poster

Tři barvy: Červená

  • Francie

    Trois couleurs: Rouge

  • Polsko

    Trzy kolory: Czerwony

  • anglický

    Three Colours: Red

  • Slovensko

    Tri farby: Červená

Drama / Psychologický / Mysteriózní / Romantický

Francie / Polsko / Švýcarsko, 1994, 95 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • gogo76
    ****

    Záver tejto Kieslowského trilógie je podľa mnohých najlepší, no ja si nie som tak celkom istý. Jedno sa musí uznať, tak kvalitne vyrovnanú trilógiu budete hľadať len veľmi ťažko a Kieslowského už dlho právom volám Pán Režisér...Dokázal to už dávno Krátkym filmom o láske i zabíjaní. "Červená" je prevažne konverzačná, ale sila príbehu je hlavne v zvláštnom vzťahu mladej modelky a bývalého sudcu. Čakal som i na babku s fľašou a dočkal som sa. Je to asi jediný moment, ktorý sa objaví v každom filme tejto trilógie. Úplným vrcholom bol však pre mňa nečakane zaujímavý záver na lodi, kde sa na malý moment objavia postavy, ktoré by som tam nečakal. 80%.(10.12.2012)

  • Anderton
    *****

    Červená je možno zhrnutie Kieslowského tvorby, podľa mňa je predovšetkým jej vrcholom. Na sklonku kariéry vie skúsený režisér presne, čo chce povedať a akou formou to chce povedať. Každý, kto chce mať poňatie o tom, čo je to kvalitný európsky art (nie je ho až tak veľa), by mal venovať čas dielam jedného z jeho najvýznamnejších predstaviteľov. DRUHÉ POZRETIE: Červená je vrcholom trilógie, ktorá kvalitatívne rastie a jej posledná časť je emocionálne, myšlienkovo, aj scenáristicky najsilnejšia. Navyše je Irene Jacob z troch v každom dieli predstavených herečiek najsympatickejšia a najkrajšia. K niektorým vyčerpávajúcim vysvetlujúcim komentárom ešte doplním, aby ste sa nenechali príliš zmiasť heslami sloboda, rovnosť a bratstvo, hlavným motívom trilógie je predsa láska! Trintignantova postava predstavuje symbolicky akéhosi boha na zemi, ktorý rozhoduje o osudoch ľudí ako sudca, neskôr sa stáva predĺženou rukou osudu, keď jeho náhodné rozhodnutia majú vplyv na osudy postáv vo filme, aby sa tak udalosti dostali do rovnováhy a pripravili nám na konci nádhernú katarziu. Je to človek, ktorý nás rovnako ako Boh všetkých sleduje (rozhlasový éter je "nadprirodzene" nehmatateľný) a vie o nás všetko. Zmätočná komunikácia dvoch filmových párov cez telefón divákovi naznačuje, že si nie sú súdené a akým smerom bude príbeh smerovať. Jedna z najčistejších stoviek, aké som udelil.(3.6.2012)

  • Frajer42
    **

    V tomto psycholigickém dramatu jsem postrádal jediné - emoce. Což je ovšem ve filmu tohoto ražení nedostatek dost podstatný. Film je příjemně natočen, příjemně zahrán, příjemně ozvučen, ale právě kvůli absenci emocí mi nemá moc co říct. Večer jsem u toho usnul. Dávám takové lepší 2*. Víc rozhodně ne. Další díly trilogie rád vynechám.(16.12.2012)

  • kleopatra
    *****

    S posledním záběrem se nemohu ubranit slzám, konec, jaký se liší na hony od všech "konečných" klišé - pohled na modelku, která, ač dříve fotila strach ve výrazu na červeném pozadí, prožívá teď strach skutečný, za ní se mihne červená bunda a v tom momentě se kamera zastaví, přitáhne si ten detail a my vidíme totéž, co jsme v začátku viděli na billboardu, ale není to totéž. Metafora nad metafory. Pojmy jako pravda, spravedlnost, morálka, svědomí mohou být vnímány jinak mladou modelkou, jinak samotářských soudcem, jinak paragrafem, jinak srdcem. "Miluješ mě, nebo si jen myslíš, že mě miluješ?" "Není to jedno?" "Není". Není to jedno. Není jedno, jestli milujeme, nebo si to jen myslíme, jestli odpouštíme nebo soudíme, jestli přejetého psa zachráníme kvůli němu nebo jen, aby se nám nezdály sny o "psovi s rozbitou hlavou". Soudce, zprvu odporný odposloucháváním telefonních hovorů, pak k modelce stále víc připoután, vypráví o svém životě, "souzení", i o své lásce, a my sledujeme mladého muže, jehož cesta se v reálu s modelkou neustále kříží, a kterým by dost dobře mohl být i on - kdysi. Je nádherné nechat se zaskočit něčím tak čistým, jemným, nevydírajícím, něčím, co prostřednictvím trochy slov, červených rekvizit, hudby a prostoty, způsobí tak silné emoce.(4.10.2005)

  • LiVentura
    *****

    Nejzajímavější a nejpoutavější snímek z dílny známého Kieslowskiého.. Skvělý Jean-Louis v roli stárnoucího penzionovaného soudce, který páchá malé přečiny proti morálce každý večer, tímto způsobem však ve své mysli odhaluje nejeden trestný čin zásadního charakteru a nejen v mysli.. Do cesty se mu připlétá mladičká krásná Valentine a rozjíždí se hra dvou navenek slabých tichých osobnůstek, uvnitř však silných emočně intelektuálních jedinců, kteří se natolik intimně sblíží, že vzniká nejen platonické láskyplné pouto končící však radikálním odjezdem. Vše dokresluje podmanivá melodičnost.(7.8.2008)

  • - V úvodnej scéne je spomenutý film Dead Poets Society (1989). (DamianL)

  • - Juliette Binoche a Benoît Régent, herci z Kieślowského filmu TŘI BARVY: MODRÁ (1993), a Julie Delpy a Zbigniew Zamachowski z dalšího jeho filmu, TŘI BARVY: BÍLÁ (1994), mají v závěru snímku všichni malé cameo. (džanik)

  • - Vo všetkých troch častiach trilógie je scénka so starším človekom, ako sa snaží hodiť prázdnu fľašu do recyklačného kontajnera. Iba v tejto časti Valentine (Irène Jacob) staršiemu človeku pomôže, v ostatných dvoch sa hlavná postava iba prizerá. (misterz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace