenu, ať hráli sebelíp). Až se na tzo budu dívat příště, tak nejlépe v divadle, kdy se pauza opravdu hodí. ()