Un etaj mai jos
O poschodie nižšie
Režie:
Radu MunteanKamera:
Tudor LucaciuHudba:
Electric BrotherHrají:
Teodor Corban, Constantin Drăgănescu, Ioana Flora, Alexandru Georgescu, Vlad Ivanov, Maria Popistasu, Mihaela Sirbu, Iulian Postelnicu, Adrian Vãncicã (více)Obsahy(1)
Všechno je jak má být. Obyčejný otec obyčejné rodiny v obyčejném domě. Ale spokojená rutina měšťanského života pana Patrascu nemůže trvat věčně. Jednou ráno uslyší za dveřmi bytu ve druhém patře divokou hádku mezi mužem a ženou. Když hluk utichne, vyjde ven Vali, jeho soused z druhého podlaží. Patrascu mu automaticky kývne na pozdrav a beze slova vyjde ke svému bytu. Po návratu z práce vidí, že se to před vchodem do domu hemží sousedy a policisty. Laura, mladá žena z druhého patra, byla nalezena mrtvá... A tak se Patrascu dostane do sporu se dvěma svými blízkými sousedy: jedním z nich je podivný vrah. Tím druhým je jeho svědomí. (Artcam Films)
(více)Videa (1)
Recenze (26)
Radu Muntean ve svém pátém filmu skvěle graduje napětí až do úplného konce. Krok za krokem buduje tíživou a znepokojivou předzvěst ničivého uvolnění a vystačí si s nenápadnými prostředky a nepočetným obsazením, kterému dominuje Teodor Corban. Tomu se povedlo zdařile zachytit vnitřní pnutí v mysli hlavního hrdiny. Vyvrcholení filmu mě sice drobet zklamalo, avšak i přesto hodnotím (slabšími) čtyřmi hvězdičkami. ()
Soudě dle reakcí hodně nepochopený film. Tady nejde o nějaké konvenční rozuzlení, které by snad patřilo do tradiční kriminálky. Důležitý je to, co se děje mezi tím, často v naprosto všedních maličkostech. O patro níž je především film o nedůslednosti - o malých, zdánlivě bezvýznamných gestech, kterým často nepřisuzujeme důležitost, ale přitom to na nich celé stojí. Chlápek tvrdí, že hubne, ale když pak přiběhne domů se psem, užírá matčino cukroví. Cigára si nejspíš nekupuje, ale občas si vezme od manželky a zápálí si. Zbytečně zatají něco, co se v tu chvíli zdá jako drobnost, která se ho netýká, ale pak se to začne postupně nabalovat a s dalšími a dalšími ústupky přetvářet v kolosální problém. Munteanův striktní realismus je, stejně jako v Úterý po Vánocích, občas ubíjející, ale celkově vzato obdivuhodný. Lepší snímek o "nízké", obyčejné korupci jsem asi neviděl. ()
Sousedy máme všichni a taky se u nich občas něco divnýho stane. Vznikne dilema, jestli dělat mrtvýho brouka, nebo něco udělat. Tohle nenápadně se rozvíjející drama nemůže být vzdálenější americkým thrillerům, přesto umí pěkně hryznout do svědomí. Další dobrý evropský film ze všedního života, ovšem vleče se to až příliš líně. ()
Další film podle nového rumunského kánonu. Rozuměl jsem záměru atd. Ale asi jako divák příliš vězím ve starém dobrém modernismu, kde kamera jen tak nepřihlíží, tzn. nerezignuje na vyjádření psychologických rovin postav, které nejsou postřehnutelné okem v reálném životě, naopak se je tvůrce snaží kamerou, zvukem, střihem nebo rytmem mizanscény evokovat. V tom filmu je všechno v pořádku, na svém místě. Je ale pro mě zbytečně chladný a brouka do hlavy nesází zdaleka takového, jakého by mohl (což v tomto případě není záležitost scénáře, ale zpracování). ()
50. KVIFF - Už jsem si párkrát potvrdil, že Rumunsko má neuvěřitelný cit natáčet ten nejobyčejnější námět tou nejvíce zajímavou a nejvíce lidskou formou, jak to snad jenom jde. O patro níž je o rodině, u které budete mít přesně ten pocit, jako kdybyste byli jejich sousedy v nějaké dvoupatrové bytovce. Znáte je, protože jsou Vašimi sousedy a oni znají Vás z úplně stejného důvodu. Všichni jsou naprosto normální, obyčejní, lidští a jedineční, ale zároveň řeší nějaké ty svoje problémy, jako každý z nás. No a do toho jejich zažitého stereotypu jim náhle skočí nečekaná událost, jak se občas tak stává každému z nás. Škoda jen, že závěr se tak strašně rychle utne. Tenhle příběh ze života tohoto souseda bych si přál mít uzavřený...Zde mi ale do konce života zůstane nezodpovězená otázka. ()
Reklama