Delikatesy

Paradna a neskutocne originalna postapo komedia s mnozstvom bizardnych postaviciek a ich mikropribehov odohravajuca sa v jednej bytovke v ktorej maju dostatok jedla aj napriek tomu, ze zvysok sveta hladuje. Odkial sa berie to jedlo a kam miznu novi podnajomnici? V centre filmu je zabavny sympatak Dominique Pinon a roztomila Marie-Laure Dougnac medzi ktorymi to iskri hned od zaciatku. Z ostatnych postav vyzdvihnem este neskutocne sexy Karin Viard a chuderu, ktora sa snazi spachat samovrazdu na x spôsobov a zakazdym neuspesne. Film je plny ciernohumornych scen podanych v nadhernom vizualnom spracovani. Nechybaju ani hratky so zvukom, kedy su do rytmu nastrihane rôzne cinnosti postav a cele to tvorí zabavnu symfoniu. Ten film je neskutocne hravy, originalny a zabavny. 10/10. (23.01.2019)

Zábavná černá komedie. Se vskutku vytříbeným černým humorem. Někdo film označí za uměleckou sračku, a ono jde přitom o stylisticky originální komediální dílo. Navíc každé dílo a výtvor lze označit za umění. Každé dílo i výtvor lze označit za sračku. To co je pro tento film nejvíce určující je ta hravost, se kterou je přiváděn na svět každý jednotlivý záběr. Jedinečně aranžované obrazy jsou pastvou pro oči. Zvukové hříčky se stávají poetickou skladbou moderního světa a ozvěnou běžného života, tužeb a obvyklých činností. Samotný příběh je krásně cynický ve své možné vizi budoucnosti. Se špetkou zlomyslnosti, hrstí romantického sbližování, lžičkou obhroublého chtíče a kapičkou naděje lepšího zítřku. Hlavní postavou je bývalý klaun, domovník činžovního domu a umný hráč na pilu Louison (dobrý Dominique Pinon). Jeho protihráčem je autorita domu, hamižný skrblík a neurvalý řezník Clapet (zajímavý Jean-Claude Dreyfus). Romantický prvek dodává křehká řezníkova dcera Julie (zajímavá Marie-Laure Dougnac), která se pokouší svému otci vzepřít. Z dalších rolí: pragmatická a vnadná slečna Plusse (půvabná Karin Viard), nespokojený a remcající pan Tapioca (Ticky Holgado), jeho zarputilá manželka (Anne-Marie Pisani), hluchá a pletení věnující se babička (Edith Ker), zamilovaný Robert Kube (Rufus), Robertův bezcharakterní bratr Roger (Jacques Mathou), milovník žab a hlemýžďů Potin (Howard Vernon), ustaraný a majetný Georges Interligator (Jean-François Perrier), jeho deprimovaná žena Aurore (Silvie Laguna), hrubiánský listonoš (Chick Ortega), malý uličníci Lucien (Mikael Todde) a Rémi (Boban Janevski), či zástupci odporu, kteří jsou nazýváni Troglodyté (Patrick Paroux, Maurice Lamy, Marc Caro, Eric Averlant a další). A tak se s velkolepou a černohumornou hravostí a originální stylizací rozjíždí nevšední příběh apokalyptické vize budoucnosti. Atmosféra mě pohltila, vcucla i nasála a já se mohl kochat, bavit se a nahlas se smát tomuto povedenému dílku. (29.12.2015)

Znáte to... Roky o nějakém filmu víte, celkem se na něj těšíte a když už si ho konečně pustíte, zjistíte, že byste vlastně o moc nepřišli, kdybyste ho neviděli vůbec. Pro mě obrovské zklamání. Tomu já říkám zábava obklopená nudou. Největší klad filmu, a asi i to jediné, co si, krom několika vizuálních hrátek a uši rvoucího hraní na pilu, zapamatuju, jest nepřeberné množství zajímavých pokusů o sebevraždu. (29.10.2011)

Nejhorší Jeunet ! Zprvu by se zdálo, že film bude opět jeho mistrovské dílo. Jenže ne, takhle by to nešlo. Samozřejmě, že Amélii natočil až za deset let, takže by se mohl vymlouvat, že svůj režisérský um neměl ještě omakaný, ovšem když se už po pár minutách začnete nudit... Navíc film je stejně jako Allenovo Září nebetyčně naoranžovělé, takže jsem měl zase pocit, že brzo usno. Mrzí mě to už taky kvůli dost dobrýmu nápadu, který režisérovi kvasil v mozku hodně dlouho, ale zkrátka ho dobře neuchopil a dá se říct, že podělal. Finále ale už naštěstí má tu Jeanovu stylovost a nápaditost. Ke čtyřem hvězdičkám to ale přece jen nestačilo. (26.02.2008)

Sledování snímku DELIKATESY je možné přirovnat k prvnímu "koštování" netradičního a cizokrajného jídla. Prostě nevíte, co si o tom myslet. Je to sladké? Slané? Či obojí dohromady? Je to vůbec dobré? Není to vlastně zkažené a člověk se pouze (před druhými a pro druhé) "chytře" a znalecky tváří? Přesně tyto pocity jsem měl při prvním shlédnutí tohoto výjimečného snímku. Nejprve jsem vlastně ani netušil "vo co tu go". Jde o horor? Či je to komedie? Po chvíli ovšem všechny tyto otázky zmizely - to, když jsem díky filmařsky skvěle odváděné práci nabyl přesvědčení, že jde sice o velmi nezvyklý a netradiční opus, ale přitom o opus nadmíru kvalitní. A pak už bylo vlastně vše jedno - skvěle jsem se bavil. Shrnuto a podtrženo: výborná, absurditou, humorem i "děsem" prodchnutá fantasmagorie, která si zaslouží minimálně "okoštování"; přinejlepším pak zařazení mezi pravidelnou "filmovou stravu". (07.09.2003)