The Letter

Musím se přiznat, že po půlhodině jsem to chtěl vypnout a naložit odpad. Ty dialogy na mě působili, jako kdyby se chtěli tvářit děsně intelektuálně, ale ve skutečnosti to bylo plácání pátého přes deváté. Navíc celkové vyznění filmu působilo dost rozpačitě, opět Anania si asi hraje na děsného intelektuála, ale když jsem koukal na jeho filmografii, tak takovej borec to asi nebude. Nakonec jsem se však rozhodl setrvat až do konce a přeci jenom jsem za to rath. Na tu zvláštní atmosféru jsem si přeci jen po čase zvykl a především postava Winony mě i docela začala zajímat a byl jsem zvědavý na její vývoj a stav. Takže zbylá hodina utekla poměrně rychle a i přes některé zmatečné scény (sny vs. realita) to zase není tak hrozné, jak je to hodnocené. (27.06.2014)

Dovolím si býti proti proudu většiny negativních ohlasů, a proto se o filmu vyjadřuji svým vlastním názorem. Rozhodně si připadám po zhlédnutí jako z jiného vesmíru. A proč? Sotva se najde příběh, který by mi víc zamotal hlavu. Kde je začátek a konec? Kde to má hlavu a patu? S takovými věcmi se musí pohrát a někdy se to zkrátka nepovede. Tím ale nechci říct, že film nedává smysl, ba naopak. Smysl dává v tom, že je jiný. Lidé asi neradi přemýšlí, protože jinak by na příběh dívali trochu z jiného úhlu. Jakýkoli úsudek je správný, otázky zůstávají nezodpovězeny. Kdo není trpělivý, je dost možné, že film přeskočí ihned ze začátku, však také ne všichni dokáží snést "nudné" pasáže, jenže někdy je to zapotřebí, aby film byl úplný. (02.03.2023)

Neřekla bych, že je to film. Spíš jen záznam doprovázející zkoušky divadelního představení, kde nevíš, kdy hrajou, kdy nehrajou anebo jestli se to celé jen nezdá režisérce, na kterou je zodpovědnost s nastudováním její autorské hry až příliš, a proto se zhroutila. A přitom lehce halucinuje a eroticky fantazíruje o herci, který tam možná ani není. Výsledkem je únavný patvar divných dialogů a různě poslepovaných scén sdělujících leda tak velké kulaté nic. SHRNUTÍ: Dostali jste lístky na experimentální divadlo a váháte, jestli je nemáte vyhodit a jít radši do hospody. (18.09.2018)

Nemám rád, ked' stojí skupinka ľudí, či už na javisku, alebo niekde pred knajpou, ktorá sa nedokáže vyjadriť a miesto toho len kokcú a mekotajú ako idioti! Tak takto nejako to začalo a James Franco hádzal ksichty, akoby sa vás snažil namotať, ked' ste poriadne zhulení. Vtedy som začal tušiť, že niečo nebude určito v poriadku s kostolným poriadkom. Veľmi dobre sa to pohrávalo s mojou mysľou. Občas som nevedel, či dialogy sú v ich skriptách, alebo či si sami privátne vykecávajú veci, alebo či to všetko hrajú... Docela dobré psycho si na mne aplikovali. Myslím si, že tento film len tak hocikto nedá, pretože sa zo začiatku treba prekúsať takou počiatočnou, nudnou intelektuálskou bariérou, ktorá však, ked' vytrváte do konca, sa vyplatí. (05.11.2012)

Tento film dobru pol hodinu mimoriadne skusal moju trpezlivost a vyslovene som sa musel plne sustredit na to, co vidim a pocujem. Nevedel som sa akosi naladit na vlnovu dlzku rezisera a poriadne rozlisit medzi snovym a pokrutenym svetom Martininej (Winona) mysle, svetom na divadelnom podiu a tym realnym. Urcite nejde o film pre siroke masy. Je tu mnoho nevypovedaneho, chaotickeho, skoro az pseudo-intelektualneho a skryteho. Prave preto som rad, ze som vydrzal a film ma napokon pohltil. Vobec sa nedivim, ze mnohi to proste vzdaju. Film by mal divaka zaujat hned. Aby som to uviedol na pravu mieru. Herecky nie je absolutne co vytknut. Naopak, herci tejto komornej dramy su skveli a postavy vyborne zahrane. Vacsinou poznam ich dalsie filmove kusky (mimoriadne potesila Marin Ireland, filmova Anita, zo serialu Homeland, ci Katherine Waterston, flimova Julia, ktoru som naposledy videl v The Factory, napokon i James Franco napriklad zo 127 Hours a kto by nepoznal Winonu). Zaujal ma prave sposob, akym Martine, doslova vlozila svoje predstavy do javiskovej hry a nechala nimi konfrontovat nic netusiacich a nechapajucich kolegov. Zvlastna kamera, snimane detaily, ci pouzite vysoko kontrastne filtre sice vacsinou posobili lubivo a pri nadhernej hudbe snovo, niekedy vsak nemali zjavny dovod. Nehovoriac o par zvratoch v zavere, ktore vyborne opisala uzivatelka ivishka, kde som nechapajuc hladal skrytu vypoved niekde medzi riadkami. Naviac Winonin hlas, v rozpravacskych pasazach, znel mojmu uchu mimoriadne prijemne, az som si fakt myslel, ze som zaspal. Neviem. Je to mimoriadne zvlastny film. Mnoho sa v nom rozprava, hra, uvazuje, domnieva, ale mnohokrat nepoda vysvetlenie a proste len akoby bezdovodne poda. Aby to divak stravil, musi byt zrejme i v "spravnom" psychickom rozpolozeni. Odvija sa tu totiz celkom slusna psychologicka hra. Neviem. Pocit po zaverecnych titulkoch je zvlastny, ale urcite pozitivny. Zrejme slabsie stvorhviezdie.... (28.12.2012)