Imaginaerum

Imaginaerum by NIGHTWISH - ten přívlastek určitě přilákal velkou spoustu fanoušků (co si budu nalhávat, mě taky, i když jinak Nightwish neposlouchám). Ovšem ti pak mohli být trochu zklamaní, protože zde zazní celkově tři písničky + pár fragmentů (stylu: dvě postavy si povídají a v pozadí hraje gramofon "I Want My Tears Back", což ve výsledku jenom ruší), jinak jde o symfonické variace. Zpočátku tripový a smysl moc nedávající výlet do snů (respektive mizejících vzpomínek) umírajícího skladatele se postupně prodchne překvapivou dávkou emocí a ve spojení s povedeným vizuálem a právě tou monumentální hudbou dokáže vykreslit velmi působivé momenty. 7/10 (29.05.2013)

Dlouhá očekávání se naplnila a já sem konečně zhlédnul Imaginaerum od Nightwish. Nečekal jsem, že by mi během filmu mohla spadnout čelist (a to hned několikrát). Film v divákovi vyvolá emoce, ale zároveň ho taky bude napínat co se bude dál odvíjet v příběhu. Temná cesta do mysli Tuomase Holopainena se povedla na výbornou. Obával jsem se průseru, že by film mohl dopadnout jako Dark Floors od Lordů. Měl bych si dát přes držku, že ten film vůbec zmiňuju, protože absolutně vůbec nedosahuje takových kvalit jako Imaginaerum. Imaginaerum je promyšlený, temný, originální a sakra dobrý film. Děj mě ohromně nadchnul svou promyšleností. Nebudu ho tu nějak rozepisovat, ale jedno vám můžu říct jistě. Děj není nijak složitý a člověk ho pobere už napoprvé. Líbilo se mi, že všechno nějak souviselo s myslí starého Thomase, že se děj prolínal s retrospektivou a zároveň s realitou. Zpracování Thomasovi ponuré mysli bylo úžasné a celkově to všechno bylo doprovázeno monumentální hudbou od Nightwish. Fanoušci skupiny budou skákat radostí a doufám, že nejenom oni. Film skvěle ukazuje jaká temná zákoutí má mysl člověka a co všechno v ní lze ztratit a znovu nalézt. Úžasný zážitek, který rozhodně stojí za nejedno zhlédnutí! "Sleep tight princess" (25.04.2013)

Je to dosť dobrá hudobne ladená fantasy dráma z fínskej produkcie. Má výborný príbeh o starom skladateľovi, ktorý kvôli ťažkej chorobe upadne do kómy, pričom by sa už z nej nemal prebrať a tak jeho dcéra, s ktorou dlhodobo vôbec nevychádzali dá súhlas k jeho odpojeniu od prístrojov. Lenže on zatiaľ vo svojej mysli ako desaťročný chlapec cestuje do svojich spomienok, kde nachádza situácie, ktoré ho najviac ovplyvnili a to aj tie, ktoré mu narušili vzťah s dcérou a ona tiež zisťuje nové skutočnosti, ktoré ju nútia prehodnocovať svoje postoje. Spracovanie je celkom slušné, ale dalo sa z toho získať aj viac. Vyhľadávam filmy s podobnými tématikami, pretože ponúkajú nesmierny potenciál vo viacerých úrovniach a tvorcovia sa môžu skutočne predviesť, ale v tomto prípade to zostalo niekde v polovici cesty. Po celý čas sa na to pozerá viac než dobre a pri tejto úplne krátkej dĺžke tu nie je žiadna možnosť nudiť sa, nájde sa tu plno skvelých myšlienok a perfektných prvkov, takže viaceré scény u mňa vyvolali nadšenie, ale zároveň mnoho z nich mi prišlo takých nedotiahnutých a aj to prepojenie medzi svetom v mysli a reálnym mi neprišlo práve najideálnejšie. Takže aj keď sa mi to stále páčilo, ani na okamih som sa nedokázal zbaviť pocitu, že to mohlo byť aj výrazne lepšie. A rovnako tomu moc neprospel ani ten čiastočný muzikálový štýl, ktorý mi k zvyšku až tak dobre nesedel, ale zase nemal ani až tak moc priestoru, aby to rušilo, takže som sa cez to dokázal preniesť. Herecké obsadenie je na tom dobre, všetky výrazné postavy ma bavili a ani tie vedľajšie nie sú zlé, takže nemám problém. Réžia a technická stránka sú vydarené, skvelá vizuálna stránka, ktorej nechýbajú nápady, miestami fungovali aj emócie, takže všetko tak, ako aj má byť. A chválim aj hudbu, síce mi nesadla vždy, napríklad v časti s klaunami, ale viaceré piesne sú skvelé. Pár úprav v scenári a bolo by to na plné hodnotenie, ale aj tak som dosť spokojný, podobných filmov nie je nikdy dosť a aj tento sa mi páčil a rád si ho ešte pozriem. 78% (04.05.2013)

Audiovizuální zhmotnění hudby Nightwish. Prase má orgasmus prý 30 minut a já jsem ho dneska konečně trumfnul, bez titulků jsem pořád na solidních 70 minutách, takže se snaž, pašíku! Jedinou (ale malou) skvrnou na kráse je křečovitý ksicht Annete, ale je tam vidět málo. Až se stanu gayem, pojedu okamžitě do Finska nastavit prdel Tuomasovi, jak za hudbu, tak za tenhle film. Pečlivě maluji pět fantasmagorických hvězd. (09.11.2013)

Hodně podivný snímek, který je v podstatě hudebním filmem.. Vizuálně nádherně zpracovaný, hudba byla úžasná, ale příběh byl jedno velké delirium chorého mozku.. Tak v podstatě nevím, jestli se mi film líbil nebo nelíbil.. Každopádně hluboký zážitek zůstal.. S uměním jsou někdy trable kam ho zařadit :-) (18.12.2013)