Nevěstinec

Ono jde opravdu jen o "vzpomínky z domu lásky", jak to naznačuje již podtitul filmu. Pokud nečekáte silný a sofistikovaný příběh, budete odměněni silně působícím pohledem do života skupiny padlých žen s občas doslova hmatatelnou atmosférou, výbornou kamerou a skvěle vybranou hudbou. Líbilo. 8/10 (15.01.2012)

Poodľa mňa jeden z najväčších hitov klubovej scény a festivalovej sezóny posledného roka, len ma mrzí, že to súdiac podľa viacerých komentárov veľa ľudí nepochopilo. Výrazne autorský film, hovoriaci o úpadku, o tom, ako sa za vyše 100 rokov degradovalo viac, než len "najstaršie remeslo", ale aj láska a spoločnosť; výpoveď univerzálna, vizuálne strhujúca, smutná, s precíznou atmosférou a perfekcionistickou výpravou, kopou neznámych, krásnych a talentovaných herečiek a nasýtenými všetkými rovinami - významovou, estetickou, emočnou - len tá dejová, ako sa veľakrát podotýka, tu chýba, no to vôbec nevadí, je to totiž zámer, keď si uvedomíme, že tu chýba aj hlavný hrdina a je to vlastne film á la téz. Film plynie a vťahuje vás do seba, jedna skvelá scéna strieda druhú, aby to vyvrcholilo v sugestívnom viacnásobnom závere. Pre mňa osobne je to jeden z ďalších filmov o "konci sveta", akých za posledné obdobie vzniklo pomerne dosť (ako napr. Perfect sense, Melancholia, Turínsky kôň), aj keď možno ešte o čosi viac mi to pripomenulo Smrť v Benátkach. Výborná je aj zvuková zložka a soundtrack. (26.03.2012)

Dost těžký a vnitřně velmi depresivní film. Postrádá sice jednolitý děj, dokáže ale udržet pozornost celou dobu. Osudy žen jsou hodně zajímavý a smutný. Stávají se věcmi a doufají, že je někdo vykoupí. Celý film je zahalen do zvláštní atmosféry nevěstince, jenž je světem sám pro sebe a platí v něm jistá pravidla. Schází se v něm svým způsobem ztracený existence, který tu dávají průchod svým zvráceným touhám. Herecký výkony do jednoho perfektní, vůbec jsem neměl problém uvěřit. Jestli mi něco vadilo, byly to občasný režijní hrátky (mnohdy samoúčelný rozdělení plátna na části) a závěrečná oslava v maskách, která měla mít evidentně nějaký skrytý význam, který jsem nenašel. Trošku mimo (ale spíš časově) mi přišel úplný dovětek, kterej tam tak úplně nesedl. Oceňuju ale celkovou obrazovou kompozici a nasnímání. Kolem a kolem hodně zajímavej zážitek a možná bych v budoucnu dal ještě opakovačku. 80% (16.11.2011)

Na Bonellův Nevěstinec jsem se velice těšil, možná až příliš, protože má očekávání nebyla tak docela naplněna. Na můj vkus byl film až příliš roztříštěn velice svévolnou, avšak nikoli nezajímavou střihovou skladbou a nezřetelným, roztěkaným příběhem. Jakoby režisér chtěl, aby se divák dověděl co nejvíce informací o každé jedné prostitutce a v důsledku toho těká mezi postavami a neví, na kterou se primárně zaměřit. Vizuálně je film opravdu povedený, ale ani zde nebylo mé chtivé já dostatečně ukojeno - dokázal bych si představit ještě o kus větší kameramanské orgie. Uměleckého zážitku se mi určitě dostalo, ale poněkud nekonzistentního a ne úplně plnohodnotného. Občas jsem se u té které scény ptal sám sebe - nasvíceno skvěle, barvy nádherné, výběr hudby výborný, ale proč mám pocit že to tak úplně nefunguje? V každém ohledu tomu prostě kousek něčeho chyběl. Na druhou stranu, například dvě nebo tři scény, kdy jsou čteny dopisy a zároveň je obraz rozdělen na několik částí nebo se odehrává variabilně nastříhaná scéna, jsou výtečné, sice poněkud náročné na vnímání, ale současně z nich plyne potěšení. Na podobné téma se mi vybavují dva filmy, Malleho Děvčátko, které se mi líbilo o trochu víc a letošní Sleeping Beauty, která byla naopak neporovnatelně méně kvalitní než Nevěstinec. (29.02.2012)

Neuvěřitelné. Tak hudební film tady dlouho nebyl. Hudební ve smyslu propracovanosti struktury - těla filmu. Záběrové repetice. Sofistikovaně rozvrhnuté náznaky a nedořečenosti, které se později s neochvěnou logikou rozvinou. Celý film jako by plynul ve zvláštním kruhu - spirále. Není divu, že Bonello byl pianista. Ten film by se zkrátka dal přepsat do partitury. A potom celé téma - sociální deteminovanost vetsus politika sexu. Nákládání s tělem jedině v rovině instrumentalizovaného vlastnictví. Nemožnost holek překonat třídní bariéru a dluhovou spirálu :-) Zvláštní, plastický pocit naprostého hnusu. Přítelkyně po shlédutí Nevěstince prohlásila, že nenávidí muže, čemuž jsem se vlastně ani nedivil :-) (28.06.2012)