Delicatessen
Delicatessen
Kamera:
Darius KhondjiHudba:
Carlos D'AlessioHrají:
Dominique Pinon, Marie-Laure Dougnac, Jean-Claude Dreyfus, Karin Viard, Ticky Holgado, Edith Ker, Rufus, Jacques Mathou, Howard Vernon, Chick Ortega (více)Obsahy(1)
Poetická černá komedie DELIKATESY je dlouho připravovaným celovečerním režijním debutem souznící autorské dvojice Jeana-Pierra Jeuneta a Marca Cara. Snímek je plodem práce skupiny nadšenců, milujících kinematografii a jako mnoho jiných před nimi toužících natočit film, jaký by sami chtěli vidět. I přes nízký rozpočet, omezující původní plány, se jim podařilo realizovat originální, vizuálně fascinující vizi, nabitou filmařskou energií a inteligencí, smyslem pro absurdní drobnokresbu, něžnou poetičností a přesnými brutálními gagy.
Příběh situují tvůrci do blíže neurčené budoucnosti, snad po nukleární katastrofě, mající ovšem četné znaky 30. a počátku 60. let (doba dětství autorů); kritici si pro označení tohoto stylu vypomohli termínem "retrofiction". Na zbořené periferii ční do noci starý činžák. Jeho majitelem je řezník, jehož krámek s delikatesami přes obecný nedostatek oplývá čas od času masem. Nájemníci-nakupující si to samozřejmě dávají do souvislosti s četnými zmizeními osob. Do domu přichází na inzerát jako domovník bývalý klaun Louison, jehož přítomnost ukončí krutovládu obávaného domácího a nastolí po věčné noci nový den. Ani tajemní trogloté, žijící v kanalizaci a chystající vzpouru, nemohou už zůstat neteční k událostem nahoře, zvláště když je půvabná řezníkova dcera Julie poprosí o pomoc pro Louisona, s nímž ji spojují milostná pouta. Něžný příběh o lásce, překonávající všechny překážky, vychází z tradice francouzského filmu (poetický realismus Juliena Duviviera a Marcela Carného, "předměstské" lidové komedie Reného Claira, něžné crazy Jacquesa Tatiho). Konfrontuje ji však s brutální realitou současnosti, odraženou v estetice a emocionalitě soudobého filmu (bratři Coenové, Peter Greenaway, Terry Gilliam).
Celý Snímek vznikl v ateliéru a hrají v něm málo známí herci, jejichž tváře a stylizovanost hereckého projevu ladí s bizarní atmosférou snímku. I přes četné přiznané inspirace ("Je to trochu tak, jako by se Marcel Carné díval na Spielberga, který zrovna viděl Gilliama, a ten předtím sledoval Leoneho...") je film originální vizí, jež je pro filmové labužníky skutečnou delikatesou. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (231)
Sypaticky komorní postapo-komedii/pohádku, které svou bezútěšnou stísněnost přitom dosti efektivně navazuje pohým použítím žlutého filtru a natáčením takřka výlučně v několika málo interiérech. Pěkný důkaz že i s minimálním rozpočtem se dá natočit dobře vypadající film. Škoda jen že pro dobrý film je toho potřeba trochu víc než jen vizuální um a styl - bez ohledu na zábavně kanibalské téma a několik správně vyšinutých postav je to prostě pořád tak trochu nezajímavá záležitost, která místy neví čím by chtěla být. Občas trocha laskavého (!!) humoru, občas trocha deprese, občas atmosféričtější horor, pak zase vršení rádoby zábavných vyšinutých nápadů a k tomu magicky pohádkový příběh... přitom samozřejmě pořádně nefunguje ani jedno z toho, byť vyloženě nuda to není a ona mírná příchuť bizarní dekadence je i přes to všechno pořád trochu cítit. Jinak řečeno, největší vadou filmu je evidentně to, že je až moc "francouzský". 7/10 ()
Paradna a neskutocne originalna postapo komedia s mnozstvom bizardnych postaviciek a ich mikropribehov odohravajuca sa v jednej bytovke v ktorej maju dostatok jedla aj napriek tomu, ze zvysok sveta hladuje. Odkial sa berie to jedlo a kam miznu novi podnajomnici? V centre filmu je zabavny sympatak Dominique Pinon a roztomila Marie-Laure Dougnac medzi ktorymi to iskri hned od zaciatku. Z ostatnych postav vyzdvihnem este neskutocne sexy Karin Viard a chuderu, ktora sa snazi spachat samovrazdu na x spôsobov a zakazdym neuspesne. Film je plny ciernohumornych scen podanych v nadhernom vizualnom spracovani. Nechybaju ani hratky so zvukom, kedy su do rytmu nastrihane rôzne cinnosti postav a cele to tvorí zabavnu symfoniu. Ten film je neskutocne hravy, originalny a zabavny. 10/10. ()
Opravdu hodně černá komedie, některé scény mi z paměti asi nikdy nevymizí, a to je dobře. Skvělý byly hlavně všechny vedlejší postavy, nesmrtelná Aurora, všichni trogloté i první domovník, který vymyslel opravdu geniální únikový plán. Chátrající dům na pozadí nebe věčně zbarvené do oranžova a podivíni pinožící se kolem vykreslují opravdu delikátní atmosféru. Tenhle snímek se musí vidět, i kdyby jen pro tu záplavu absurdních situací. ()
Sledování snímku DELIKATESY je možné přirovnat k prvnímu "koštování" netradičního a cizokrajného jídla. Prostě nevíte, co si o tom myslet. Je to sladké? Slané? Či obojí dohromady? Je to vůbec dobré? Není to vlastně zkažené a člověk se pouze (před druhými a pro druhé) "chytře" a znalecky tváří? Přesně tyto pocity jsem měl při prvním shlédnutí tohoto výjimečného snímku. Nejprve jsem vlastně ani netušil "vo co tu go". Jde o horor? Či je to komedie? Po chvíli ovšem všechny tyto otázky zmizely - to, když jsem díky filmařsky skvěle odváděné práci nabyl přesvědčení, že jde sice o velmi nezvyklý a netradiční opus, ale přitom o opus nadmíru kvalitní. A pak už bylo vlastně vše jedno - skvěle jsem se bavil. Shrnuto a podtrženo: výborná, absurditou, humorem i "děsem" prodchnutá fantasmagorie, která si zaslouží minimálně "okoštování"; přinejlepším pak zařazení mezi pravidelnou "filmovou stravu". ()
Originální a řemeslně perfektně odvedený snímek, který je nenapodobitelným rukopisem Jeana-Pierre Jenueta. Těžko ho zařadit ve které době se vůbec odehrává, vypadá to jako v postapokalyptických 30. lét minulého století, fakt perfektně udělaný. Kamera super, ty odstíny jsou parádní a vůbec celková atmosféra je velice zvláštní. Bavil jsem se výborně. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (3)
- Jean-Pierre Jeunet přišel na nápad kanibalského řezníka v roce 1988, když byl na dovolené v Americe a bydlel v apartmánu nad řeznictvím. Každé ráno odtud bylo slyšet zvuky sekání masa a hlasy. Jeunetova přítelkyně říkala, že se tam zpracovávají ostatní hosté a příště bude řada na nich. Jeunet sám také později řekl, že americké jídlo opravdu chutnalo, jako kdyby bylo "z pravých lidí". (Morien)
Reklama