Obsahy(1)
O třech kumpánech, okurčičkách a povedeném manželství... Klasickou Čechovovu komediální miniaturu Slzy, které svět nevidí natočil v roce 1962 pro pražské televizní studio režisér Martin Frič s Janem Werichem, Jiřinou Šejbalovou, Vlastimilem Brodským a Jiřím Sovákem a patří k opravdovým skvostům české televizní tvorby. Tři kamarádi z mokré čtvrti se vracejí z hospůdky řádně nachmeleni a rozhodnou se pokračovat ve flámování u jednoho z nich doma, protože on má hodnou ženušku, která to pochopí a pěkně je uhostí. Realita je však poněkud jiná... (Česká televize)
(více)Recenze (55)
Herecký koncert to bezesporu je, ale chybí tomu vtip. Bavil jsem se, ale naplno, jako například u „Uspořené libry“, kde bylo stejné herecké obsazení, jsem se nezasmál ani jednou. Takže nelze dát vyšší hodnocení, pokud je toto prezentováno jako komedie. Navíc tomu chybí jakákoli pointa. Takže tak. ()
"A můžeme křičet a můžeme zpívat. Mášenka je vzhůru. Ale rozespalá. Jejejeje, ta je rozespalá. Znáte ženy, ne?" - "Rozespalý? Ty já hlavně." Excelentně zahraná Čechovova okurčičková věc s výborným Janem Werichem a neméně dobrou Jiřinou Šejbalovou. Pánové Sovák s Brodským samozřejmě také nezklamali. Obzvlášť jejich závěrečná óda na šťastné a idylické soužití Rebrotěsových se podařila. Tak tedy: Na šťastná manželství. ()
Herecke obsazeni na jednicku.Pribeh se mi vsak nelibil a tesil jsem se na konec.Vychazi mi z toho hvezdy 3.Filmove infromace: Scenar : Martin Fric.Kamera : Miloslav Harvan. Stavby : MIlan Nejedly. Strih : Jan Kohout. Zvuk : Adolf Nachazel. Vyroba : Jiri Dvoracek. Hraji: Jan Werich,Jirina Sejbalova,Vlastimil Brodsky,Jiri Sovak. Rezie : Martin Fric. Vyrobilo Filmove st.Barrandov a Televizni filmova tvorba Praha 1962.Zpracovaly filmove laboratore Praha. ()
Je moc dobře, že ty slzy svět neviděl. Taky k čemu by mu to vlastně bylo. Co se za dvěřmi domova sladkého upeče, mělo by se tam taky samozřejmě sníst, ať už je to jakkoliv hořké. Herecké obsazení bylo skvostné. Herci si úplně vystačili. Za tu jednu větičku, kteru tu v zápalu boje pan Werich vypálil, by ode mně chytil facku opravdovou. Bez legrace.Ta mě dost zarazila. Jako opilecká historka to bylo příjemné, tedy až na tu větičku. ()
"A můžeme křičet a můžeme zpívat. Mášenka je vzhůru. Ale rozespalá. Jeje, ta je rozespalá. Znáte ženy, ne?" - "Rozespalý? Ty já hlavně." Tahle herecká etuda na opilecké téma by mě asi normálně moc nebavila. Ale jednak je to dílko od klasika (A.P. Čechov) a pak pánské herecké trio v čele s Janem Werichem je zde vskutku skvostné. Libo ještě "okurečku"? Jiřina Šejbalová Vám ji ráda nabídne... ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize
Reklama