Krtkova dobrodružství

Viem, že v Čechách je tento animovaný, rozprávkový seriál o Krtkovi a jeho zvieracích priateľoch takmer kultovou záležitosťou. Mám pocit, že tu u nás na Slovensku, to nemá ani zďaleka takú popularitu ako u našich západných susedov. Ani mne osobne sa tento večerníček nikdy moc nepáčil. Nepozdávalo sa mi to, keď som bol malý chalanisko a nepáči sa mi to ani teraz. V tomto prípade u mňa nefunguje žiadna nostalgia. ** (12.12.2012)

Krtečka jsem nikdy neměla ráda. Pamatuji si, jak mě babička s nadšením volala k televizi, když ho vysílali, a pak se s nemenším nadšením dívala vedle mě na pohovce, zatímco já jsem se modlila za brzký konec. Ta postavička mě odjakživa hrozně iritovala, ani jako 3leté dítě mě to neoslovilo. Nelíbila se mi animace, nelíbily se mi zvuky, nelíbily se mi ty příběhy. Uteklo dost vody a Krtek se mi dostal znovu do života. Tchýně Krtka miluje, a tak dcerku zásobuje různorodým artiklem s motivem Krtka, samozřejmě došlo i na DVD. No tak jsme to pustili a ja se dívala taky... Krteček a kalhotky je ještě celkem milý, ale zbytek nestojí za řeč a čím novější, tím horší. Co mi tam vadí asi úplně nejvíc, a to jsem jako dítě nevnímala, je skutečnost, že Krtek s kamarady v podstatě můžou spáchat jakoukoliv špatnost, ale protože jsou to jako malá a bezbranná zvířátka, tak jsou vždy v právu a pyká protistrana. V podstatě to ukazuje, že když jsi v té správné škatulce, tak ti všechno projde. Například vrcholem je příběh o paraplíčku, kdy Krtek ukradne meloun, ukradeným nožem ho naporcuje, pak ho s kamarády sní, a když je začne honit majitel melounu, hází mu slupky pod nohy a střílí na něj pecky. Nakonec chudák podnikatel přijde o všechno, protože přijde bouřka a vítr ho na vozíku s melouny odvane až do nějakého rybníka, pohádka končí zlomyslným smíchem všech zvířátek. To je teda pěkná moralita. Krteček ve městě zase beztrestně nechá popadat lidi v metru, když zastaví schody, a poničí velké množství vozů, když jim do výfuků nacpe buřty. On a jeho kumpáni jsou jen obyčejní vandalové, ale je to podáno tak, jakože vlastně dělají dobře a měli bychom být na jejich straně. A tak by se dalo pokračovat dost dlouho... Takže Krteček? Ne, děkuji. (23.09.2017)

Češi byli vždy mistry kresleného filmu pro děti. A hlavně byli a jsou mistry večerníčků. Tento pojem nezná žádná země. Umíme vyrábět krátké příběhy, většinou pár minutové, pro ty nejmenší než půjdou spát. Naši hrdinové nemusí po sobě střílet, nemusí skákat ze skály, podrážet si židle, nemusí téct krev, nemusí se bít. Naši hrdinové jsou milí, dokonce nemusí ani mluvit. Příkladem takových večerníčků je Jája a Pája, Králici z klobouku, Pat a Mat, ale taky jedna z prvních postaviček pro děti - krteček. Jeho příhody, milost, radost mu může závidět i americký vrstevník Mickey Mouse. (09.01.2016)

Je to docela nostalgie a teď je pro mě ten seriál je prostě špatný. Krtek a kalhoty je ještě v pohodě a jeden díl mám v sobě dost zafixovaný ale ostatní díly (Krtek v Zoo, atd.) jsou velmi špatné a někdy i docela zvláštní. Například hudba je dost psycho a dabing krtka jsou jen výkřiky malých dětí. Díl krtek ve snu je suverénně nejpitomější věc na celém seriálu, díl který pochopí půl procenta dětí na světě. Takže proto 1 hvězda. Vím že je to pro všechny nostalgie, ale 90 procent tomuhle shitu je ostuda dát, zvlášť když svým hodnocením překonává milionkrát lepší seriály. (Teorie velkého třesku, Grimm, Akta X atd.) Pro mě nezajímavý český seriál. (01.03.2020)

Tenhle večerníček se neměl rád už jako dítě. Štvalo mě, že nemluví a ty jeho přiběhy jsou naprosto o ničem. Ale pro děti max. do tří let určitě výborné. Navíc je to roztomile namalované. A oceňuji, že je to jeden z těch večerníčků co si dokázali získat světovou proslulost. Právě to co mi na něm nesedí umožnilo jeho úspěšné zahraniční tažení, je jednoduchý a nemusí se dabovat. Dávám --- == 70% == ---. (25.12.2012)