Danny Rose z Broadwaye

V některých momentech je to výborné, ale jako celek mě to neoslovilo, strašně jsem se u toho nudil, a měl jsem velký problém vůbec vnímat ten děj a soustředit se na něj. Neorientoval jsem se v postavách, nechápal jsem jejich motivace, neměl jsem k nim žádný vztah a v podstatě už po naběhnutí závěrečných titulků nevím, o co tam vlastně šlo - navíc asi jsem vůbec nepochopil tu finální pointu. Nesedla mi ani ta forma příběhu v příběhu, kterou si Allen zopakoval o 20 let později ve filmu Melinda a Melinda, kdy je celý film retrospektivně odvyprávěn svědkem tehdejších událostí, který to celé líčí jako anekdotu partě přátel sedících spolu v restauraci - nedovedu si prostě představit, že by někdo v restauraci vydržel tak dlouho nechat někoho mluvit, ta představa mi přijde zcela absurdní. Takže ačkoli mě vyloženě okouzlila ta černobílá kamera a lokace (celý film je velmi neokázalou reklamou na New York a při jeho sledování jsem si připadal lehce světácky), osobně to bohužel řadím k těm Allenovým filmům, které šly mimo mě. Btw. když zde člověk navíc vidí mladou Miu Farrow, nemůže se ubránit myšlenkám na to, jak smutně se její vztah s Allenem později vyvinul, což mi asi opět bránilo se nějak víc do toho filmu ponořit. (14.12.2021)

Woody Allen jako impresário, mezi jehož prominentní klienty patří mimo jiné jednoruký žonglér nebo tučňák jezdící na kolečkových bruslích v přestrojení za rabína. :-D Danny Rose kupodivu není jen další z Woodyho srandovních břídilů; postupně se mimoděk ukazuje, že všechny ty šílence zastupuje ze soucitu. To je zajímavá inovace, ale jinak - přiznejme si - to mohla být větší sranda. Rámec příběhu s kabaretiéry, kteří si při kafi vyprávějí příhody Dannyho Rose, nabízel možnost kaleidoskopu přibarvených veselých historek (jako později Zlaté časy rádia) a je docela škoda, že po několika velmi povedených skysneme už jen u té jedné o náladovém italském pěvci. 70% (20.02.2007)

Mne koniec filmu nepripadal tak silný, ako píšu niektorí. Skutočný, to hej, ale skôr v Allenovom svete. A ten už asi moc dobre poznám, aby ma ešte vedela prekvapiť romantika, v ktorej zohráva úlohu on sám ako herec. To je vždy také nepravdepodobné, že žena s nohami dlhými ako Woodyho súkromná bibliotéka, si začne práve s ním. Ale humor! Tým si on predsa môže získať každého, aj mňa a aj v tomto prípade. (10.03.2016)

Nějak těm starším Farrowovským Wooďákům nemůžu přijít na chuť, a příběh promotéra z Broad Waye není výjimkou. Výhodou je, že MF tady celou dobu nosí brýle, docela jí to sluší a poznáte ji natuty až na konci. Ostatní postavy kromě postaršího italského Carusa a jeho dobrých písniček nestojí za zmínku. Pěkná angličtina s kadenci samopalu. (03.04.2016)

Je to poměrně klasický Allen, jen nijak nevyčnívá ani nezpracovává (pro mě) zajímavé téma. Dvě věci se mi líbily: 1. způsob vyprávění, kdy je vlastně vše, co se dozvídáme o Dannym, jen součástí vzpomínání několika komiků v restauraci; v tom je možná celý Dannyho problém, protože nám nepředstavuje nic víc než jen "hospodskou" histroku (která jako taková nemá potenciál utáhnout film); 2. část s hitchcockokovským "nepravým mužem", tedy záměna identit a prchání před mafiány v tomto duchu; bohužel jak se rychle rozjede, tak i rychle skončí. (08.01.2016)