Ég man Þig

Na snímek „Ég man þig“ se podíváte přesně proto, že chcete vidět nějakou nepříjemnou, temnou atmosféru, jež se vám v tomhle případě dostane. Jako kdybyste z filmu cítili ten chlad, který se rozkládá nad zemí, jako kdybyste věděli, že tam něco není v pořádku. A tohle je něco, co v hororu chcete vidět a je to dobré. Islanďané umějí točit nepříjemně depresivní filmy. (24.04.2018)

Tohle byla super záležitost pro každého milovníka severských vyšetřování záhadných zmizení s kapičkou hororového nádechu. Asi jako vždycky, tak i tady jsem se děsila dvou dějových linií, protože to není zrovna můj nejoblíbenější faktor u filmů. Avšak Axelsson to měl napsané opravdu dokonale. Vyšetřování má navíc hlavu a patu a nemusíte se bát, že by do sebe něco nezapadlo. Atmosféra je zde opravdu ledová a bezmocná a rozhodně nechcete být v kůži ani jedné z postav. Zkráceně řečeno, vřele doporučuji už jen kvůli tomu profesionálnímu scénáři, který si klidně umím představit v rukách takového Finchera. (09.12.2018)

Podaktorí užívatelia, zrejme ešte nikdy nenatrafili na horor na úrovni jednej hviezdy. Lebo keby áno, určite by túto Islandskú mystery ducharinu, nehádzali do jedného vreca s absolútnymi prepádkmi, ala: "Devils Whisper". Je síce pravdou, že snímok je miestami až extrémne dejovo "lenivý", pričom len zriedka kedy sa niečo deje, no rozhodne sa nejedná o nejakú amatérčinu, ktorá by mala dosahovať tak mizerného hodnotenia. Atmosféra tamojšej krajiny, je už sama o sebe riadna dávka depresie, plus pár atmosférických pasáži, taktiež pomerne solídne dodalo filmu ten správny, mystery nádych. Veľkou prekážkou sa tak stáva akurát dlhočízna stopáž, no celkovo ide o pohodový, sledovateľný kúsok, ktorý zaujme najmä príbehom a jeho rozuzlením. Skrátka, treba byť správne naladený a neočakávať niečo, čo nemožno dostať. Žáner "horor" škrtnúť. Zbytočne zavádza .. (01.02.2018)

Na oko temný příběh je spíše islandsky chladný, čemuž napomáhají záběry nehostinné krajiny obklopené mlhou a studeným mořem. Dva příběhy se prolínají s minulostí, aby se vše spojilo v hloupém závěru. Spoiler - a teď ho bude chodit strašit ženská s klukem, ne? Panoptikum podivných a nesympatických postav nedává šanci, že by se člověk s některou z nich ztotožnil. Blbka Katrín spadne do sklepa, pak do něj vleze dobrovolně a diví se, že nemůže ven, no a zdá se, že do něj snad vleze potřetí. Zádumčivý Freyer je sice psycholog, ale sám by potřeboval vyšetřit. Přitom zajímavější je příběh trojice ukrývající tajemství, co by chtěla přebudovat chátrající barabiznu na turistickou noclehárnu. Dávám dvě za kameru, islandskou krajinu a scénu se závalem. Jinak těžké zklamání, přišlo mi to spíše jako epizoda severského seriálu, jimiž nás hojně zásobují televizní stanice. (05.09.2020)

Tady je téměř vše jak má být. Dvě příběhové linie do sebe nakonec krásně zapadnou a i když jste něco podobného už několikrát viděli, v podání Islanďanů to působí neokoukaně. Filmu prospívá i nádherné severské prostředí s parádní atmosférou, která je pro podobně laděné snímky jako dělaná a líbila se mi i samotná zjevení. A nakonec se vyvedl i casting, který prostě neměl chybu. Jenže Axelsson se občas tak moc opájel obrazovou stránkou věci, až zapomínal vyprávět a to film dost výrazně poškodilo. A to je veliká škoda. Promarněná příležitost, ale za vidění to určitě stojí. 65% (04.02.2018)