Alpy

Postupné odkrývanie náznakov. Rafinovane dávkovaný humor i tragika príbehu. Originálna práca s obrazom, kamerou, štylizáciou prostredia a správaním postáv. Moderná gymnastika. Moderný film. Nehoda. Nemocnica. Neúplné čiastočky sa postupne skladajú do obrysov obrazu. Azda toto je cesta ako vyrozprávať príbeh v dobe, kedy sa zdá, že všetko už vypovedané bolo. Rýdzo filmovými prostriedkami vniesť jemne spoločensko - kritický odkaz, bez pátosu a zároveň nechať priestor pre vlastné úvahy a tajomstvo. Niekto sa vylieči, iný umrie. Smrť však môže zrodiť nové vzťahy. Nové príbehy. Prázdne miesto zároveň ako priestor pre nové formy obchodov. Novodobé herectvo vypĺňa prázdnotu žitia pozostalých aj hercov. Hneď po pozretí som mal chuť zopakovať si to. À propos: Akého herca máte najradšej? A hudobníka? A speváčku? alebo inak: Nehráme všetci v živote len nejaké viac či menej zbytočné komicko-tragické roly ktoré z viacmenej neznámych dôvodov postupne začneme brať smrteľne vážne? (12.06.2014)

Špičák mi připadal příliš hanekeovský, ale Alpy už jsou naprosto svébytným a nezaměnitelným dílem. Jo, není to příjemný film, ale ten chlad a zlo, které z něj čiší jsou tak sugestivní, že se tomu nedá po čase nepodlehnout. Navíc tak brutálně černý humor jsem snad ještě nikde neviděl. Není to humor absurdní, groteskní ani surreálný - prostě jenom černý a suchý jako uhel. Lanthimos tady má opět tolik úžasných a originálních (ale rozhodně ne "hezkých", spíše těžce psychopatologických) nápadů, že by jinému režisérovi vystačily na pět filmů a jsem opravdu zvědavý na jeho další snímek, protože s takovým množstvím originality na jeden film se milý Giorgos musí brzo umělecky vyčerpat :). Ale budu jenom rád, když mě vyvede z omylu. No a abych nechválil jenom režiséra, herečka Aggeliki Papoulia je fantastická. "It feels like paradise."- "Heaven." (11.09.2013)

47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - HORIZONS - Horizonty (Alpis / ALPS / Alpy) - Kynodontas to sice není, ale i tak svou porci absurdity do toho Giorgos Lanthimos dal a jeho (Špičáku podobný) rukopis je ve filmu vice než znatelný... - 30. 6. 2012 - kino Richmond - Karlovy Vary + 3. 7. 2012 - kino Thermal - Velký sál - Karlovy Vary - 1/2 filmu - 90% (17.07.2012)

Tak tohle úplně nevyšlo. Znám kariéru Yorgose Lanthimose doma i za oceánem. Jeho řecké tvůrčí období představuje zejména incestní Špičák, v Americe už stihl čtyři snímky s jednoznačným vrcholem v podobě oceňovaných Chudáčků. Pokaždé dokázal tenkou hranici mezi bizárem a zajímavostí tak nějak ukočírovat ve prospěch diváckého zážitku, Alpy mě ale v mnohém minuly. Jeho postavy se i tentokrát bez odmlouvání podřizují na první pohled absurdním pravidlům a v prvních desítkách minut je opravdu těžké se v ději/motivacích orientovat. Podivínství na druhou. Nepodmanivé, divácky nepřístupné! (24.02.2024)

Ja si myslím, že Yorgos Lanthimos tu chcel uvažovať nad tým, či sa človek dá nahradiť iným človekom. Nie v zmysle napríklad pracovného miesta, ale konkrétnej osoby, ku ktorej boli prechovávané city a ktorej zvyky sme poznali. Robí to ale len strašne náznakovo a načrtne postupne toľko motívov, že s pribúdajúcou stopážou sa dej neobjasňuje, ale skôr zahmlieva počtom možných vyústení. No istú sugestívnosť to, ako každý jeho film, podľa mňa má. A tiež ďalšie znaky režisérovho rukopisu, ktoré však vnímam väčšinou negatívne, ako úmyselne strojený verbálny prejav postáv, ale iné výrazové prostriedky naopak impulzívne - fyzické násilie. (16.02.2016)