Signál

Pokus Tomáše Řehořka a Marka Epsteina navázat na tragikomické filmy Miloše Formana o české nátuře je na jednu stranu sympatický, na druhou však padá s nevěrohodností příběhu a postav. U nás na (moravské) vesnici žijí různí lidé - někteří jsou vychcánci, další kradli v kolchozu, tuhle Jaruš se chce vdát, než nebezpečně přibere, ale jsou tu i lidé milí - třeba ta knihovnice se zahrádkou, paní řídicí, truhlář, co nás vždycky pozve na zabíjačku a na vínečko a nic za to nechce oplátkou, nebo strejda Ruda, který nám nosí zeleninu ze zahrádky za možnost pokecat si u kafe. Tím chci říct, že na vesnici, kterou znám (a to znám ještě i ty okolní a jednu dokonce přímo na Vysočině, kde se film Signál odehrává), jsou lidé hajzlíci, ale i lidé příjemní a přátelští. Jako všude ve světě. Jen ve vesnici Marka Epsteina a Tomáše Řehořka žijí zatrpklé postavičky, toužící jen po majetku, a teenagerky, toužící jen po sexu, protože se zdá, že ve vesnici žádný další teenager, který by holku z hospody přefikl, nežije. Co potom je na tom, že příběh má solidní začátek, zajímavé charaktery postav, u nichž teprve pomaličku odhalujeme jejich motivy, když to celé v určité chvíli, kdy je jasno a partie jasně daná, ztratí na věrohodnosti? A kdyby jen to. Základní nápad, jenž by původně vystačil tak na hodinový televizní film, je najednou neskutečně rozbřednut a nastavován, až se postavy začnou chovat zcela nelogicky a proti přirozenosti, nemluvě o nudě, jakou podobná rozbředlost, protažená na skoro dvě hodiny, přináší. Přitom jsou zde určité náznaky zajímavosti - třeba linie hospodského v podání Bolka Polívky a jeho snahy být jako jeho dědeček. Když se však zamyslíme hlouběji, zjistíme, že Epstein v mnohém opisoval: něco z Hoří, má panenko, něco z Revizora, a také trošičku z Bobulí. A dokonce ze Slunce, seno... To malé čecháčství, které se chce srovnávat se světem na dvorku plném hoven, to ve Slunce, seno... provozovala Helena Růžičková, zde Karel Roden. Režisér Robert Sedláček se dokáže ve svých filmech podívat na své postavy z vesnice s nadhledem, vidí jejich slabosti, ale i jejich sílu. Zde však jsou postavy jen černobíle a jednostranně pojaté - a i ty dvě (kromě hostinského ještě zneuznaný fyzik v podání Jiřího Menzela), které mají zpočátku nádech vymknout se všeobecné charakterové šedi, nakonec tvůrci hodí do stejné žumpy. K tomu je nutné připočíst velmi nepovedenou a často zbytečně roztřesenou kameru (hned úvodní záběr svou rozklepaností působí velice rušivě), podobně střih je často zbytečně akční tam, kde se nic neděje. Hudba osciluje mezi popíkem a cimbálovkou, s náznaky ambientních variací. Podobně je tomu s žánrovým zařazením - zpočátku se dá film chápat jako moderní drama, jenže pak se přidají rádoby veselé taškařice včetně sestřeleného kohouta, aby konec zkoušel hranice trhilleru a dokonce exploitation (vesničtí burani chtějí lynčovat mládež). Přitom výpravou a některými hereckými výkony jde o slušně odvedené dílo. Herecky nejvíce zaujme Kateřina Winterová, pokud má prostor, i Bolek Polívka dokáže na minimálním prostoru předvést své herecké schopnosti. Karel Roden hraje svůj standard, i když mu na závěr připsali autoři brokovnici do ruky - a vyznívá to směšně. Potenciál zde byl, jenže o chtělo uchopit poněkud jinak, možná podobně jako ve filmu Mistři Marka Najbrta a Benjamina Tučka. http://www.dvdextra.cz/dvd-recenze/signal.html (28.06.2012) (méně) (více)