Café de Flore

O lásce, osudovosti a jejich různých podobách, o minulých životech, o tom, co vše nám může přinášet hudba... Dokonale řemeslně zpracované, zahrané, vzbuzující spoustu emocí. Od začátku jsem byla při sledování v příjemném napětí a zvědavosti, jakým způsobem se jednotlivé příběhy propojí a i když nemůžu říct, že bych byla přesvědčená o tom, že je možné se převtělovat a věřila na nadpřirozeno, rozuzlení mě vůbec nezklamalo. Tak jako už např. u Klubu poslední naděje, i tady na mě opravdu výrazně zapůsobila doprovodná hudba, pořád jsem se musela vrtět do rytmu a měla chuť se zvednout, jít někam tančit, nechat se hudbou pohltit, splynout s ní. Ano, je to film (mimo jiné) o hudbě, tak by bylo asi nešťastné, kdyby nestála za nic, i tak ale není jen tak, abych z ní a toho, jak byla vhodně propojena s jednotlivými scénami a dokreslovala nebo přímo vyjadřovala pocity postav, měla tak silné dojmy. Jednoduše v tomhle silně pocitovém snímku z mého pohledu do sebe vše krásně zapadalo, bylo skvěle zpracované, podané. Rozumím tomu, že to nemusí z různých důvodů (které možná ani nejdou dost dobře popsat) sednout každému, mně se ale Jean-Marc Vallée do chutí trefil hodně. A lituji toho, že už mi na smysly ničím novým bohužel nebude moci zapůsobit. 85 %. (05.01.2022)

Priznám sa, po pár minútach pozerania som si myslel, že to asi bude trápenie, no postupom času, ako sa začali odkrývať karty a ako sa do príbehu celkom nenápadne začala vkrádať mysterióznosť, tak nastal obrat... Obsahová stránka s príbehom sú zaujímavo vyskladané a jednotlivé dieliky dejovej linky do seba zapadajú logickým spôsobom. Len škoda, že niektoré scény, hlavne zo začiatku a zo stredu snímku, sú úplne zbytočne hrozne naťahované. Možno to malo budiť umelecký dojem, neviem, no u mňa to pôsobilo skôr opačne, v niektorých momentoch je skrátka dôležité pridať švih a energiu. Čiastočne to našťastie kompenzovali výborní herci a hlavne na pohľad zaujímavá Vanessa Paradis. A ten záver? Páni, to bolo niečo, len málokedy sa vidí tak geniálne premyslené rozuzlenie, mysteriózne no pritom racionálne a navyše aj emotívne krásne podfarbené. Nádhera. Posledný záber kamery ma totálne rozbil. Mám veľmi rád pointu na báze akejsi osudovosti, prípadne na báze karmy a toto bolo presne ono čo vo filmoch s týmto námetom hľadám. Keby nie tých pár slabších miest a chybičiek tak idem do plna. 80/100 (28.04.2017)

Dva příběhy, časově tak nespojitelné, že divák má z toho tajemství zamotanou hlavu až do úplného konce. Cafe de Flore je film se složitostmi vytvářejíc bolestivé pocity všech hlavních postav a jejich emoce umí zachytit tak silně, že tragédie jejich duší ve vás budou dlouze doznívat. Krásné, zničující, hořkosladké a ještě mnohem víc... (15.04.2017)

Tohle bylo jak z knihy Edgara Cayceho či u nás Marty Foučkové, doporučuji přečíst pro lepší pochopení filmu. Jak tady čtu ty "confused" komenty, tak by ta osvěta byla k užitku, bez těchto "vědomostí" totiž nejde NIKDY toto dílko plně pochopit a smysl tématu rozplést, proto taky zůstane pro mnohé, cituji viz níže( či výše) : "částečně zašifrované". Vanessa má krásnou mezeru mezi zubama, škoda, že jsem v mládí nosil ty rovnátka. ;-) Navíc Sigur Rós to tam nandavali jako Gerendáš... (21.11.2013)

Hey ! Dí džej ! Proč jsi vyměnil spříznenou duši za jinou? !!!! Na túto otázku nemal odpoveď. Jeho duša nebola asi spriaznená. Duša hudobníka, túžiaca po harmónii musela ustúpiť niečomu inému. Tak to už býva. Jedine Vanessa to nakoniec všetko pochopila. Pokiaľ dôjdete k tomuto záveru, v priebehu (či na konci ) filmu trocha zložitému napriek tomu zaujímavému. potom to snad malo význam pozerať. Niečo Vám ten film dá. A keď už nič inšie, aspoň krásny hudobný podmaz, kde bola squelá hudba a ešte lepšia hudba (alebo naopak) a pohľad na par zaujímavých herečiek a úžasnú Vanessu Paradis. A možno aj úvahy o tom, či vôbec išlo o "výmenu" niečoho čo sa vymeniť nedá. (03.06.2015)