Inferno

Nejlepší Argentovka, nejlepší atmosférickej horor a určitě jeden z nejlepších hororů vůbec! Po delší době jsem měl možnost Inferno shlédnout a to v HD kvalitě a úžasem jsem slintal a cvrkal si do trenek. Ty úžasný barvy, vyčnívající červená, krásný baráky, sklepení, měsíc...a ty mordy!! Scény s kočkama a krysama!!! Ouuu, orgasmus!!! Hudba!!! " Lacrimarum! Tenebrarum! Suspiria! " Ouuuu, další orgasmus!!! Tohle je prostě kult jak hovado, víc nemá cenu psát! Ukončení je naprosto parádní, kdyby nebylo od Argenta, tak bych se asi pousmál, jenže Argento to nádherně zkombinoval se všemi zmíněnými atributy a vyznívá to přesně tak jak má!!! Bravo!!! Chci další orgasmus!! Už to žhavím... " Lacrimarum, Tenebrarum, Suspiria!!!! " Achhhhhhhhhhhhhhhhh!!!! Kult!!!!! (22.06.2011)

Namlsán po skvělé Suspirii jsem asi čekal moc a dostal jsem málo. Samozřejmě i zde je kladen důraz na estetickou stránku a cit pro kontrast, ale pravou alfu a omegu to postrádá. Základní kostra je příliš vratká, aby dokázala udržet nános hrůzy a nezachrání to ani výrazné výtvarné řešení. Přesto a jsem tomu rád, dokáže Inferno pracovat alespoň s formováním psychiky herce a tahle sonda zachraňuje jinak dost velkou nudu. O trochu hůře je na tom hudba, která sice využívá syntetické klávesy, ale namísto toho, aby prohloubila napětí, jej nepřímo nabourává. Inferno sice má to, co bych od takového filmu očekával, ale nic navíc. I proto tři hvězdy. (06.06.2009)

Argentovsky surrealisticky snové a osmdesátkově atmosfericky tíživé. Skvělá hudba, která je u hororu tradičně důležitá a množství krve, které je tradičně důležité pro Itálii. Naštěstí však na červené tekutině film ani nestojí, ani v ní přílišně neplave a Argento nezapomíná na své kořeny - typický giallo feeling je všudypřítomný a v kombinaci s precizní kamerou a červeno žlutými interiéry připravuje netuctový zážitek i pro hororově vzdělaného diváka. Důraz na vizuál a snovou atmosféru přebíjí důležitost příběhu a není to vůbec na škodu. Děj se ztrácí, kvalita zůstává. Zamrzí jen fakt, že charismatický Sacha Pitoëff po Infernu nepokračoval ve své slibně rozjeté kariéře hororových záporáků. (22.08.2009)

O niečo lepšie než Suspiria, približne rovnako dobré ako Profondo rosso. Nepochybne najkonzistentnejšia a najhustejšia atmosféra v celej Argentovej filmografii. Superluxusný darček pre hororového fanúšika, ktorý má zmysel pre umenie v užšom zmysle slova. Ťažko ho ocení ten, kto očakáva scenár zbastardený racionálnou logikou. V skutočnosti nič tak hororu nepristane ako iracionalita - brnkanie na kakofonické struny podvedomia je neefektívne, ak sa spája s vypočítavosťou. Najlepšie horory sú potom práve tie, ktoré evokujú rozumom nekontrolovateľné zlé sny. Ak si ich po prebudení pamätáme, síce si okamžite povieme - panebože, to bola ale blbosť, hneď vzápätí však dodáme - ale krásna. Racionalita je jednorozmerná, iracionalita nekonečná. Ako by sme inak mohli oceniť Lost Highway či Mulholland Drive? A čo Inferno? Možno brať vážne film, v ktorom je 80% času vyplnených blúdením hrdinov po zlovestných interiéroch sálajúcich červeným a modrým svetlom? Možno brať vážne horor, v ktorom sa objavuje personifikácia smrti v najklasickejšej možnej podobe? Zlé otázky vo svete prekypujúcom takou jedinečnou fantazmagorickou kvalitou. Inferno je geniálne v tom, ako efektívne dokáže v divákovej pamäti odkrývať polozabudnuté detské obsesívne ludikatívne aktivity - snáď každý 8-ročný fagan sa aspoň raz vydal na dobrodružnú výpravu po blízkom, no neznámom a strašidelnom teritóriu, pričom si nepretržite kládol rovnakú otázku - čo sa stane, ak zájdem ďalej, než sa mi zdá rozumné. Inferno nie je horor, pri ktorom sa omdlieva hrôzou, skôr straší a stimuluje fantáziu, čo je úplne najlepšia kombinácia, akú môže "scary movie" v podžánri "evil house" ponúknuť. Apokalyptické finále s desivou hymnickou piesňou a divadelne gestikulujúcou Smrťou považujem za jedno z najlepších v žánri. (03.07.2006)

už jen za scénu s vraždícíma kočičkama si inferno zaslouží 10/10. kromě toho ale taky za kolorování, kameru, režii, celkový vizuál, hudbu... a vlastně i všechno ostatní, i když... scénář je jen sociální konstrukt. tohle droplo jako dar(gento) z nebes, a i když sureálná - místy více vtipná než strašidelná - atmosféra není pro každého, jakožto antifajnšmekr si ji nemohu vynachválit. (17.03.2022)