Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Scénárista a režisér Jean-Marc Vallée postavil vedle sebe dva příběhy o lásce a zodpovědnosti, které od sebe dělí čtyřicet let. Antoine (Kevin Parent) žije v roce 2011 zdánlivě ideálním životem. Je úspěšným montrealským dýdžejem, má krásnou přítelkyni Rose (Evelyne Brochu) a dvě zdravé dcery. Přesto se však stále nedokáže odpoutat od bývalé manželky Carole (Hélène Florent).
Druhý příběh se odehrává v roce 1969. Jacqueline (Vanessa Paradis) je svobodná matka, která žije sama se svým sedmiletým synkem Laurentem (Marin Gerrier), o kterého láskyplně pečuje. Laurent se narodil s Downovým syndromem, a nejspíš se nedožije třicítky. Jacqueline je ale odhodlána udělat vše pro to, aby její syn prožil kvalitní život. S Carole má společného víc, než by se mohlo zdát. (vesper001)

(více)

Videa (5)

Trailer

Recenze (105)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Musím si tentokrát přiznat, že na to má inteligence nestačila. Uznávám, že jde o zajímavě natočený film se skvělým soundtrackem (Cure, Sigur Ros aj.), ale spleť hlavních postav mi nedávala smysl, zuřivě jsem se snažil najít, kde mi co uniklo, nakonec jsem zjistil, že nikde. Maminka s malým mongolíkem, rozvedení manželé a nová milenka, vše propojeno paranormálními jevy. Na konci mi to konečně vysvětliny a já to zařadil to kategorie na níž se obvykle nedívám...60% ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Nedávno jsem došel k závěru, že pokud je u některého filmu uvedeno žánrové označení drama + romantický, tak to bývá předzvěstí katastrofy. Nicméně, najdou se i výjimky. Tohle je právě jedna z nich. Hnedle první vstup vypravěčky na mě udělal velký dojem a dával na tušenou, že by se v následujících dvou hodinách trpět nemělo. No posuďte sami, komentář ke chlapci s downovým syndromem ve znění "... a tohle je chlapec, který nemá jediný důvod ke štěstí a ani dost rozumu, aby si toho byl vědom..." jistě zapůsobí na každého. Tím spíše pronesený v libozvučné francouzštině. Právě vypravěččiny úvahy byly tím nejvíce krásným na celém snímku. Dále jsem se trošku obával, že mě příliš neosloví jednotlivé rodinné příběhy. Oslovily! Dokonce oba. Muzika od Sigur Rós nádherně dotváří atmosféru, protože tahle banda ani špatnou hudbu tvořit jaksi neumí. Opravdu citlivý a příjemný snímeček o životě, o rodině a o štěstí. V závěru musím pochválit moc pěkný a emotivní střih i ne úplně triviální pointu a poselství (oproštění se od vlastní sobeckosti a vzdání se nejmilovanější osoby pro její nejlepší dobro - prolínání časových rovin a úžasná metafora s přeříznutím provazů na mě udělala opravdu dojem), kvůli kterému se nakonec přikláním spíše k těm 4 *. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatela mat.ilda. ()

Reklama

Tosi 

všechny recenze uživatele

Dva příběhy, časově tak nespojitelné, že divák má z toho tajemství zamotanou hlavu až do úplného konce. Cafe de Flore je film se složitostmi vytvářejíc bolestivé pocity všech hlavních postav a jejich emoce umí zachytit tak silně, že tragédie jejich duší ve vás budou dlouze doznívat. Krásné, zničující, hořkosladké a ještě mnohem víc... ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Zajímavě natočený (mix dvou časoprostorových rovin z nichž je dokonce jedna retrospektivní, vizuálně pěkné snové scény,...) dramatický film o lásce a životní předurčenosti, který nelze nedoporučit. 80% P.S. Vidím, že je můj komentář poněkud strohý (na mě až nebývalé stručný - přece jenom Café de Flore patří k filmům, které snadno prožijete ale těžko se o nich mluví), ale zážitek z filmu u mnohých z Vás, tak strohý respektive odměřený nebude. ()

Bubble74 

všechny recenze uživatele

Milovat znamená nejen někoho pevně držet, ale v pravý čas ho dokázat i pustit. Café de flore překvapí jako tichá voda. Svou sílu čerpá z rozházeného stylu vyprávění, luxusního soundtracku s chytlavým songem v titulní roli a z pointy, která může působit jako zázračný lék na všechna zlomená srdce. Ať tomu věříme či ne. ()

Galerie (64)

Zajímavosti (2)

  • Film získal cenu Nejlepší kanadský film roku 2011. (vesper001)
  • Kaviareň Café De Flore skutočne existuje, nachádza sa na jednej z najdrahších ulíc v Paríži a za svoj názov vďačí rímskej mytologickej bohyni Flore. Vedľa nej sa nachádza ešte jedna kaviareň, ktorá s ňou súperí, podobne ako vo filme súperia dva príbehy. (hajner)

Reklama

Reklama