Danny Rose z Broadwaye

V některých momentech je to výborné, ale jako celek mě to neoslovilo, strašně jsem se u toho nudil, a měl jsem velký problém vůbec vnímat ten děj a soustředit se na něj. Neorientoval jsem se v postavách, nechápal jsem jejich motivace, neměl jsem k nim žádný vztah a v podstatě už po naběhnutí závěrečných titulků nevím, o co tam vlastně šlo - navíc asi jsem vůbec nepochopil tu finální pointu. Nesedla mi ani ta forma příběhu v příběhu, kterou si Allen zopakoval o 20 let později ve filmu Melinda a Melinda, kdy je celý film retrospektivně odvyprávěn svědkem tehdejších událostí, který to celé líčí jako anekdotu partě přátel sedících spolu v restauraci - nedovedu si prostě představit, že by někdo v restauraci vydržel tak dlouho nechat někoho mluvit, ta představa mi přijde zcela absurdní. Takže ačkoli mě vyloženě okouzlila ta černobílá kamera a lokace (celý film je velmi neokázalou reklamou na New York a při jeho sledování jsem si připadal lehce světácky), osobně to bohužel řadím k těm Allenovým filmům, které šly mimo mě. Btw. když zde člověk navíc vidí mladou Miu Farrow, nemůže se ubránit myšlenkám na to, jak smutně se její vztah s Allenem později vyvinul, což mi asi opět bránilo se nějak víc do toho filmu ponořit. (14.12.2021)

Tentokrát poněkud seriózněji pojatý Allen. Spíše hořká komedie, než klasický střelený Allen, kterého známe. Mia Farrow je nezvykle utlumená, Allen předvvádí svého klasického ukecaného intelektuála, i když tentokrát mnohem citlivějšího a zranitelnějšího. Ten filmeček je strašně příjemnej, konec je hrozně hezkej (Allen pracuje s prostředím a ta New Yorská ulice vytváří atmosféru sama o sobě), ale podruhé už se na něj asi nepodívám, narozdíl od jiných Allenovek. (23.04.2007)

Scénář: Woody Allen .. Dospělost je ochota ke kompromisu. Vlídná sentimentální vzpomínka na nevděčnou práci manažera showbusinessových hvězd. Woody Allen je typický, roztěkaný, hubu nezavře co je v záběru a čím jsou dialogy méně vtipné, tím jsou prosáklejší pestrými životními moudry. Mia Farrow je tak nenápadná (pouze obličejem, nikoliv hereckým výkonem), že pokud bych nečetl úvodní titulky, nepoznám ji. Kdo se chce zasmát, ať sáhne po jiném snímku, kdo si chce zadumat, bude “Danny Rose klasik“ tím vhodným pokrmem. 75%. (05.02.2008)

Poprvé jsem byla dost na rozpacích (snad to bylo jen mou otupělostí). Podruhé už jsem si zvykla na netypickou vizáž Mii Farrow a pochytila více Woodyho žertíků. No, žertíků... Řekněme si to na rovinu - válela jsem se po zemi. Jako vždy napsáno a natočeno s obrovským nadhledem a doplněno hudbou, která má náboj. Výborné dialogy a tak dále (kdo zná Allena, umí si to představit). (01.06.2006)

Ďalší klasický Woody. Dialógmi a monológmi nasiaknutý, plný sentimentu a premúdrelých rečičiek. K vtipným momentom sa pristavovať nemusím, zaujme len pár scéniek, z ktorých dominuje 'héliová konverzácia'. Niekedy mi príde, že Allen jednej postave len zmení meno a prehodí jej inú životnú situáciu. S tou sa ale zakaždým poriadne popasuje a vždy s nej spraví aspoň mierne nadpriemerný film. Tento má navyše strašne rytmickú skladbu, ktorú som si ešte dlho po filme 'po-hm-kával'. 70%. (10.02.2008)