Le Nom des gens
The Names of Love
Režie:
Michel LeclercKamera:
Vincent MathiasHrají:
Sara Forestier, Jacques Gamblin, Zinedine Soualem, Nanou Garcia, Jacques Boudet, Antoine Michel, Laura Genovino, Michèle Moretti, Husky Kihal, Carole Franck (více)Obsahy(1)
Bahia Benmahmoudová je mladá extrovertní žena, jež si natolik cení politického nasazení, že je ochotná spát se svými nepřáteli, aby je přesvědčila o své pravdě. To ale představuje dost lidí, vzhledem k tomu, že v podstatě všichni pravičáci jsou její nepřátelé... Většinou se jí to daří. Až do té doby než potká Arthura Martina, nenápadného čtyřicátníka, jehož heslem je nulový risk. Jména jsou ale zrádná a zdání klame.. (oficiální text distributora)
(více)Videa (5)
Recenze (16)
Tak tohle byla další sladká pusinka od galskýho kohoutka. Film pokud jde o prdel nešetří nikoho pravičáky, levičáky, nácky araby, židy, francouze, měštácký myšlení. Svý si slíznou i poslední tři prezidenti Francie a pokud jde o hlavní hrdinku Bahiu ? Lze takovou holku nemilovat už od první minuty ? Bezelstný živel, který ti vstoupí do života a provětrá ho takovým způsobem, že nechápeš, ale přitom všem humoru, film hlavně v závěrečných pasážích dává najevo, že má velké srdce a že lidský city pro něj nejsou kus hajzl papíru. Hrozně rád bych si přál, aby tahle zábavná, příjemná a originální záležitost tady byla k sehnání a já jí měl na poličce jako svýho filmovýho kamaráda na kterýho se obratím po každý, když mě bude smutno. ()
Takže si to zrekapitulujeme. Černobílé vidění přímo nesnáším, levicové idealisty řadím, co se rozumnosti jejich názorů týče, někde mezi pěti až šestileté děti, a ke slečnině volnému přístupu k mezilidským vztahům chovám hlubokou nedůvěru. A výsledek je, že mě už dlouho žádná romantická komedie takhle nedostala. Protože námět, protože brilantní (a to je hodně slabé slovo) Sara Forestier, protože atmosféra, protože kamera a protože láska se neptá. Jestli to byl záměr režiséra, potom ho prohlásím za génia, který mi umožnil prožít si příběh dvojice a zamilovat se, všem předpokladům navzdory. Sice jenom do filmu, ale i tak. Top 10 za rok 2010. ()
Při tom námětu, kdy ta bláznivá holka spí s kdekým, kdo má jiný politický názor, sice můžu koulet nevěřícně očima, ale tahle lehce potrhlá, francouzská romantická, politická sexy komedie jede v zábavném tempu a ono to fungovalo. Nejvíc tomu asi dělá reklamu sama Sara Forestier (nar. 1986), když tam běhá skoro furt nahá, ale nejen proto to je možná její nejlepší role. ()
Pokud nemáte opravdu velký politický přehled, tenhle film vás zastihne v nedbalkách. Totiž, ani zdaleka nepoberete tolik, kolik je v něm ukryto Co bych si nepřiznal, já se chytal velmi málo.Sara Forestier tu neustále chodí buďto s vypadávajícím výstřihem, anebo rovnou celá nahá. Ale "chemie" s Jacquesem Gamblinem mi neseděla, je o 29 let starší než Sára, a já si v jeho postavě dovedl představit někoho stejné generace. Sara není vyložená kráska, tady se jí ale podařilo zachytit "sexy as hell" téměř v každém záběru. Politicky složité. ()
Politicky nekorektní humor, převážně času nahatá hlavní herečka a sucharský Jacques Gamblin - jsem nadšená. Nečekala bych, že se mi tolik bude líbit film, kdy francouzští hrdinové ve francouzském filmu řeší svůj nefrancouzský původ. Le nom de gens je geniální francouzská romantická komedie, která se ale nebojí vystrčit růžky a servíruje divákům taková témata jako pedofilie, předsudky (setkání rodičů u moučníku je nezapomenutelné) nebo politické názory (prezidentské volby na konci a scéna, kdy zvítězí Sarco, mě naprosto dostala). ()
Reklama