Reklama

Reklama

Nevěstinec

  • Francie L'Apollonide - Souvenirs de la maison close (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Přelom devatenáctého a dvacátého století - období velkých sociálních změn - postihl také proslulé pařížské nevěstince. Uzavřenému světu, v němž se na jedné straně nabízela krása a potěšení ale i ponížení a bolest, hrozil zákaz. Francouzský režisér Bertrand Bonello vyšel v příběhu o „vzpomínkách z nevěstince“ ze současné sociologické studie o pařížských „domech lásky“ na přelomu století. Filmový obraz prostitutek a jejich zákazníků zbavil lechtivého a povrchního pozlátka, který nahradil o poznání živočišnější atmosférou. Do popředí se dostávají autentické osudy dívek, jejich rivalita i přátelství, ale i dobové volání po obratu k rádoby humánnější společnosti. (Festival francouzského filmu)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (118)

hous.enka 

všechny recenze uživatele

Tak trochu osobnější a soukromější a intimnější Black Dahlia :) Ale divák by neměl čekat nějaké vyšetřování, pátrání nebo dokonce odhalování PROČ. L'Apollonide je zkrátka takovou sondou do každodenního života prostitutek v lepším bordelu kdesi v Paříži. Mně se tahle nedějovost líbila. Mělo to totiž svůj účel - film se tak zaměřil zejména na vztahy mezi dívkami a mamá a na to, jak ony samy vnímají svůj životní osud. Film nastiňuje jejich sny (vdát se, být bohaté), obavy (syfilis, podivní zákazníci a někdy dokonce úchylové) a jak jsem už napsala - hlavně všední problémy. Jaká má prostitutka být, co má dělat, co nedělat. Poslední scéna jako by byla poselstvím do přítomnosti: bordely a jejich osazenstvo se ani během sta let nezměnilo. Svými hrami s retrospektivou mě Bonello několikrát úplně dostal. ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Filmy podobného typu veľmi neobľubujem. Je to jednoducho preto, lebo celá tá neschopnosť intímneho zblíženia, tej neuveriteľne zžierajúcej samoty a poníženia je pre mňa v mnohých smeroch nepochopiteľná. Sonda do života pobehlíc prvej triedy, ktorých sny zostanú navždy nenaplnené a ktoré sa stávajú bábikami v očiach chlípnych mužov, je po mnohých stránkach tragická a smutná. Film je z 99% natáčaný v interiéroch, zachytávajúc obyčajné dialógy všetkých žien. Znázorňuje jednak ich všedný život a jednak perverznú spoločnosť, ktorá si z nich robí otrokine svojich túžob, pričom oni sami túžia po slobode. Jedna z mnoha vecí, ktoré na tomto filme oceňujem je, že nahota tu nepôsobí samoúčelne a ani eroticky. Každá nahá scéna je smutná a deprimujúca. Bonello rozhodne natočil zaujímavý film, ktorému k väčšiemu katarznému momentu chýbalo niečo silnejšie a dramatickejšie. Film je detailný, mozaikovitý a zbavený pre túto tému tak potrebnej dramatickosti. Na jednej strane to posilňuje realizmus daného diela ale zároveň sa radí do kolónky pre náročného diváka. Ale aj v tomto smere neukazuje nič nové. Ale rozhodne stojí za videnie. ()

Reklama

raroh 

všechny recenze uživatele

Nevěstinec je spíše taková esej (člověk by řekl až godardovská, k čemuž napomá použití bluesrockové hudby z konce 60. let, nikoliv autentického materiálu z konce 19. století) na téma než prožitý ponor, jako se to povedlo stejnojmenné ruské adaptaci Kuprinovy Jámy z roku 1990. Kdyby měli čeští filmaři zájem o téma, doporučuji Werflův Dům smutku, což je mimochodem hezká alegorie - zánik nevěstince je zároveň zánikem Rakousko - Uherska. ()

RasputincZ 

všechny recenze uživatele

Rozhodně zajímavý snímek, který pohlíží na prostituky z trochu jiného úhlu než většina filmařů. Na dobové drama je to moc uzavřené v nevěstinci, jenže o sám režisér tvrdil, že to byl právě jeden z jeho hlavních cílů, zaměřit se především na nevěstinec jako budovu, která pro většinu mužské populace symbolizuje potěšení a prostor pro rozvíjení jejich perverzních fantazií a pro většinu žen vězení, z kterého není úniku. Mezi nejsilnější stránky filmu patří aspon pro mě rozhodně hudba (dost zajímavě zvolené kousky z 60. let) a také hudební doprovod, který údajně Bonello skládal sám. Vizuální stránka snímku je další kladný faktor, rekvizity a rozdvojování obrazu film obohacuje. Důvod, proč hodnotím pouze 3 hvězdy je ten, že jsem se s žádnou postavou nedokázal dostatečně sžít a především jsem si po skončení filmu vůbec nemohl říct, jestli se mi ten film vlastně líbil nebo ne. Jistou poetickou atmosféru snímek bezesporu má, ale příběh se v tom hledá dost těžko. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,ZASOULOŽÍME SI?“...,,VELMI RÁDA“..... /// Není hanba bejt fascinován (nahou) ženskou krásou. Film určitě přiláká hodně lidí jen kvůli nahotě, pár jedinců možná i kvůli přehlídce úchylek (nebo snad pohlavních chorob?). Jeden dům (narvanej předstíráním, kde to páchne po semenu a šampaňským – říkejme mu děti třeba bordel…), několik holek (hovno holky – kurvy to jsou!), blíže nespecifikovanej počet nocí (jo, hrátky s časem jsou fajn…) a furt nevím, co si mám jako vodsaď vodnýst (syfla?). Záliba sledovat ženskej klín je brzy přerušena bolestí huby, z toho neustálého kloktání (a su rád, že se na mě nepodepisuje ,,ono“ máchání). JEBÁNÍ JE POJEBANÁ ROBOTA! No jo, někoho v práci přejede tramvaj, někdo zas chcípne na syfla (a kolikrát nebyl ani v práci!). Nespravedlnost? Uzavřenej svět s nádherným ,,NO FUTURE“. A že nikoho nezajímá, jaký jsou ,,pod maskou“? (horší bude, až je přestane zajímat, to, co mají v trenkách - vím, vím…) Pár okamžiků, na který se nekouká dobře, ale že bych si při návštěvě bordelu vzpomněl na něco víc? Pokud tam nebude zrovna Joker…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vobčas nás s holkama přepadne nostalgická nálada... 2.) Doma si hrajeme ,,na panenku“. (ne, ten fotbalista se nepočítá!!) 3.) Před spaním si čtu v ,,Antropedický studii o prostitutkách a zlodějích“ od Pauline Tarnowsky. 4.) Nejsu žádnej Hotentot! 5.) Thx za titule ,,Plukovník“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Galerie (35)

Zajímavosti (7)

  • Ve 12. minutě můžeme spatřit obraz„ Danae And The Shower Of Gold“ (cca 1908) autora Leona Francoise Comerrea (1850–1916), zároveň jde o chybu, jelikož se film odehrává v letech 1899–1900. (Petsuchos)
  • V 10. minutě nad pohovkou s pumou můžeme spatřit obraz „The jewel case“ autora Guillaume Seignaca (1870–1924). V 10. minutě a v lepším záběru v 92. minutě uzříme obraz „Water Babies“ (1900) autora Sira Edwarda Johna Poyntera (1836–1919). Ve scéně s měděnou vanou (39. minuta) můžeme na stěně vidět obraz „The Nymphaeum“ z roku 1878 autora Williama-Adolphe Bouguereaua (1825–1905). Ve 110. minutě můžeme vidět na stěně visící obraz „A Summer Night“ z roku 1890 od Alberta Josepha Moorea (1841–1893). (Petsuchos)
  • Bertrand Bonello vyšel ve svém filmu Nevěstinec z práce francouzské historičky a filosofky Laure Adler (Les maisons closes 1830-1930), z něhož mohl čerpat skutečné příběhy o tehdejších prostitutkách, o jejich klientech a o fungování těchto domů, které byly zároveň společenským místem. [Zdroj: Artcam] (Krouťák)

Reklama

Reklama