Sibir, Monamur

,,JEŽÍŠI KRISTE, SYNU BOŽÍ, SMILUJ SE NADE MNOU, HŘEŠIL JSEM. SMILUJ SE, BOŽE. SMILUJ SE, BOŽE. SMILUJ SE, BOŽE....“ /// O složitosti života na místě, kde se může stát všelicos. Chlastání, chlastání, chlastání, taky píchání – toho míň, páč ,,děvoček němnogo“. Chvíli trvá, než tomu přijdu ,,na chuť“, než se všechny ty osudy daj tak nějak po ,,Iñárritovsky“ (a ,,pa rusky“) do cajku, než sežraná návštěva přinese svoje ovoce (ser na duchy, je to myšleno imaginárně…). Pomalu, ale jistě dostává příběh šťávu, postavy vývoj a Boží záměr jen kopíruje prostředí. Bohem zapomenutá země, kde žít je hrdinství. Není to biják ,,pro masy“. Spíš ,,těžkej“ film, jehož režisér moc dobře ví, co a komu má sdělit. (3a½! - no i já jsem s tím měl problémy…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám nějaký klidný místo, kde vlci (psi) dávaj dobrou noc. 2.) Optimistický příběhy mě nebavěj. 3.) Thx za titule ,,robilad21“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (26.10.2012)

Stav Ruskej spoločnosti po 80-tich rokoch komunistickej diktatúry, rozkrádania Jelcinovej verchusky a úplného morálneho úpadku spoločnosti. Ako tá svorka zdivocelych psov. Kam sa podela tá Ruska duša Tolstého ? Je to typ ruského filmu ktorý mám asi najradšej, drsný a realistický. Skvelí Zajcenko a Kozák. Za 5* (03.02.2019)

Brrr, tohle byl tak sugestivní a depresivní zážitek, že jsem měla po chvíli chuť jít si koupit taky vodku, abych mezi ně trochu zapadla, či zapila hrůzné žití (spíš přežívání) v těch sibiřských podmínkách a nebo bych utekla do tajgy, kde se toulají vězni a bylo by mně to asi úplně jedno. I tohle řešení tam padlo. Děda Ivan vydržel opravdu hodně a jestli to tam ten malý Ljoška a ostatní s podobným osudem přežijí, tak si jdu koupit Ikonu. Vynikající kamera to už jen dokonale podtrhla a já to můžu jen doporučit. (30.07.2014)

Film o cestě a o zvěři naznačuje, že nelze putovat, aniž by chodci nezkřížilo cestu cosi divokého, a že když jej něco takového ohrozí a málem připraví o život, zůstávají ještě jiné stezky volné. Rossova sibiřská kletba ovšem jen eviduje odcizené, podebrané formy zla, bezživotná, mělká trápení a žádný ze sebeprudších úderů nenapovídá, že lze přede vším rázem uskočit - ponořit se anebo vzlétnout. Cesty zde nikam nevedou a divoká zvířata a lidské bestie se zdají řvát jednohlasně. Bylo-li však posláním tohoto velkorysého filmu žalovat, pak by snad ani nemělo být beztrestné se na tento film dívat… (22.09.2018)

Po čase zase jeden veskrze "pozitivní " snímek, který dokážou natočit snad jen v Rusku. Nádherná příroda a o to horší osudy lidí. Jakýsi protiklad, který se na Sibiři přitahuje už od dávných dob. Jako by se tady zastavil čas a na tom, jaký je vlastně rok snad ani nezáleží... Záleží jen na vůli, na štěstí a na náhodě. Tady rozhodně dvojnásob. (20.06.2015)