Hodný syn

Jsou severské chladné pecky, které vás vtáhnou atmosférou, nechají vás přemýšlet a donutí vás si něco odnést. Z tohoto snímku si toho zas tak moc odnést nemusíte, atmosféra je v podstatě jen chladná, gradace je prakticky nulová a herci nejsou příliš zdatní, aby jejich výkon zaujal, postavy se nerozvíjí, vztahům chybí nějaký náboj a rozbitá flaška o hlavu a pád ze žebříku nepomohou tomu, aby vám lezl mráz po zádech. (02.11.2012)

Klasická severská ujetost. 1)  Hodný syn se zkratovitým chováním je vskutku hoden své neurotické matky. Ovšem všichni ve filmu jsou nějak cáklí, někteří více, jiní méně._____ 2)  Parádní hudba podkresluje výbornou atmosféru filmu._____ 3)  Ovšem co tím vším chtěli tvůrci říci, mi zůstalo skryto._____ 4)  Zaujal mě 25letý Samuli Niittymäki (starší syn Ilmari). (15.10.2021)

Velmi chladný film, který je ve své chladnosti skoro až absurdní. Jako kdyby se všechno odehrávalo tak nějak přirozeně, ale přitom je to podivné. Jako kdyby se postavy měly chovat logicky, ale přesto je jejich chování nečekané. Tohle rozhodně není film, který sedne každému. Mně tedy rozhodně nesedl. (27.07.2017)

Co má Zaida Bergroth zmáknuté velmi dobře je psychologie jednotlivých postav, kdy vzájemnou interakcí mezi generacemi velmi trefně pojmenovává a poukazuje na slabosti jednotlivých postav, zároveň však ukazuje kde si myslí, že tyto problémy mají kořeny. A činí tak s citem, jaký se vidí málokdy a který je jemnější než u mnoho jiných známějších kolegů ze severu. Problém je v tom, že se tak soustředí na jednotlivé postavy, až zapomíná na děj a hlavně na jeho gradaci. Scény, které se odehrávají na začátku, by se klidně mohli odehrávat na konci (a krom samotného závěru) a pravděpodobně by si toho málokdo všiml. A taky mě čím dál tím víc štvou introvertní hošíci, kteří do kamery šeptají metaforické pseudointelektuální bláboly. Je to teda jen za 3* - ale je to hezky zakulacená trojka. No a na závěr se přiznávám, že jsem se zamiloval do modrooké nymfomanky. :) (10.10.2013)

(Febio Fest) Takto vypadá správný Andělíček Policajt. Totálně pošahaná rodinka v takové malé haciendě na břehu jezírka, kam se k jeho smůle nachomýtne někdo normální. Až komediální začátek pozvolna přechází v nervydrásající závěr, kdy jsem skoro ani nedýchal. Pana Psychouše šlo opravdu jen těžko obsadit lépe... 80% (2. místo mezi soutěžními filmy) (28.03.2012)