O patro níž

(50th KVIFF) Já v tomhle příběhu žádné velké morální dilema nenalezl. Žánr drama těžko funguje, když divák nevidí hlavní postavě do hlavy - a zdejší hlavní hrdina Patrascu je odtažitý, jak to jen jde. Projde dějem s jedním výrazem ve tváři, člověk neví, co si myslí, proč jedná, tak jak jedná. Jeho motivace si musí domýšlet. A protože film neobsahuje žádné indicie, které by ukazovaly na jinou motivaci, než na jeho vlastní jednoduchou pohodlnost (přesto to příliš nedává smysl - vždyť mu muselo být jasné, že když policii nic neřekne, nadělá sobě a své rodině mnohem větší problémy, protože to setkání s možným vrahem bylo ... ehm ... jaksi oboustranné), skončí divák brzo s neodbytným pocitem, že hrdina byl prostě jen kokot. Záměr ukázat mentalitu starších lidí odrostlých v prostředí komunistické země filmu neberu, ale nemyslím si, že je v tomto případě šťastně (přesvědčivě) zpracován. Celkově film navíc obsahuje až neuvěřitelné množství zbytečných scén a samotný závěr je jak výsměch lidem, kteří dosud trpělivě čekali, že z toho snad něco bude. Kámoš řekl, že to celé působilo, jako kdyby bylo O patro níž sestříháno z nepoužitých záběrů jiného filmu, a já s ním celkem souhlasím. Something is missing. 40 % (11.07.2015)

Celkem nic se neděje, ale detaily každodenního rumunského života jsou zajímavé. 1) 37letý Iulian Postelnicu (vrah Vali Dima) a 15letý Ionut Bora (syn Matei)._____ 2) Výstižný koment: Traffic****, amundseen****._____ 3) 18.12.2020 - Film ukazuje typickou (post)socialistickou pracovní náplň - muž se živí tím, že vyřizuje papíry k převodu aut za úplatu._____ 4) Působivá je hutná atmosféra nejistoty._____ 5) Po opakovaném zhlédnutí přidávám hvězdičku. (28.05.2018)

Další film podle nového rumunského kánonu. Rozuměl jsem záměru atd. Ale asi jako divák příliš vězím ve starém dobrém modernismu, kde kamera jen tak nepřihlíží, tzn. nerezignuje na vyjádření psychologických rovin postav, které nejsou postřehnutelné okem v reálném životě, naopak se je tvůrce snaží kamerou, zvukem, střihem nebo rytmem mizanscény evokovat. V tom filmu je všechno v pořádku, na svém místě. Je ale pro mě zbytečně chladný a brouka do hlavy nesází zdaleka takového, jakého by mohl (což v tomto případě není záležitost scénáře, ale zpracování). (03.03.2016)

Téma politiky a morality. Země je stále ovlivněna svou minulostí. Spoluscénárista a režisér Radu Muntean přidělil svým postavám dělat triviální věci, ale ambivalentní konflikt mezi dvěma muži se začne vařit. Jako bublající kotel , který může každým okamžikem vybublat. Ale napětí zůstává po celý film uvážlivě a zdrženlivě stejné. (27.03.2020)

Radu Muntean ve svém pátém filmu skvěle graduje napětí až do úplného konce. Krok za krokem buduje tíživou a znepokojivou předzvěst ničivého uvolnění a vystačí si s nenápadnými prostředky a nepočetným obsazením, kterému dominuje Teodor Corban. Tomu se povedlo zdařile zachytit vnitřní pnutí v mysli hlavního hrdiny. Vyvrcholení filmu mě sice drobet zklamalo, avšak i přesto hodnotím (slabšími) čtyřmi hvězdičkami. (03.07.2015)