Tři barvy: Červená
-
Trois couleurs : Rouge
-
Trzy kolory: Czerwony
-
Three Colours: Red
-
Tri farby: Červená
Drama / Psychologický / Mysteriózní / Romantický
Francie / Polsko / Švýcarsko, 1994, 95 min
Na DVD
od:
Sarkastic
Tak po dlouhém přemýšlení musím konstatovat, že Červená mi sedla ještě o něco více, než Bílá. Tentokrát tu jsou hlavní hrdinové 2. Sice se během příběhu neustále míjejí, aniž by o sobě něco věděli, ale mě zaujali oba. Žena, která žije poměrně hektický život a jejíž žárlivý přítel ji neustále bombarduje kontrolními telefonáty, zažívá dennodenní klišé. Až do chvíle, kdy málem zajede psa a díky němu se seznámí s postarším soudcem v důchodu, který žije osamoceně a jedinou zábavou mu je odposlouchávání telefonických rozhovorů svých sousedů (btw, to jak se pak sám udá mě docela dostalo ;-)). Navážou spolu po počátečních neshodách přátelský vztah (přitovnal bych ho k neteři a strýci, nebo možná k vnučce a dědovi), kdy spolu rozmlouvají a neustále víc se o sobě navzájem dozvídají. Na druhé straně je tu líčen smutný příběh mladíka/studenta, který se zamiluje, ale jeho milá ho opustí kvůli jinému (je to sice dost klišovité téma, ale zpracováno velice dobře). No a ten konečný záběr se kameramanovi opravdu vyvedl.(28.5.2008)
Pohrobek
Asi nejtajemnější, nejhlubší a nejvíce oslovující Kieslowského "barevný film", jenž si hraje s náhodou a vypráví o třetím francouzském hesle - fraternité, o sounáležitosti a účasti. Irène Jacob roste do neskutečných hereckých i "žensky-lidských" výšin. Tajemství Jean-Louise Trintignanta pak zůstává nevyřčeno až do poslední chvíle.(8.8.2005)
Vančura
Defilé průměrných herců v unyle banálním příběhu o ničem, vše odvysíláno v děsivě hrozném českém dabingu na ČT2. Závěrečné titulky pro mě už dlouho nebyly takovým vysvobozením, celá ta zatracená barevná trilogie mě nejenže obloukem minula, ale skoro až nevýslovně srala. Díkybohu, že to mám celé za sebou - Kieslowski never more!(31.12.2012)
kusper
Skvělé zakončení jednoho z nejlepších filmových projektů 90. let. Preciznost "vyprávěcí" schopnosti kamery dosáhla vrcholu. (Příklad: Hlavní protagonisté jsou v divadle na balkoně a Trintignant vyprávý jak mu spadla učebnice v tom kamera "spadne" od stropu až na zem. To je pochopitelně to nejmenší...) Navíc dovětek na závěr nemá chybu. Potlesk ve stoje.(27.8.2009)
Chrustyn
Z "třibarevné" trilogie mě tato poslední část oslovila určitě nejvíce. Opět je tempo filmu velice pomalé a láska je zde jen v náznacích ale tento příběh bývalého soudce, který rád odposlouchává cizí telefonáty a mladé modelky, která mu přejede psa mě opravdu zaujal. Herci opět výborní a konečné spojení všech tří dílů této trilogie mi přišlo úžasné.(4.3.2009)