Сибирь. Монамур
Siberia, Monamour
Obsahy(2)
Sibír, neskorá jeseň. V opustenej dedine uprostred tajgy žije starý muž menom Ivan so svojím 7-ročným vnukom Ljošom. Svorka divých psov žerie v okolí všetko, čo sa pohne. Jeden z týchto psov je Ljošov najlepší priateľ. Psov niekedy nakŕmii ch príbuzný strýko Jurij.
Jedného dňa po ceste naspäť z Ivanovej dediny napadne Juriho svorka psov a zraneniam podľahne. Ivan a Ljoša zostanú bez zásob. Akonáhle Ljoša zistí, že Ivan strieľal aj na jeho psa, utečie z domu. Ivan ho nájde vo vyschnutej studni, ale nepodarí sa mu ho vytiahnuť. Ivan sa vydáva na cestu tajgou a hľadá pomoc. Teraz budú psy loviť jeho...
(nessbeal)
Recenze (40)
Žít v sibiřské tajze není žádná sranda a zvrtnout se může leccos. Zvláště když okolí terorizuje smečka zdivočelých psů (v Rusku dost běžný jev a to i ve městech). Film se skládá ze dvou příběhů. První je o chlapci Ljoškovi a jeho dědovi Ivanovi, kteří žijí v tajze téměř bez kontaktu s lidmi. Druhým příběhem je příběh dvou vojáků a jedné šlapky, kterou chtějí dopravit na velitelství. Zdánlivě nesourodé příběhy vedle sebe fungují naprosto bez problému a nakonec se oba příběhy nenásilně spojí dohromady. Hudební podkres dokonale dotváří depresivní atmosféru, táhlé záběry na přírodu ještě prohlubují osamnění postav v krutém světě, který si nebere servítky a bere si lidské životy za pomoci kruté tajgy. A v takových podmínkách nejde hlavním hrdinům (hlavně dědečkovi) nefandit. ()
Těžké žití uprostřed Sibiře, ve vybydlené vesnici, kde přežívají pouze dva lidé, dědeček a jeho vnuk. Navíc k zásobám to je dálka, bez povozu a koně věc neřešitelná. Když vám navíc ještě to málo, co zbylo, likviduje smečka divokých psů, kteří nepohrdnou ani tatínkem/synem, tak tady máme velký problém. V tomhle drsném příběhu sledujeme 4 dějové linie (vojáky s děvkou, syna se snachou, dědu a vnuka a zloděje ikon) které se na konci filmu, všechny krásně propojí dohromady, ač to v počátku vypadalo, jako nemožné. Drsné, syrové a opravdové, to byl tenhle film, ve kterém si opět potvrdíme, že V Rusku, je prostě všechno možné :o) Viděno jako 14 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Hľadal som nejaký vhodný rodinný film a našiel som Sibir Monamur. Príbeh o starcovi, chlapcovi a vlkoch sa mi zdal byť ten pravý. Nie je to zlý film, ale rovnako ako film Divočina s R. Winterspoonovou to v žiadnom prípade nie je film , ktorý môžte sledovať s deťmi. Po tomto filme začínam uvažovať, že by bolo fajn na csfd uvádzať i vekovú prístupnosť. Samotný film stojí za pozretie, je podstatne drsnejší než som čakal a namiesto láskyplného príbehu z ruskej tajgy je tu drsná sonda do života ľudí, vrátane všadeprítomnej vodky, bez ktorej to v Rusku nejde. 80%. ()
Film o cestě a o zvěři naznačuje, že nelze putovat, aniž by chodci nezkřížilo cestu cosi divokého, a že když jej něco takového ohrozí a málem připraví o život, zůstávají ještě jiné stezky volné. Rossova sibiřská kletba ovšem jen eviduje odcizené, podebrané formy zla, bezživotná, mělká trápení a žádný ze sebeprudších úderů nenapovídá, že lze přede vším rázem uskočit - ponořit se anebo vzlétnout. Cesty zde nikam nevedou a divoká zvířata a lidské bestie se zdají řvát jednohlasně. Bylo-li však posláním tohoto velkorysého filmu žalovat, pak by snad ani nemělo být beztrestné se na tento film dívat… ()
Krásný film. Sibiř, zima, osamělá usedlost, ve které žije starý děda s vnukem. Do nejbližší vesnice jsou hodiny cesty lesem plným zdivočelých psů. Navíc se kolem potloukají a rabují propuštění vězni. Chlapec má jediného kamaráda, divokého psa a ten s ním, jak bývá zvykem, zůstane až do konce. Nebo ten konec nebude špatný? Nechte se překvapit a kochejte se tímto drsným filmem, jaký dokáží natočit jen Rusové. ()
Reklama