poster

Tmavý chléb

  • Česko

    Černý chléb

    (festivalový název)
  • Španělsko

    Pa negre

  • Španělsko

    Pan negro

  • Francie

    Pain noir

  • anglický

    Black Bread

  • Slovensko

    Čierny chlieb

    (festivalový název)

Drama

Španělsko / Francie, 2010, 108 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Ten Druhy
    ****

    Temný vidiecky triler sa rozbehne naozaj zostra: brutálnou scénou zavraždenia maskovaným vrahom, ktorého identita je síce zrejmá od začiatku, ale Villaronga ju predsa zahmieva démona Pitorliua, ktorý sa ponad nasledujúcimi udalosťami znáša ako prízrak pochmúrnej atmosféry povojnového Španielska. V mozaike osudov rodín porazenej strany v občianskej vojne nie je núdza ani o ďalšie drsné scény: kastrácia homosexuála, odpratávanie mŕtvych z garoty atď. Sú o to drsnejšie, lebo ich vnímame detskými očami, Ale nie sú natoľko exponované a početné ako napríklad v predchádzajúcom Villarongovom filme Tras el Cristal (1987). Tentoraz sa režisér zameriava viacej na psychológiu dospievania a vytriezvenia z ideálov. Spáchaný zločin je nekompromisne analyzovaný asi 12 ročným hrdinom, ktorý odmieta ospravedlnenia a výhovorky matky a postupne demýtizuje svoj vzor, zmení pohľad na otca. Pa negre ponúka zaujímavý príbeh a prekvapivé rozuzlenie. Som rád, že som narazil na tento film - dostal som viac než som čakal.(19.11.2011)

  • Hwaelos
    ****

    Přirovnání k Faunovu labyrintu je oprávněné jen částečně, což je ostatně největší slabinou filmu, který je zbytečně doslovný, tam kde by mohl ponechat místo fantasknějšímu alternativnímu vysvětlení. Černý chléb je spíš příběhem o těžkém dospívání v obtížné době. Jak hlavní hrdina odkrývá tajemství minulosti své rodiny a své vesnice (mužská kastrace v přímým přenosu je docela silný kafe), stává se možnost pochopení toho, kdo co udělal, trochu nepřehlednou, ale emocionální sílu to má. Mýtus, který je dominantním motivem v první půlce filmu, pak ustupuje racionalizaci minulosti, což je vlastně docela pěknou metaforou pro psychickou proměnu hlavního hrdiny z dítěte k mladému muži.(2.8.2014)

  • Sarkastic
    ****

    „Vždy zvítězí jen ten, kdo ví, jak vyhrát.“ Motto pro celý film. Ukazuje totiž život těch poražených, kteří musí snášet při nejlepším jen ústrky vítězů, ponižovat se před nimi kvůli almužnám a naivně doufat, že jejich děti (či vnoučata) se z této pozice jednou vymaní. A hlavní hrdina, chlapec Andreu, má pro to ty nejlepší předpoklady, i když zatím vnímá svět jen dětskými očima…anebo už ne? Když pominu poněkud zvláštní fakt, že si na bývalého republikána posvítili frankisté až cca 5 let od konce občanského vraždění, poválečná léta ve Španělsku jsou líčena nanejvýš zajímavě. A právě díky dětskému pohledu na věc je Tmavý chléb poutavý nejen pro zájemce o historii. Ostatně, ztráta iluzí postihne každého…a tomu odpovídající konec filmu mě dostal (poslední záběr, definitivně přetínající zbytky sentimentu, je tak krásně nehollywoodský, až se člověku chce skoro jásat…tedy té odvaze, ne vyústění příběhu jako takovému). Za mě slušné 4*.(19.7.2014)

  • Rob Roy
    ***

    Mnoho zajímavých témat, ale skoro nic není pořádně dramaticky rozvinuto do uspokojivého výsledku, vedlejší postavy se rojí jedna za druhou, ale co z toho, když žádná z nich nemá dostatečný prostor, film jsem si bohužel (protože je na co se dívat a herci jsou dobře vybraní) spíše pročekal, než prožil(16.2.2011)

  • blackrain
    *****

    Každého člověka formuje prostředí, ve kterém se denně pohybuje a žije. Mám ráda filmy, kde je příběh viděn očima malého dítěte, protože mi to dává jedinečnou možnost se nad vším tím okolo sebe pořádně zamyslet. Děti prostě tenhle svět vidí jinak než my dospělí, i když se kolikrát stane, že nějakou shodou osudových okolností příjdou o své iluze. Tenhle španělský film mě hodně překvapil, proto dávám pět hvězd, které si zaslouží po právu.(6.10.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace