Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh dvou teenagerů, spřízněných duších, které společně hledají únik před traumatizujícími životními událostmi ve vlastním světě „svého lesa". Silné vzájemné pouto je přitom tak křehké a návrat do reality tak bolestivý. Dokumentarista Dom Rotheroe chtěl ve svém hraném debutu zachytit intenzitu a intimitu vztahu hlavních hrdinů, proto se rozhodl pro ruční digitální kameru, kterou vedl Robby Müller, zkušený holandský kameraman, jenž točil s režiséry, jako jsou Jim Jarmusch, Wim Wenders nebo Lars von Trier. (Fresh Film Fest)

(více)

Recenze (82)

jakeer odpad!

všechny recenze uživatele

Ešte nikdy som nedal odpad s takou hrdosťou, ako v tomto prípade. Ja mám rád (aj) alternatívu, ale čo je veľa, to je veľa. Film nudný, útrpný, bez dramatických kvalít. V postavách nebol žiadny rozpor, v príbehu žiadny zvrat. Niečo viac v tomto filme nájdu snáď len ľudia, ktorých sa táto téma týka (prosím bez urážky). ()

POMO 

všechny recenze uživatele

Veľmi emotívny a pekný nízkorozpočtový indie film o vzťahu dvoch outsiderov (chlapec a dievča), ktorí z ich boľavých reálnych svetov utekajú do "svojho" lesa a oddávajú sa v ňom oslobodzujúco bláznivým úletom. Ich vzťah napriek silnému priateľskému putu nikdy neprerastie v sex. Maximálne ľudská a otvorená, ale tiež extrémne depresívna a smutná dráma, ktorá vás - podobne ako Trierova Dancer in the Dark - citovo roztrhá. Natočená na digitálnu, autenticky roztrasenú kameru. ()

Reklama

lupuscanis 

všechny recenze uživatele

TOM ROTHEROE, MŮJ BRATR TOM (2001) ________ Prolog: Včera, bylo kolem poledního, jsem potkal ženu a dítě. Bylo zavinuté k její hrudi. Seděla, střídavě bořila bradu a rty do jeho kapuce. Dítě mělo modré oči a mlčky na mě hledělo. Mrkalo? Zřejmě to stihlo pokaždé, když jsem mrknul já. Malý hypnotizér. Asi došly v okolí objekty hodné zájmu. Kouká na mě, a tváří se, že ví něco, co já ne. Má snad nějaké tajemství...? Já nevím. Možná to všechno vůbec nesouvisí. Ale, jak bych to mohl vědět...? Když jsem se zvedal k odchodu, v uších doznívaly Ianův hlas a Atmosphere, slyšel jsem padat stříbrný déšť. _____ Kudy uniknout, když pod nohama hoří nebe? Prsty se zarývají pod povrch rozmoklé, rozbahněné země. Vlasy smáčené ve špinavé kaluži. Póry kůže mé i tvé, skrze ně ze sebe temného ven, na povrch našich propletených těl, skrze tvé oči do hlubin. Z bezedné strašlivé propasti zpátky do sebe - nahého, jiného. Tělo Páně požereme k večeři. Dvě lidská mláďata, jež opustila a zradila smečka, jsou vlčími štěňaty, potomky Straby i Mauglího, řvoucími na lesy. Krvavé šrámy si hojí vzájemným zvířecím rozdrásáním. Bolest, která se zrodila z krádeže pocitu bezpečí, tiší závratí z volnosti, kterou cítí bestie, která se urvala ze řetězu - napůl už vlk a napůl ještě ztrápené dítě. Vymknutě šťastní, spolu, v hodině mezi dnem a nocí. Naše surové hry. Naše přátelství. Naše 'nečistá' krev. Naše jednotělo. _____ Nasnímáno v poklusu a na všech čtyřech, mazlení s trávou, ponory v rybníce, tření se o listí stromů. Film je to tak jednoduchý a krásný, až to zabolelo. Za jeho "objevení" dík dvěma citlivým duším, Lence a Karin. _____ Post Scriptum: Do lesů. Křik tvůj ptačí. Přivezla jsi 'tam-odsud' Slunce, barbarko...? ........................... ()

Khalesi 

všechny recenze uživatele

Netuším, či som vôbec schopná nájsť správne slová, tak silne na mňa príbeh zapôsobil. Za celý svoj život som nezažila, že by sa na obrazovke ocitol dej, ktorý som sama na vlastnej koži prežila- teda až na nepodstatné drobnosti. Viem presne čo znamená cítiť k niekomu také silné puto, že nedáva priestor už pre nikoho ďalšieho. Ak stretnete spriaznenú dušu, môže sa stratiť celý svet. Nič už nie je aké bolo a nič už nie je dôležitejšie, než vaša druhá polovica, ktorá vás učiní tak odolným a úplným, ako by to nikto iný nedokázal. Bojíte sa zostať, ale viete, že nedokážete a ani nechcete odísť. Takáto je absolútna láska. Môžete ju cítiť len k tomu človeku, ktorý vidí do vašej duše, pretože tá jeho je jej súčasťou. Díky whack :) ()

adriane9 

všechny recenze uživatele

"Ať naživu, nebo v hrobě, ty mě, já tebe, nosíme v sobě.." Když se ptáte, co je to láska, odpovědět se dá mnoha způsoby, ale tenhle film vám dá nadpozemský pocit, že láska má mnohdy takový rozměr o kterém je lepší raději jen snít. Depresivní,silně emoční snímek, na který doporučuji vyrovnanou náladu jelikož umí dost stáhnout a přiškrtit divákovu duši. ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama