Lorax

Ve svižném úvodu veškerou infantilnost, cukrkandlovost a pestrobarevnost tak tak vyrovnávaly slušné vtípky, ale po chvíli se stejně vše zmíněné začalo přejídat. Respektive předlouhé uvozující vyprávění (zabírající skoro 3/4 délky filmu) nepřineslo nic objevného a postupně uvadalo, no a závěrečné ekologické prozření proběhlo zase hodně kvapně a jednoduše. Díky častým narážkám, odkazům, shazování, zajímavému designu města a všeho v něm však výsledek ušel. (03.06.2013)

Existují animáky, které si vystačí bez výchovného poselství. Pak jsou takové, které vysílají morální apel podprahově, tedy nerušeně a nenásilně. A pak je tu Lorax: bizarní dílko, které agituje tak nepokrytě a přepáleně, že jen valíte bulvy. Nejde tu o rodinné hodnoty, ale o životní prostředí, ekologii a navrch i kritiku nenasytného kapitalismu (muzikálové číslo, ve kterém hrdina zapěje, že trh je vším included!). Do dětí bych to nepral s takovou vervou, milí scenáristé. 40% (jinak zaměnitelné přebarvičkované dobrodružství se 100+1 srandovními pády) (14.03.2012)

Takové nenáročné jednoduché ekologické naučné vyprávění pro caparty o tom, proč není správné venku kopat do kytiček a v lese lámat stromkům větvičky. Jinak je to ale celkem dost nuda, navíc o dobrou půlhodinu přetažená. A to ani nemluvím o zcela zbytečných písničkách/blábolačkách. Aktuálních 58% je na tenhle animák ještě stále dost vysoké hodnocení. ~ Od tvůrců "ne-úplně-špatného-jako-jen-lehce-nadprůměrného" Já, padouch a zapomenutého hraně-animovaného "nemělo-to-daleko-k-odpadu" Hop. (28.07.2012)

Šrapnel vypálený z tábora Udržitelného rozvoje do zákopů Neviditelné ruky trhu. Místy docela přesvědčivý, místy dětinsky zjednodušující až odpudivě demagogický, tak či onak hodně originální v tom, jak pracuje s dobovou estetikou nevkusu a snaží se ji obrátit proti „nepříteli“. Pokud se v ní tedy zrovna sám po pás nebrodí. V jistých momentech (krom nejhumpoláčtějších ekoagitačních pasáží především písňové vstupy, jejichž strašlivá hudební jalovost je v češtině ještě umocněna rutinními reklamně-textařskými rýmovánkami a bárbínovsky nanicovatým pěveckým dabingem) jsem měl chuť zalézt pod sedadlo a nebýt, aby mi o chvíli později začaly připadat jako součást jakési rafinované poloparodické hry. Cvrčkové se bavili – ten menší (9) se mohl uřehtat a evidentně ho to hodně dostalo emocionálně, ta větší (11) projevovala uspokojení spíše intelektuální. Táta velmi váhal mezi třemi a čtyřmi, hlavně s ohledem na odvahu až drzost otravovat děti s nepokrytým moralizováním, ambivalentní povahou jednoho z hlavních hrdinů a poměrně složitou vyprávěcí strukturou a schopnost udržet přitom jejich pozornost a zájem, a taky kvůli dokonale ulítlému zpracování, ať už bylo to balancování na hraně kýče a metakýče záměrné nebo vzniklo kouzlem nechtěného. Řekněme chlup pod ***1/2. (13.05.2012)

No... jako... film Lorax, je zaujímavé dílko. Na jednu stranu se jedná o film se zajímavou myšlenkou. Téma ekologie z toho srší a je chytře využito pro příběh, který je jako celek vlastně moc chytře propojen (všechno vším). Na stranu druhou to je infantilní ne-moc-vtipná blbost s otravnejma a divně vypadajícíma postavama a příběhem (sic chytře vymyšleným) ne zas tak příjemným na sledování. A netvrďte mi, že se o to tvůrci snažili. Jako ok, snaží se to v rámci vyprávění jít jiným směrem a poskládání příběhových linií je docela zajímavé, ale zároveň to je strašně krátký film a tenhle experiment není úplně místní. A celý kontext postavy Loraxe je absolutně ''wtf''. Jako nápad pěkný, provedení už ne. A tak to platí pro celý film, který se bohužel zaseknul někde uprostřed. P.S. O'Hare je neskutečnej sympaťák a navíc mě šikovně naučil nenávidět stromy. Víc ZDE: (20.06.2023)