Režie:
Margaret WhittonKamera:
Philippe RousselotHudba:
David MajzlinHrají:
Jackson Hurst, Rachel Nichols, Anjanette Comer, Linda Emond, Buck Henry, Judith Ivey, Erik Jensen, Rocco Sisto, Phyllis Somerville, Gary Farmer, Juliet Lopez (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Drzý papoušek a potrhlá knihovnice převrátí jednomu osamělému muži jeho organizovaný život naruby. Lyman je samotář a když k němu do karavanu náhodou přiletí zelený papoušek, je přímo posedlý vrátit ho jeho původnímu majiteli. Během toho potká Fionu, jež Lymana už nějakou dobu pozoruje a rozhodne se mu s jeho misí pomoci, i kdyby nechtěl. Společně s jejím loveckým psem se vydají na pátrací výpravu a Fiona začne pomalu rozplétat tajemství Lymanovy minulosti. Jejich noční schůzky postupně předčí její nejromantičtější očekávání. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (13)
Lyman, mladý muž, osaměle prochází svým životem - většinou přes den spí, a v noci pracuje, kdy sám jezdí po dálnici, a pomáhá uvízlým řidičům. Jednoho dne mu do karavanu vletí papoušek, a Lymana jeho průpovídky zaujmou natolik, že se rozhodne najít jeho původního majitele. Při hledání narazí na knihovnici Fionu, která se mu rozhodne pomoci - ať už Lyman chce nebo nechce. Její nadšení pro věc a bezprostřednost dokáží Lymanovi zcela převrátit život, a nakonec si sám uvědomí, že bez Fiony a bez zeleného papouška vlastně znovu už žít nechce... Další z těch nenápadných filmů, které v půjčovně pravděpodobně přejdete, aniž byste na nich nechali zrak. A to je docela škoda, protože přijdete o příběh, který sice není úplně z uvěřitelných, ale zase nechává divákovi hodně velký prostor na snění o tom co kdyby. Sympatické herecké obsazení (Jackson Hurst i Rachel Nicols i vlastně sám papagáj) už pak jen dokreslují příjemný pocit z celého filmu... ()
Můj ty bože, ta Rachel Nichols je jedna prvotřídní hyperšukózní flákota. Nemít varlata ucpaná zoloftem, tak mám jejich obsah již dávno rozmazaný po monitoru. Každopádně jsem už z té milionkrát proprcané šablony dost nesvůj. Začne to grandiózně a dobře naladěný popcornožrout si ani neuvědomuje své přesezené hýždě. Poté se však dlouhá rafička na hodinkách posune o tři sta šedesát stupňů a ta svinská šablona převezme naplno otěže. Divákovým chuchvalcem neuronů v dutině lební prostoupí vlna úzkosti a on si prostě musí položit otázku : "Neviděl jsem tuhle sračku už tisíckrát?". A takové mám teď dilema - začít prskat odpady do všech světových směrů či se na to z vysoka vysrat? O pět minut později: Pffff, seru na to. Pravil Zeebonk a znuděně se poškrábal na koulích. ()
Vlastně neuvěřitelně sympatické postavy, které vypráví příběh, co nenudí a kupodivu kolikrát i příjemně překvapí, o lidech, kteří jsou něčím zvláštní a i proto na první pohled zaujmou. No a Rachel Nichols byla velkou třešničkou na dortu, díky které mě na film bavilo koukat snad ještě víc. ()
Jako zcela nezaujatá a nepotrhlá knihovnice dávám 5* za celkovou náladu filmu, přestože konec je tak maximálně za tři. V závěru si asi amíci vzpomněli, že to je i drama a že musí s divákem zacvičit, než ho konečně pohodlně usadí v růžovém křesle... Děj plyne celkem poklidně, herci mi sedli bez připomínek, papoušek byl mile prostořeký, co víc dodat? Shut up! :-) ()
Alfa, Omega i další písmena řecké abecedy které si nejsem schopen vybavit, jsou v tomhle filmu dvě hlavní postavy, které kdyby nebyli tak zábavné, jako jsou, byla by většina filmu jen sbírkou nesourodých konin (místy i psovin a papouškovin, pravda), jenže obě postavy jsou prostě a jednoduše zábavné a například u slovních přestřelek jsem se bavil jako už dlouho ne (ačkoliv nevím, jestli je vhodné mluvit o slovních přestřelkách, když většinu slov obstará přítomná, na několik způsobů švihlá, magořivá a roztomilá knihovnice). Krom dobře napsaných a velesympatických postav má film i zvláštní a příjemnou náladu (kterou tu nebudu popisovat, neboť bych pak vypadal jako zvrhlé a společnosti nebezpečné individuum), obrovská škoda pak je, že závěr někdo hrozně zmrzačil, vykleštil a vycpal půl kilem klišé. ()
Reklama